Neměl se dožít Kristových let. Nakonec ale mimořádný fyzik a popularizátor vědy Stephen Hawking plány Boha i vesmíru překonal. Člověk s nezaměnitelnou vizáží zemřel včera ve věku 76 let.
Ačkoli je jeho vědecký přínos mimořádný, Stephen Hawking byl víc než jen badatel. Jeho výjimečný životní osud z něj spolu s jeho povahou udělal také skvělého „velvyslance vědy“ pro širokou populaci.
Přes vážné fyzické postižení uměl vystupovat s humorem a vždycky dbal na to, aby k jeho práci měla přístup široká veřejnost. Jeho knihy Stručná historie času, v níž se pokoušel nalézt odpovědi na otázky, jaká je povaha prostoru a času nebo kde se vzal vesmír a kam směřuje a zda jeho vznik mohl ovlivnit Bůh, se prodalo přes 10 milionů kopií a byla přeložena do víc než 40 jazyků.
HVĚZDA TELEVIZE
Originálního vědce s mimořádným životním příběhem nemohl opominout ani showbyznys. Objevil se například v kresleném seriálu Simpsonovi, kde zapařil na baru s Homerem. Nechyběl ani v dalších populárních seriálech své doby, zejména s tématem sci-fi.
Mihl se v Teorii velkého třesku, ve Star Treku se objevil jeho hologramový otisk a vystoupil také v dokumentu BBC o seriálu Červený trpaslík, kde mluvil o tom, proč má tenhle seriál rád. Hudební skupina Pink Floyd použila jeho výrazný syntetizovaný hlas na úvod své písně Keep Talking, která se objevila na jejím albu The Division Bell vydaném v roce 1994. Píseň se zabývá důležitostí udržování dialogu a nebezpečím izolování jednotlivce.
RÁNA PŘED SVATBOU
Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu. Jeho otec, který působil jako výzkumný biolog, sem přestěhoval svou rodinu z Londýna kvůli německému bombardování. Po válce se ale do britské metropole vrátil a mladý Steve pak vyrůstal v Highate, kde začal chodit do školy.
Během dospívání Hawking rád sportoval, oblíbil si jízdu na koni a veslařství, ale už při studiích fyziky v Cambridge se objevily problémy, které mu jakoukoli možnou sportovní kariéru hned v zárodku překazily.
Ke zjištění nevyléčitelné choroby motorických nervů ovládajících pohyb i mimiku vedl pád ze schodů, jenž se mladému studentovi přihodil krátce před promocí a po němž měl problémy se znovu postavit. Nadějný budoucí badatel tak musel vyhledat lékaře, kteří mu po dvoutýdenním testování diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu (ALS). Jde o chorobu napadající nervový systém a způsobující postupné ochrnutí celého těla. Psal se rok 1964.
Byl to šok. Hawking se v tu dobu právě připravoval na sňatek se svou první manželkou a studentskou láskou Jane Wildeovou a otevírala se před ním i nadějná vědecká budoucnost. A prognóza lékařů zněla, že mu nezbývají víc než dva nebo tři roky života. Hawking dokonce propadl krátkodobě depresi a začal pít, jeho budoucí žena se ale rozhodla, že to s ním nevzdá.
ZŮSTAL GÉNIEM
Už v roce 1965 proběhla svatba. Hawking navíc absolvoval testy Mensa, aby si ověřil, že jeho intelektové schopnosti nebyly narušeny. A trochu při něm přece jen stálo štěstí – i když se zhoubné onemocnění nezastavilo, postupovalo pomaleji, než lékaři předpokládali.
Páru se nakonec narodily tři děti, a přestože Hawking ztratil s postupující nemocí schopnost pohybu a mluvit mohl pouze s hlasovým syntetizátorem, podařilo se mu v roce 1988 dokončit jeho už zmíněné stěžejní literární dílo Stručná historie času.
Úspěch mu také přinesla jeho „teorie všeho“, naznačující, že vesmír se vyvíjí podle dobře definovaných zákonů. „Tato úplná sada zákonů nám může poskytnout odpovědi na otázky, jakým způsobem začal vesmír, kde se to stalo, zda má vesmír svůj konec, a pokud ano, kde a jak skončí,“ tvrdil Hawking. „Pokud najdeme odpovědi na tyto otázky, pak opravdu poznáme Boží mysl.“
Během své kariéry získal za své teorie vypařování černých děr mnohé čestné tituly, medaile i ceny, včetně ocenění CBE z roku 1982. V 90. letech mu bylo údajně nabídnuto i povýšení do rytířského stavu, jež ale odmítl na protest proti tomu, jak je vládou financována věda. V roce 2001 vyšla Hawkingovi druhá kniha Vesmír v kostce, opět velmi mezinárodně úspěšná.
Jeho život se pak stal podkladem i pro dva životopisné filmy. V roce 2004 vznikl hraný dokument BBC Hawking, v němž ho ztvárnil Benedict Cumberbatch, o deset let později pak přišel do kin celovečerní snímek Teorie všeho, kde jej hrál Eddie Redmayne.
—
Vedle dalších populárních seriálů se objevil v úspěšných Simpsonových, kde zapařil na baru s Homerem, což naznačovalo, že ukradl původní Homerovu myšlenku, podle níž je vesmír tvarován jako kobliha.
„Pokud najdeme odpověď, kdy a jak začal vesmír, pak opravdu poznáme Boží mysl.“ Stephen Hawking
JAROSLAV KRUPKA
Olomoucký deník
http://www.olomoucky.denik.cz/
Přidejte odpověď