V Česku chybí preventivní a léčebné programy, které by pomohly lidem, kteří začínají mít problém s konzumací alkoholu a u kterých se závislost na pití teprve rozvíjí. Většina léčby se zaměřuje až na stavy těžké závislosti. To podle primáře kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petra Popova vede k tomu, že se nedaří u problematických pijáků včas zasáhnout.
Řekl to po zasedání pracovní skupiny pro snížení škod působených alkoholem na ministerstvu zdravotnictví.
„Ve fázích, kdy bychom mohli zasáhnout velmi dobře, kdy pacient třeba nechce úplně přestat pít, ale chtěl by jen snížit konzumaci, mu nemáme co nabídnout. Takové léčebné programy se u nás téměř nevyskytují,“ uvedl Popov. Přitom i částečné snížení konzumace alkoholu snižuje zdravotní rizika s pitím spojená. „Vede to k tomu, že propásneme situaci, kdy se dá zasáhnout ještě velmi účinně. Často to přejde do situace, která už je velmi komplikovaná, kdy se léčí následky nebo závislost velmi obtížně,“ doplnil.
Pracovní skupina se zabývá mimo jiné naplňováním akčního plánu pro boj s pitím alkoholu, podle kterého by ČR chtěla do roku 2018 snížit spotřebu alkoholu o 3,5 procenta čistého lihu na osobu. Česko ve spotřebě alkoholu zaujímá první příčky světového žebříčku, podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly je v současnosti na šesté příčce. Průměrný Čech vypije ročně až kolem devíti litrů alkoholu. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že celospolečenské náklady na škody způsobené konzumací alkoholu činí přes 16 miliard korun ročně.
Ministerstvo chce hlavní pozornost věnovat konzumaci alkoholu u mladistvých. Podle Prymuly má 43 procent šestnáctiletých opakovanou zkušenost s pitím alkoholu. Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila až 92 procent mladých do 18 let považuje alkohol v ČR za dostupný. To by chtělo ministerstvo změnit. „Chceme omezit dostupnost alkoholu především pro nejmladší věkové skupiny. Ačkoliv legislativa zas až tak špatná není, tak není důsledně dodržována,“ uvedl Prymula. Protože se k alkoholu mladiství často dostanou i v prostředí rodiny, chce ministerstvo působit také na rodiče.
Odborníci se dnes rovněž vymezili proti některým informacím, které nižší konzumaci alkoholu doporučují jako zdraví prospěšnou. Podle přednosty kliniky adiktologie Michala Miovského neexistuje míra pití, která by byla bez rizika, a proto není doporučování preventivního pití alkoholu odborně ani eticky správné. Pokud u některých diagnóz přináší benefit, u jiných naopak působí negativně, dodal.
Přidejte odpověď