V České Lípě proběhl další ročník předávání cen Křesadlo. Komise vybrala šest dobrovolníků z Libereckého kraje.
Liberecký kraj – Na ulici byste si jich možná ani nevšimli. Jsou nenápadní, nesnaží se na sebe upozornit. Jejich místo ve společnosti je ale nedocenitelné, bez nich by byl život mnoha lidí horší.
„Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci,” tak zní podtitul každoročně vyhlašovaného ocenění Křesadlo, které má za cíl alespoň částečně poděkovat dobrovolníkům různých směrů a poslání za jejich poctivou práci pro ostatní. Za Liberecký kraj si cenu v úterý převzalo v České Lípě hned šest lidí.
FORMY JSOU RŮZNÉ
Jako první si pro Křesadlo přijela Českolipanka Petra Hurtová. Ač je matkou samoživitelkou a upoutaná na invalidní vozík, neváhá se zapojit do pomoci a podpory dlouhodobě nemocným a starým lidem. Do toho se stíhá věnovat vrcholovému sportu v podobě jízdy na speciálně upraveném horském kole, tzv. handbiku. Letos prý ujela přes 4000 kilometrů. „Kéž bych taky letos ujel tolik,” posteskl si hejtman Martin Půta, který Petře cenu předával.
Za dobrovolnictví z trochu jiného soudku byl oceněn Zdeněk Frydrych. Už 60 let je členem českolipských dobrovolných hasičů a byl jedním z pěti lidí, kteří v roce 1965 položili základní kámen místního profesionálnímu sboru. Podílí se na práci s mládeží a spolupracoval s městem na rozvoji místní požární ochrany.
ZABAVÍ PACIENTY
Dnešní děti se s živým lidským hlasem setkávají sporadicky. Snahu o změnu dlouhodobě projevuje liberecká knihovnice Kateřina Vítková, která předčítá nejen na půdě knihovny, ale také pravidelně dochází do liberecké nemocnice předčítat dětem i dospělým.
„Katka dokáže svojí empatií rychle navázat kontakt se všemi pacienty. Na návštěvy chodí připravená a často se stává, že se zaposlouchá i spolupacient, který původně neměl zájem,” napsal Tomáš Hendrych, který Kateřinu na cenu nominoval.
Podle maminky neměl lehké dětství, přesto se Petr Brož z Nového Boru stal dobrovolníkem a velkým oblíbencem klientů místního Senior centra. Pořádá pro ně různé turnaje, hraje s nimi deskové hry nebo si se seniory jen tak povídá o životě, strastech i radostech.
Málokdo Janě Fryčové z Liberce řekne jinak než pohádková babička. Celý život se pohybovala okolo sociálních služeb a pomoc ostatním neopustila ani v důchodu. Kromě pomoci Honzovi, který se ocitl v těžké životní situaci, chodí do mateřské školy, kde jako dobrovolnice čte dětem pohádky. Dochází také do dětského centra, kde se stává osobní babičkou dívce, která jiné příbuzné nemá.
PEČUJE O TRAMVAJE
Ocenění převzal také Tomáš Krebs z Liberce, jehož vášní je veřejná doprava. Zasloužil se zachování mnoha technických památek, včetně historických tramvajových vozů, které by jinak jistě skončily ve šrotu. Ukazuje, že nejen péče o nemocné a nemohoucí může nést znaky dobrovolnictví. Náročné renovace se totiž samy neudělají a Tomáš díky své cílevědomosti a píli přináší radost stovkám technických nadšenců. „Tohle ocenění nepatří mně. Je pro všechny, kdo se mnou spolupracují,” podotkl skromně Tomáš.
„Tohle Křesadlo je navíc opravdu funkční,” řekl během slavnostního předávání zakladatel dobrovolnického centra Hestia a zároveň celorepublikový koordinátor cen Křesadlo Jiří Tošner.
Vzápětí nechal v sále zhasnout, aby mohl svá slova doprovodit činem. A z Křesadla opravdu jiskry létaly.
Partnerem akce byla již po sedmé společnost Severočeské vodovody a kanalizace.
JIŘÍ JELÍNEK
Českolipský deník
http://www.ceskolipsky.denik.cz/
Přidejte odpověď