LEPŠÍ JE CÉVNÍ PŘÍHODA, KE KTERÉ NIKDY NEDOJDE. HLÍDEJTE SI CHOLESTEROL

ilustrační foto: Flickr.com

Kardiovaskulární onemocnění (KVO) se stále drží na prvním místě v příčině úmrtí, jak v Česku, tak v celé Evropě.  Přitom pomoc existuje. Primární prevence, změna životního stylu …..

Většinou je na vině ateroskleróza, která postupně ničí cévy celého těla. Prapůvodní příčiny jejího vzniku nejsou stále objasněny, ale zdá se, že aterosklerotický proces probíhá na základě genetických odchylek,  životního stylu (kouření, obezita, nedostatek pohybu, stres) ve spojení s řadou onemocnění (vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu v krvi, diabetes mellitus 2. typu).

Hladina krevních tuků (zejména LDL cholesterolu) hraje důležitou roli při narušení výstelky cév a stojí tak na začátku i v celém průběhu aterosklerotických změn. „Ateroskleróza a její rizikové faktory (nejen) v české populaci představují vůbec nejčastější chronická onemocnění,“ upozorňuje doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda ČSAT, která sdružuje lékaře zaměřené na léčbu vysokého cholesterolu a prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

Cestou ke zdraví je včas odhalit rizikové pacienty

Téměř polovina české populace (42 %)1 svou hladinu cholesterolu nesleduje a nezajímá se o ni, Češi obecně podceňují preventivní prohlídky a nedbají na zdravý životní styl. Vzhledem k tomu, že onemocnění často probíhá bezpříznakově, bývá prvním signálem aterosklerózy až srdeční infarkt. Ten spolu s chronickou ischemickou chorobou srdeční a cévní mozkovou příhodou patří k nejčastějším příčinám kardiovaskulárních úmrtí. Těchto úmrtí bylo v roce 2015 mezi muži v ČR 23 380 a u žen 24 802, což je 41,8 a 44,9 % ze všech zemřelých v daném roce. I proto je cílem medicíny vytipovat včas pacienty, kteří mají zvýšené riziko aterosklerózy a tím i kardiovaskulárního onemocnění (KVO).

K tomu slouží například i Národní kardiovaskulární program. „Ten se sice daří plnit v oblasti léčebné, avšak právě v otázkách prevence máme stále ještě značné rezervy,“ dodává prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., kardiolog a přednosta II. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

 

Pestrá strava a pohyb

Srdečně-cévní onemocnění jsou léčitelná, v současné době s velmi dobrými výsledky. Při infarktech se provádí angioplastika, kdy se do koronárních arterií zavádějí stenty (trubičky, které rozšiřují a udržují průsvit věnčitých tepen), zúžená místa se přemosťují bypassem (cévou odebranou z jiné části cévního řečiště). U ischemických mozkových mrtvic se někdy daří rozpustit krevní sraženinu.

„Lepší, než řešit následky kardiovaskulárních onemocnění, je ateroskleróze předcházet nebo alespoň zpomalovat její rozvoj. To je v zásadě možné dodržováním zásad zdravého životního stylu – čím déle, tím lépe – proto nejlepších výsledků dosáhneme, když zdravý životní styl jako normu prosadíme u dětí. V dospělé populaci často úprava životního režimu nestačí a musíme použít léčiva. Dnes víme, že zejména léky snižující hladiny krevního cholesterolu a krevního tlaku mimo jakoukoli pochybnost významně snižují riziko rozvoje komplikací aterosklerózy,“ doplňuje doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

 

Stačí několik snadných kroků

* omezit živočišné tuky (zvyšují LDL cholesterol v krvi).

* Dopřát tělu bohatě rostlinných variant tuků (obsahují důležité mastné kyseliny, které jsou zdraví prospěšné).

* Zrady mohou číhat ve fit tyčinkách (vysoký obsah nezdravých olejů), v másle (má 3x vyšší obsah nasycených mastných kyselin než sádlo), obecně v potravinách s vysokým obsahem tuku a cukru (typicky průmyslově vyráběné trvanlivé sladkosti).

* Dodávat tělu vlákninu (rozpustnou – například pektin v rybízu, jablkách, avokádu, i nerozpustnou – celozrnné výrobky, zelenina).

* Snažit se udržovat si váhu (BMI není vždy rozhodující, i štíhlí jedinci mohou mít v těle velké množství vnitřního tuku).

* Pohyb patří k základním „lékům“. Je prokázáno, že fyzická aktivita snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Cvičením se zlepší využití kyslíku v srdci, zvýší tolerance fyzické zátěže, naopak sníží tukové zásoby, krevní tlak a zlepší kompenzace diabetu. Doporučeno je 3krát týdně se po 30 až 40 minut věnovat aerobním aktivitám (jízda na kole, běh, plavání, rychlá chůze, bruslení, fotbal, tenis…).

 

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.