Česku se ani v tomto volebním období nepodařilo prosadit reformu péče o ohrožené a opuštěné děti a systém pomoci sjednotit. Podle některých odborníků tak Sobotkova vláda promarnila šanci ke změnám, pro které měla příznivé podmínky, řekli experti.
Péče o ohrožené děti mají na starosti tři ministerstva – práce, školství a zdravotnictví. Česko léta sklízí kritiku domácích i zahraničních institucí za roztříštěnost pomoci a vysoký počet dětí v ústavech. Podle vedení asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let.
V čele resortů práce, školství a zdravotnictví stáli nyní ministryně a ministři z ČSSD, přesto ministryně práce Michaela Marksová se snahou o změny a sjednocení péče pod svůj resort neuspěla.
„Je to tragédie, je to promarněné nejen volební období, ale hlavně životy tisíců dětí,“ uvedl klinický psycholog Radek Ptáček z psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. Zdůraznil, že výzkumy už před několika desítkami let prokázaly, že pobyt v ústavech má škodlivý dopad na vývoj dětí. „Je překvapující, že to ve 21. století musíme opakovat. Je sice třeba naplnit biologické potřeby dítěte, ale aby mohlo vyrůst v úspěšného a spokojeného člověka, je klíčová raná emoční zkušenost. Systém vyrábí další generace, které nebudou schopny předávat si běžné mezilidské vztahy,“ řekl Ptáček.
Kojenecké ústavy zrušil dosud jen Zlínský kraj. Reforma, která má omezit ústavní péči a podpořit pomoc rodinám, má své odpůrce. Podle nich jsou česká ústavní zařízení kvalitní a děti odbornou péči potřebují.
„Instituce mají u nás silnou tradici, není to ani tak věc politického přesvědčení. Je to problém, který dělí všechny politické stany. Jediný, kdo je konzistentní, je KSČM, která chce ústavy zachovat,“ uvedl odborník na rodinnou problematiku Miroslav Macela. Podotkl, že uplynuly další čtyři roky a péči se změnit nepodařilo.
Podle Macely víc než polovina z 11,2 miliardy výdajů na pomoc ohroženým dětem putuje do ústavní péče. Na prevenci se využívá pak miliarda.
Zlínský kraj se na zrušení péče chystal několik let, posiloval profesionální pěstounskou péči a služby pro rodiny. „Změny byly možné právě díky sjednocení péče pod sociální odbor,“ uvedla vedoucí sociálního odboru zlínského krajského úřadu Helena Miklová.
Miklová řekla, že kraj všem zaměstnancům rušených kojeneckých ústavů nabídl nové uplatnění ve službách pro rodiny. Zdravotníci nabídku kvůli nižšímu výdělku nepřijali. Práci našli všichni ve zdravotnictví. Právě nedostatek personálu by mohl přeměně péče nahrávat, míní experti.
„Krize ve zdravotnictví se může použít jako účelový argument. Primární ale je orientace na zájem dětí. První otázka tady bývá, co se bude po zrušení dělat s barákem. Pak následuje, co bude se zaměstnanci. Na děti se nikdo neptá,“ řekl Macela. Podle Ptáčka by přechod pracovníků do nemocnic zdravotnictví ulevil.
Ministerstvo práce má do konce měsíce připravit návrh, podle něhož by se zakázalo posílání malých dětí do ústavu a systém se sjednotil. Vedoucí ministerského oddělení ochrany práv dětí Hana Jamrichová dnes řekla, že se materiál mírně opozdí. Kabinet do voleb už změny stejně nestihne prosadit. Podle Jamrichové chystaný návrh počítá s tím, že by zákon se změnami péče mohl v Česku začít platit v roce 2021 a zákaz by se pak postupně přijal zhruba do poloviny 20. let.
Přidejte odpověď