Změny v práci na dohodu

ilustrační foto: Flickr.com

OTÁZKA: Od října prý dochází k nějakým změnám ohledně práce na dohodu. Jaké to jsou a týkají se zdravotního pojištění?

ODPOVĚĎ:

Změna se týká jen dohod o provedení práce, které mají uzavřené osoby zařazené do evidence Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Dosud platilo, že si nezaměstnaný vedený v evidenci Úřadu práce mohl přivydělávat v rámci tzv. nekolidujících zaměstnání, a to na pracovní poměr, dohodu o provedení práce (DPP) anebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Výdělek přitom nesměl přesáhnout polovinu minimální mzdy, tedy v roce 2017 částku 5 500 Kč (od 1. 1. 2018 to bude 6 100 Kč).

Od 29. července 2017 si již (podle novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) při evidenci na Úřadu práce nelze přivydělávat formou dohody o provedení práce, a to bez ohledu na výši výdělku. Každá DPP tedy brání evidenci na Úřadu práce a využívání s tím spojených výhod. Ohledně zdravotního pojištění to znamená, že za takového člověka by neplatil pojistné stát – musel by se zdravotní pojišťovně přihlásit jako osoba bez zdanitelných příjmů a sám si hradit pojistné v zákonem stanovené výši.

Kdo chce zůstat v evidenci Úřadu práce a přesto si přivydělávat, musí přejít na dohodu o pracovní činnosti nebo do pracovního poměru (s výše zmíněným omezením výdělku). Není už možné pracovat na DPP, resp. je nutno ji ukončit, a to do konce října 2017. Nezaměstnaným, kteří dohodu o provedení práce uzavřeli před 29. červencem 2017, dal totiž zákon možnost tzv. tříměsíční přechodné lhůty, během které si musí tuto záležitost vyřešit.

Při přechodu na dohodu o pracovní činnosti nezapomeňte, že u DPČ se musí odvádět pojistné na zdravotní pojištění, pokud měsíční mzda přesáhne 2 500 Kč, a také na to, že příjmy z dohod o pracovní činnosti dosažené za kalendářní měsíc u jednoho zaměstnavatele se sčítají.

Má-li uchazeč o zaměstnání evidovaný na Úřadu práce příjem ze zaměstnání (včetně DPČ s příjmem nad 2 500 Kč), odvádí za něj zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění z jeho skutečných příjmů (tzn. může být nižší, než pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu) a současně za něj hradí měsíčně zdravotní pojištění i stát.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.