Pražané stárnou, domovy důchodců jsou přeplněné a Praha hledá cesty, jak o seniory pečovat. Podstatně se na této péči budou do budoucna podílet rodinní příslušníci a přátelé. Ti však nemají ve státě žádnou oporu i přes to, že jim péče často negativně zasahuje do osobního a pracovního života. Praha 4 na tuto situaci zareagovala projektem Centra neformální péče.
Ústav sociálních služeb v Praze 4 začátkem září odstartoval projekt Centra neformální péče, jehož cílem je otevřít na začátku příštího roku samostatné centrum určené lidem, kteří dlouhodobě pečují o rodinné příslušníky nebo přátele.
Centrum má pomáhat právě lidem, pro které je dlouhodobá péče o blízké ekonomicky a psychicky náročná.
„Pečující jmenují jako negativní dopady zhoršení vlastní či rodinné finanční situace, zhoršení vlastního zdravotního nebo psychického stavu. Ohrožení jsou především syndromem vyhoření,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Martin Bačkovský.
STAČILA BY INFOLINKA
Problémy spojené s dlouhodobou péčí a psychický tlak popisuje i Jan Feit, který se takto stará o babičku: „Chodím jí jednou týdně nakupovat, vyřídím všechny složenky a úřady a popovídám si s ní. Máma jí jezdí prát a mýt nádobí. Přijde mi to jako samozřejmost, ale nejhorší je, když vidím, že mi volá. Vždycky trnu, co se stalo, jestli někde neupadla a nemůže se zvednout, což už se párkrát stalo.“
Právě lidem, jako jsou Feitovi, budou v Praze 4 k dispozici zaměstnanci Centra neformální péče, kteří zdarma poskytnou rady a pomoc zejména ve formě sociálního poradenství, individuální a skupinové psychoterapie, pracovněprávní konzultace, poradenství finančního zdraví a odborné vzdělávání. „Teď by nám nejvíc pomohlo, kdyby existovala infolinka, kde by nám dal někdo rady, jak vyplnit žádosti o příspěvky na bydlení a péči,“ dodává Feit.
PÉČE O BLÍZKÉ JE SAMOZŘEJMOST
Z odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že podobných organizací, jako je Centrum neformální péče, jsou v Praze jednotky a po celé ČR desítky. Ty se ovšem většinou nezabývají pouze neformální péčí, ale kombinují ji s dalšími službami. Přitom z dokončovaného výzkumu Fondu dalšího vzdělávání vyplývá, že se neformální péče týká zhruba dvou milionů lidí, což je každý pátý občan České republiky.
Se stárnutím populace a zvyšující se mírou vícegeneračního soužití lze důvodně předpokládat zvýšení role neformální péče. „Považujeme za zásadní včasné podchycení nejen stávajících, ale především začínajících neformálních pečovatelů, jejichž péče se v čase zintenzivní a stane se naléhavější. Centrum neformální péče nám umožní práci s neformálními pečovateli zkvalitnit a centralizovat,“ uvedl ředitel Ústavu sociálních služeb v Praze 4 Jan Schneider.
Pomoc blízkým je pro většinu lidí samozřejmostí, a výrazně tím pomáhají státnímu systému. Pro stát je taková pomoc výraznou personální, kapacitní i finanční úlevou, přesto negarantuje neformálním pečovatelům žádné úlevy nebo výhody.
„Neformální péče ani pečující nemají v české legislativě žádné ukotvení. Nejsou tedy systémem vůbec rozeznáni jako cílová skupina, která by si zasloužila pozornost a zvláštní oporu,“ popisuje situaci Bačkovský.
CO DĚLAT, KDYŽ NEMŮŽU PEČOVAT
Neformálním pečovatelům by přitom šlo velmi jednoduše ulehčit „Hodně by pomohlo, kdyby pečující osoby byly zohledňovány a mohly by využívat sociálních dávek. Také by pomohla možnost dělení péče o pečující osobu, snížení úvazku a automatická nabídka podpory pečujících osob v rámci podpůrných skupin, případně bezplatných poraden,“ říká Hana Nováková z terénního programu Křižovatka neziskové organizace Neposeda.
Lidé, kteří nemohou z jakýchkoli důvodů o své blízké pečovat tak, jak jejich stav vyžaduje, mohou využít odlehčovací služby. „Většina seniorů chce zůstat ve svém domácím prostředí. Pomoci v péči o blízké může například pečovatelská služba, na kterou lze žádat příspěvek na péči. Pokud je potřeba zdravotní péče, může lékař předepsat terénní zdravotní sestru,“ popisuje možnosti Nováková.
ELIŠKA ČERNÁ
Pražský deník
http://www.prazsky.denik.cz/
Přidejte odpověď