Je příliš luxusní, předražené a bude do něj vůbec někdo chodit? Stavbu komunitního centra pro sociálně slabé v Sokolově za 15 milionů korun sice už sokolovské zastupitelstvo schválilo, přesto celý projekt vyvolává otazníky a nedůvěru. Rozhovor.
Nové zařízení má sloužit hlavně dětem z chudých rodin, aby se nepotloukaly po ulicích a třeba se tu bezplatně doučovaly a zabavily. „Do nízkoprahového zařízení mohou děti kdykoliv přijít a odejít. Jde o to, aby si sociální pracovníci získali jejich důvěru a aby se tam mladí cítili co nejlépe,“ vysvětlil Milan Greineder z vládní Agentury pro sociální začleňování, která tento projekt v Sokolově prosazuje.
– Není 15 milionů korun, byť z fondů Evropské unie, moc? Nestačilo by skromnější zařízení?
Město může takhle objekt bývalé školní jídelny opravit, zhodnotit a využívat ho po pěti letech k jiným účelům. Služby pro klienty by měly být rok a čtvrt financovány nikoliv z peněz města, ale Evropské unie. Nebude to nic luxusního, honosného. Jen prostor, který se zateplí. Asi 12 z 15 milionů korun bude stát rekonstrukce.
– Popište, jak má centrum pro mládež vypadat.
Většina lidí si mylně myslí, že podobně jako dům dětí a mládeže. Děti si do komunitního centra nepřijdou jen hrát. Sociální pracovníci budou s dospívající mládeží řešit problémy, které se týkají partnerských vztahů, školy, hledání zaměstnání, komunikace s rodiči. V nízkoprahovém centru najdou mladí pomocnou ruku v jejich složité situaci. V rodině totiž často nepanují dobré vztahy. Sociální pracovníci vědí, jak pracovat s mladými, co jim poradit, jak získat jejich důvěru, co na ně platí. Například ve Stříbře mají v komunitním centru sto klientů a z nich třicet až čtyřicet ve věku od patnácti výše, kteří hledají pomoc.
– Jak chcete děti do centra nalákat? Co jim nabídnete zajímavého?
Klienti jsou v Sokolově zvyklí na služby, které jim poskytuje společnost Člověk v tísni a občanské sdružení Kotec. Člověk v tísni tu už v Nádražní ulici pracuje s dětmi, doučuje je, pořádá pro ně volnočasové aktivity a poskytuje poradenství. Vůbec se nebojím, že by děti do centra nechtěly chodit.
– Jenže centrum má vzniknout v jiné části města – u kina Alfa, odkud se spousta Romů a sociálně slabých už odstěhovala.
Ve dvou sociálně vyloučených lokalitách teď žije zhruba tisícovka lidí plus další na sídlišti. Dlouho jsme hledali pro centrum vhodný objekt, město jich ale tolik zase nemá. V okolí nádraží bydlí asi 350 lidí a zbývajících 650 u Alfy nebo v přilehlých ulicích. I když se to nezdá, tak větší počet jich žije v této části města. Uvědomujeme si, že pro mnohé lidi od nádraží není přijatelné docházet k Alfě. Ale není to tak daleko. Člověk v tísni navíc zůstane i v lokalitě u nádraží.
– Sociální pracovníci nebudou jen čekat na klienty v centru, ale mají je vyhledávat a kontaktovat venku?
Budou nabízet aktivity nízkoprahového centra mladým na ulici, kde se shlukují. Chodit přímo do rodin a zjišťovat, jaké mají problémy, radit jim.
– Proč má být ale v nízkoprahovém centru posilovna?
Musíme mít pro mladé lákadlo, kvůli čemu do centra přijdou. Skvělé bude, když přilákáme i místní bouchače. Sociální aktivita bude zdarma, pod dozorem a mládež se tam může vybít a vyřádit. Nevybouřené mladíky můžeme směrovat k rozumné aktivitě a ovlivnit je. Frustrovaný mladík, který zůstane sám a nikdo mu nerozumí, si najde partu a začne dělat hlouposti.
– Zaznívají ale výhrady – proč takhle zvýhodňovat jednu skupinu lidí?
Je mylné si představovat, že do centra budou chodit jen Romové. Ve Stříbře chodí do centra třeba polovina nebo dvě třetiny Romů o prázdninách. Jinak je zřejmé, že kvůli hospodářské krizi se stále zhoršuje situace nižší střední třídy. Frustrovaní rodiče se dětem nevěnují, vykopnou je odpoledne z domova a neřeší výchovu. Pak je dobře, když děti chodí do takového zařízení.
– Tady se o ně postará deset zaměstnanců? Není to také příliš?
Celkem deset. Z toho ale jen čtyři v nízkoprahovém zařízení, jehož okamžitá kapacita je 65 dětí.
– Zaměstnance dodají neziskové organizace, které si město vybere jako provozovatele sociálních služeb?
Přesně tak. Město vyhlásí na každou ze tří služeb výběrové řízení. Komunitní centrum i proto, že v této republice stále řešíme, že lidi nezajímá, co se děje za jejich prahem. Pak jsou překvapeni z informací, co se v jejich okolí chystá.
– Máte na mysli to, že lidé v Toužimi podobné centrum v referendu odmítli?
V Toužimi se záležitost dostala do emoční roviny. A už nikdo neposlouchal argumenty, že se nechystá romské nízkoprahové zařízení. Že bude centrum určeno pro lidi, kteří nemají peníze na zaplacení dětských kroužků v domě dětí a mládeže.
– Kdy sokolovské centrum začne fungovat?
Když to půjde dobře, na jaře začne rekonstrukce objektu a do jednoho roku by měl být k dispozici i s vybavením. Tedy od března nebo dubna 2014. Klient přichází se zakázkou. Má například problémy s bydlením, končí mu nájemní smlouva. A terénní pracovník mu pomůže. Zároveň se často odkryjí i další potíže spojené s dluhy, domácím násilím. Klient ví, že pokud neprovedl nic protizákonného, nic mu nehrozí. Protože sociální pracovníci musí zachovávat mlčenlivost.
– Má tato pomoc klientům a rodinám viditelný efekt?
Má, ale jedině když se daří posouvat všechny problémové oblasti. Když bude mít rodina problémy s bydlením, s hledáním práce, tak se těžko zlepší přístup k dětem. Je to jednoduché. Když se zlepší situace dospělých, má to velký vliv na děti. Jinak potom město draze platí za řešení problémových situací – shlukování mládeže na ulici, krádeže. Proto třeba navrhujeme systém prostupného bydlení pro vybrané klienty. Posunou se do takového tréninkového bydlení a když vše zvládnou a dodržují pravidla – platí nájem, posílají děti do školy, tak jim město nabídne byt a jejich situace se zlepší. Nedávno jsme vedli rozhovor s romskými matkami v klubu pro předškolní děti a byli jsme překvapeni tím, že říkaly: Chceme, aby naše děti šly na střední školu, aby nedopadly jako my. Ale když na tom budeme finančně špatně, tak se nikdo nemůže divit, že děti půjdou v patnácti letech na úřad práce, aby přinesly nějaké dávky.
Mladá fronta DNES
Bohumil Zeman
Přidejte odpověď