Bechtěrevovu nemoc (ankylozující spondylitidu) řadíme mezi zánětlivá autoimunitní chronická revmatická onemocnění. Trpí jí přibližně každý stý Čech. Postihuje především páteř a páteřní struktury a bez účinné léčby se páteř stává stále méně a méně ohebnou a v konečném stádiu se u některých nemocných mění v tuhou, neohebnou tyč. I když pokroky v různých oblastech medicíny jsou v dnešní době ohromující, terapie Bechtěrevovy nemoci donedávna spočívala téměř výlučně v mírnění příznaků. Naděje pacientům svitla až s příchodem moderní léčby, jejímž cílem je zpomalit postup onemocnění, předcházet komplikacím a umožnit pacientům prožít bez bolesti a bez dalších příznaků onemocnění co nejdelší plnohodnotný život – pracovní i osobní.
„Bechtěrevovu nemoc v širším kontextu řadíme mezi zánětlivá autoimunitní chronická revmatická onemocnění. Postihuje především páteř a páteřní struktury a nejen to, vyskytují se i projevy na periferních kloubech, nebo šlachových úponech. Část pacientů trpí tzv. mimoskeletálními příznaky např. postižením očí, lupénkou nebo idiopatickými střevními záněty,“ uvedl prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc. v Klubu Terapie pořádaném u příležitosti Světového dne Bechtěrevovy nemoci. Nemoc se poprvé projeví většinou již v mládí, mezi 18. a 30. rokem života, dvakrát až třikrát častěji u mužů než u žen. Jedná se o onemocnění velice závažné, které podstatně ovlivňuje kvalitu života – 30 až 40 procent pacientů bývá do 10 let od diagnózy v invalidním důchodu.
Ankylozující spondylitida začíná nenápadně únavou, zvýšenu teplotou nebo nočním pocením. Pak se ale přidá bolest v páteři, nejčastěji v místě skloubení křížové kosti s pánví. „Prvním dominantním příznakem jsou bolesti v dolních zádech. Jedná se o tzv. zánětlivý typ bolesti, který je relativně specifický – na rozdíl od bolesti z jiných příčin se projevuje v klidu, zejména v noci. Dále je pro tento typ bolesti typické, že se zlepšuje rozcvičením,“ dodal prof. Pavelka.
Bechtěrevova nemoc zkracuje svým nositelům život o 5 až 7 let. Základem úspěšné léčby je včasná diagnostika, což se ale v mnoha případech nedaří. Průměrná doba zpoždění diagnózy je v České republice 9,3 roku. Poznání imunitních mechanismů v současnosti umožňuje vyvíjet léky, které působí cíleně proti určitým látkám způsobujícím zánět. Po inhibitorech tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α), přicházejí do klinické praxe i v ČR další léky, které jsou účinné i u těch bechtěreviků, u kterých terapie proti TNF-α nezabírá. Cílem moderní léčby Bechtěrevovy nemoci je zpomalit postup onemocnění, předcházet komplikacím a umožnit pacientům prožít bez bolesti a žít bez dalších příznaků onemocnění.
Klub bechtěreviků České republiky z.s.
Klub bechtěreviků České republiky z.s. (KB ČR) je volným a dobrovolným sdružením zdravotně postižených občanů Bechtěrevovou chorobou (diagnóza ankylozující spondylitida), rodinných příslušníků a všech příznivců a zájemců a zlepšení životních podmínek takto zdravotně postižených občanů. Hlavním cílem činnosti KB ČR je obhajoba, prosazování a naplňování zájmů a potřeb osob postižených Bechtěrevovou chorobou v součinnosti s orgány státní správy, organizacemi zdravotně postižených v jiných zemích. Členství v KB ČR je určeno zejména všem zdravotně postiženým Bechtěrevovou chorobou a jejich rodinným příslušníkům, dále i všem fyzickým a právnickým osobám, které se ztotožní s cíli a zájmy KB ČR. Podmínkou členství není státní občanství České republiky, ani sídlo právnické osoby na území České republiky. Kolektivním členem se mohou stát za stejných podmínek fyzické a právnické osoby. Rovněž KB ČR může být kolektivním členem jiných právnických osob. Čestným členem KB ČR se mohou stát fyzické osoby, které se významnou měrou zasloužily o zdravotně postižené Bechtěrevovou chorobou, nebo o chod spolku
Pro více informací na www.klub-bechtereviku.cz.
Tisková zpráva
Přidejte odpověď