Mám nárok na zvýšení invalidního důchodu, když pracuji?

ilustrační foto: Photoxpress

Dotaz:
Mám ČID I.stupně a pracoval jsem 3 roky jako ochranka na hlavní pracovní poměr. Chtěl bych se zeptat, zda mám nárok na zvýšení ČID, když jsem při něm ještě pracoval?

Odpověď:

Invalidní důchodce si nemůže zažádat o zvýšení invalidního důchodu, tak jako tomu může učinit starobní důchodce, pokud pracuje.

Pro úplnost uvádím kompletní vyjádření k tématu od vedoucí oddělení vnitřních a vnějších vztahů ČSSZ Renáty Provazníkové:

„Zvýšení invalidního důchodu za souběžnou výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění současný zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neupravuje.

Důvodem pro existenci invalidního důchodu je především kompenzovat riziko poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v době, kdy se u pojištěnce předpokládá ekonomická aktivita. S ohledem na to, že míra tohoto poklesu může být různá, jedná se pak podle konkrétních okolností o invaliditu prvního stupně, u níž je shledán pokles pracovní schopnosti v rozmezí od 35 – 49 % nebo o invaliditu druhého stupně s poklesem od 50 – 69 % anebo o invaliditu třetího stupně s poklesem pracovní schopnosti o 70 % a více.

Z této konstrukce také vyplývá, že ve „zbytkovém“ pracovním potenciálu poživatel invalidního důchodu může vykonávat výdělečnou činnost, resp. u invalidity pro první nebo druhý stupeň je to dokonce žádoucí, protože pouze doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně je zároveň náhradní dobou pojištění, kterou lze zhodnotit pro očekávaný budoucí starobní důchod.

Z tohoto důvodu také není výdělečná aktivita poživatelů invalidních důchodů zákonem nijak omezována, na rozdíl od právní úpravy účinné v minulosti, kdy byl sledován (kontrolován) např. rozsah vykonávané výdělečné činnosti či výše „povoleného“ výdělku (vyměřovacího základu). Na rozdíl od starobního důchodu, kdy jeho poživatel již nemá možnost souběžně s pobíráním důchodu získanou dobu pojištění či dosažený vyměřovací základ uplatnit pro jiný nárok z důchodového pojištění, a proto je mu poskytováno určité zvýšení starobního důchodu, u invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně se souběh výdělečné činnosti a pobírání důchodu naopak výslovně předpokládá, neboť ovlivňuje nárok na starobní důchod a jeho výši.

O zhodnocení doby pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nepřijde ani pojištěnec, který tento důchod pobírá i v období po vzniku nároku na starobní důchod, o který nepožádá a současně vykonává výdělečnou činnost, z níž je účasten důchodového pojištění. V tomto případě má nárok na zvýšení procentní výměry (starobního důchodu) za každých 365 kalendářních dnů o 1,5 % výpočtového základu, jako by šlo o dobu získanou před vznikem nároku na starobní důchod.“

Jiří Marek
invArena

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.