V Česku dramaticky chybějí kliničtí psychologové, dětští kliničtí psychologové a psychoterapeuti. Každý rok postihne duševní onemocnění přes 650 tisíc lidí, roste spotřeba antidepresiv. Na pomoc klinického psychologa však zájemci čekají dlouhé měsíce, někdy půl roku. Krizový stav se týká i dětí, které trpí řadou různých poruch a psychických onemocnění, například syndromem ADHD, akutní reakcí na stres, poruchami příjmu potravy, depresemi, agresivitou, týráním a zneužíváním. Opoždění léčby těchto poruch a nemocí může vážně ohrozit zdravotní stav a psychický vývoj dětí.
„Na 100 000 lidí v Česku připadá 8 klinických psychologů, podle Světové zdravotnické organizace by jich mělo být 26. I přes tento alarmující nedostatek, kdy maminky s nemocnými dětmi čekají na termín 4 až 6 měsíců, stejně jako dospělí, zdravotní pojišťovny nechtějí uzavírat s klinickými a dětskými klinickými psychology smlouvy a tvrdí, že stávající počet stačí,“ říká Hana Jahnová, prezidentka Asociace klinických psychologů ČR. Podle Karla Koblice, předsedy České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP se stav zhoršuje také proto, že se lidé méně stydí se svými potížemi obrátit na profesionála. „Tuší, že jejich potíže, někdy i fyzické, mohou mít příčinu v psychice,“ doplňuje Koblic s tím, že se však přesto nedaří přesvědčit zdravotní pojišťovny k rozšíření sítě.
Množství lidí, kteří potřebují psychologickou pomoc se zvětšuje, roste i počet těch, kteří mají potřebné vzdělání a umí ji poskytnout. Atestacemi po 10 až 12letém vzdělávání ročně projde kolem 40 nových klinických psychologů a 6 dětských klinických psychologů. Smlouvu se zdravotní pojišťovnou však dostane jen málokdo z nich, protože zdravotní pojišťovny většinou odmítají nové smlouvy uzavřít. „Počty klinických psychologů pro děti a dospělé jsou trvale podhodnoceny a změny navrhované Reformou péče o duševní zdraví problémy s dostupností bohužel neřeší,“ uvádí Jahnová, podle níž zůstává kapacita všech klinicko-psychologických ambulancí daleko za skutečnou potřebou. Objednací doby na první vyšetření činí ve většině regionů 4–6 měsíců. V některých oblastech ambulance klinických dětských psychologů chybí úplně, například na Karlovarsku, Tachovsku či Jindřichohradecku. „Kolegyně chtěla smlouvu s pojišťovnou v jednom z krajů. Odmítavé stanovisko vysvětlila zdravotní pojišťovna dojezdovou vzdáleností k nejbližšímu kolegovi, aniž se zabývala tím, že tento klinický psycholog má kapacitu přeplněnou,“ uvádí příklad PhDr. Koblic.
Vzhledem k nedostatečnému personálnímu pokrytí je podle odborníků prakticky nedostupná konziliární pedopsychologická služba pro dětská oddělení nemocnic. Stejně nedostatečný je počet dětských denních stacionářů a krizových center.
Osobní zkušenost s dlouhými objednacími termíny má i Marta Pečeňová, předsedkyně sdružení Za sklem, které se věnuje rodinám s dětmi a mladými lidmi s poruchou autistického spektra.
„Mému synovi zjistili Aspergerův syndrom před 14 lety a měli jsme obrovské štěstí, že si nás nechala v péči dětská klinická psycholožka v Praze, kde mu poruchu zjistili. Žijeme ve Zlíně a dojíždíme. Na Zlínsku je nedostatek odborníků, jež by se nám mohli věnovat,” říká Marta Pečeňová. Především zpočátku diagnózy by podle ní bylo třeba, aby se klinický psycholog dítěti věnoval alespoň jedenkrát týdně, maminky jsou však rády, když dostanou termín jednou za 3 měsíce, někdy i déle. „Proto jsme založili sdružení, kde se rodiny s dětmi na spektru mají šanci potkat s klinickým psychologem, či speciálním pedagogem,“ vysvětluje a dodává: „Přestože rodiče dítěte s tímto onemocněním mají na péči klinického psychologa nárok ze zákona, často, kvůli dlouhým čekacím dobám, zaplatí tisíce korun za diagnostiku v soukromém zařízení.“ Vyšetření soukromým psychologem pracujícím v poradenském režimu (mimo zdravotnictví) však nedává žádnou záruku odbornosti ani kvality diagnostiky a následné péče v případě dětských pacientů s duševní poruchou.
Podle odborníků se za posledních 15 let spotřeba antidepresiv téměř ztrojnásobila, více než 27 tisíc Čechů dostane ročně kvůli duševní nemoci nově přiznaný invalidní důchod, depresí trpí každý třetí pracující Čech. „Řadě problémů by se dalo předejít, pokud by se člověk dostal ke klinickému psychologovi včas. Bereme lidi bez doporučení lékařů, tzv. rovnou z ulice. Problém je pouze kapacita ambulancí,“ uzavírá Jahnová. Ministerstvo zdravotnictví podle Jahnové aktuálně vyslyšelo pacientské organizace a připravuje projekt, který počítá s navýšením počtu dětských klinických psychologů.
Asociace klinických psychologů ČR, z.s. (AKP ČR)
Je profesní sdružení s celostátní působností, které hájí zájmy klinických psychologů v ČR, členy zastupuje při jednáních s Ministerstvem zdravotnictví ČR, při dohodovacích řízeních se zdravotními pojišťovnami, při výběrových řízeních apod. Dohlíží také nad celoživotním vzděláváním, zabývá se etickými problémy souvisejícími s výkonem profese, vytváří koncepci oboru klinický psycholog a dětský klinický psycholog. Aktuálně sdružuje cca 623 členů.
Tisková zpráva
Přidejte odpověď