Vyzrajeme na oční vady?

foto: PhotoRack.net

Dle posledních údajů trpí oční vadou více než 60 procent populace. V souvislosti s tím roste popularita nejen refrakční oční chirurgie. Oční medicína má v současnosti k dispozici moderní a bezbolestné metody léčby očních vad či očních onemocnění.


Špatně rozeznáváme vzdálené předměty, citlivě vnímáme oslnění, při práci s počítačem nebo při řízení vozidel a strojů, kdy je zraková pohoda nezbytná, je nekorigovaná vada riziková. Při krátkozrakosti je obraz vytvářen před sítnicí, a proto dochází k neostrosti. Krátkozrakost (neboli myopie) se koriguje „minusovými“ čočkami, které posunou obraz dozadu na sítnici a ten se tak stává ostrým. Standardním řešením je nošení brýlí nebo kontaktních čoček.
„Nejvhodnější metodou refrakční chirurgie ke korekci myopie je NeoSmile 3D a u vyšších dioptrických vad implantace nitrooční kontaktní čočky,“ vysvětluje primářka Oční kliniky DuoVize, MUDr. Lucie Valešová.

DALEKOZRAKOST

Obtížně zaostřujeme na blízké předměty. Slabšího stupně si vůbec nemusíme všimnout, protože se oko automaticky doostří (akomoduje). Permanentní akomodace oka nám však může už při stupni +0,5 dioptrie způsobit bolest hlavy, migrény, ospalost či nesoustředěnost. Při dalekozrakosti (neboli hypermetropii) je obraz vytvářen za sítnicí, proto se korekce provádí „plusovými“ čočkami, které posunou obraz vpřed na sítnici.“K odstranění dalekozrakosti jsou vhodné laserové refrakční zákroky. Vyšší dioptrické vady se řeší nitroočními zákroky, jako například implantací nitrooční čočky ICL nebo metodou Prelex,“ říká Lucie Valešová.

VETCHOZRAKOST

(presbyopie)

Po 40. roce naše oční čočky začínají ztrácet svou pružnost, a tím i schopnost zaostřit na blízké předměty.
Vetchozrakost (neboli presbyopie) se začne projevovat potřebou oddalovat, až jsou jednoho dne naše ruce příliš „krátké“.
Nevidíme dobře na jemné ruční práce, s obtížemi hledáme v mobilním telefonu.
Pokud to neřešíme, trpíme bolestí hlavy, pálením očí, nadměrným slzením nebo naopak pocitem písku v očích. Vetchozrakost lze standardně řešit brýlemi „na blízko“, nebo metodou Prelex. „Vyměníme původní lidskou čočku za čočku umělou, trifokální. Při operaci tak odstraníme jakýkoli počet dioptrií a zbavíme pacienta závislosti na brýlích na čtení, na počítač, i do dálky,“ vysvětluje zákrok MUDr. Lubomír Továrek, mikrochirurg Oční kliniky DuoVize.

ŠEDÝ ZÁKAL

Máme zamlžené a rozostřené vidění, hlavně při pozorování předmětů v dálce. Cítíme nepříjemné oslňování při silnějším slunečním světle nebo při nočním řízení automobilu. Barvy na postiženém oku nejsou tak syté jako na druhém, lámou se, mají jinou intenzitu a odstín. Někdy se nám předměty při pohledu jedním okem jeví zdvojené až ztrojené.
„Šedý zákal (neboli katarakta) postihuje více než 60 % osob starších 65 let. Dochází k metabolickým změnám uvnitř čočky a k jejímu následnému zkalení periferní a poté i optické části. Šedý zákal nelze zastavit ani zpomalit žádnými kapkami ani léky. Jediným způsobem léčby je operace. Stále ještě převratným zákrokem je operace šedého zákalu tzv. laserem LenSx, tedy bez skalpelu“ vysvětluje docentka Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize.

GLAUKOM (ZELENÝ ZÁKAL)

Zpočátku o něm vůbec nevíme. Glaukom se neprojevuje bolestí, ani nepůsobí jiné obtíže. Ztrácíme postupně periferní vidění, změny jsou ale velmi pomalé a většinou si je neuvědomujeme.
Onemocnění bývá odhaleno náhodně při preventivním očním vyšetření při předpisu brýlí na blízko. V případě, že již vnímáme změny v zorném poli, jde o velmi pokročilou fázi onemocnění s výrazně nižší pravděpodobností úspěšné léčby.
Při zeleném zákalu dochází k postupnému odumírání očního nervu, což může vést až k slepotě. Změny na nervových vláknech však odhalí velmi citlivý přístroj – OCT (Optická koherentní tomografie).
Léčba musí být zahájena okamžitě, aby nedošlo k dalšímu poškozování vidění. Rozvoji glaukomu se lze účinně bránit antiglaukomovými kapkami (na snižování nitroočního tlaku). Pokročilé případy jsou léčeny chirurgickými a laserovými zákroky.

ODCHLÍPENÍ SÍTNICE

Pokud občas vidíme před okem temné nebo nepravidelné skvrny, „padající saze“, světelné záblesky nebo nás trápí neostré vidění, může to být počáteční příznak odchlípnutí sítnice. Jak odchlipování pokračuje, všimneme si tmavé clony, která postupně zakrývá výhled.
Není-li odchlípená sítnice včas operována, hrozí nám trvalá ztráta zraku. Většinu chorob sítnice umí moderní oční mikrochirurgie léčit, a to buď chirurgickým zákrokem, nebo za pomocí nejmodernějších sítnicových laserů. Operace probíhají ambulantně.

MAKULÁRNÍ DEGENERACE

Vnímáme náhlé pokřivení obrazu, nebo nám najednou vypadne obraz uprostřed zorného pole. I takto se může projevovat velmi závažné onemocnění – makulární degenerace, které se nejčastěji vyskytuje u osob starších 60 let. Pacientům znemožňuje tato vada sledovat televizi a mají poruchy čtení.
Může vést až k praktické slepotě.
Při věkem podmíněné makulární degeneraci (VPMD) dochází k chorobným změnám na sítnici v místě nejostřejšího vidění. Makulární degenerace se léčí pomocí nitroočních injekcí Avastinu, které zabraňují krvácení a otokům.
Léčba je bezbolestná a trvá pouze několik minut, injekce je nutné opakovat několikrát za sebou a následně podle vývoje choroby.

Pražský deník
http://www.prazsky.denik.cz/

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.