Zdraví máme jen jedno, proto bychom se o něj měli starat, připomíná 7. dubna Světový den zdraví, který každý rok vyhlašuje Světová zdravotnická organizace. Jako epidemii 21. století označují lékaři cukrovku, jde ji přitom ve velké míře předcházet.
„Přestože praktický každodenní život většinou neumožňuje 100% dodržování dietních a režimových opatření, můžeme ovlivněním energetického příjmu a výdeje, skladby stravy či zařazením vhodných funkčních potravin a potravinových doplňků situaci výrazně změnit k lepšímu,“ říká uznávaný diabetolog Radomil Pluschke z opavské kliniky Vesalius, která se věnuje diabetu i správnému životnímu stylu.
Co je tedy nejdůležitější faktor pro snesitelný život s cukrovkou?
Jednoznačně její včasné odhalení. A také zahájení léčby mnohem dříve, než pacient vůbec pocítí, co tato zákeřná choroba dokáže s tělem udělat. Zjednodušeně řečeno: nechte si u svého praktického lékaře měřit pravidelně hladinu cukru v krvi, a když dostanete zprávu o tom, že máte náběh k diabetu, začněte konat. Nečekejte na bolesti. Přestože se diabetu už nezbavíte, existuje dnes mnoho moderních lékařských postupů, jak komplikace oddálit a mnohdy jim úplně předejít.
Jaké jsou základní faktory úspěšné léčby?
Práce diabetologa je komplexní titěrná práce s člověkem. Je důležité věnovat se aktivně výživě, ale nejde jen o vysvětlení diety, jak je někdy mylně interpretováno. Svým pacientům zdůrazňuji, že je třeba změnit jejich myšlení a zvyklosti a vstoupit jim tak říkajíc do hlavy. Je třeba být trpělivý a neházet všechny pacienty do jednoho pytle. Pak teprve můžeme slavit úspěch. Léčba je pak jen jakousi pomyslnou „berličkou“.
Tento přístup stále není mnohým lékařům blízký. V čem vidíte význam osobní komunikace s pacientem a proč jej mnozí kolegové opomíjejí?
Žijeme v překotné době. České zdravotnictví technologicky je podle mého názoru velmi vyspělé. Měl jsem možnost poznat různá pracoviště v Evropě i v zámoří a myslím si, že se nemáme za co stydět. Naopak – české zdravotnictví je nadstandardní i ve světovém kontextu. Někdy jsme zbytečně zakomplexovaní. Obecně je ale v současnosti trendem schovávat se za obrazovky počítačů, tabletů a mobilů a komunikovat jen elektronicky. Snažím se být jiný, protože mám pocit, že u těch supertechnologií a superstrojů chybí tzv. „lidský faktor“. Ochota člověka vyslyšet. Mít na něho čas. Pacient je ve stresu, jelikož se bojí o své zdraví. Pokud se lékaři podaří pacienta stresu zbavit a získat si ho pro spolupráci, je kolikrát vyhráno.
Důležité jsou ale jistě i nové technologie a metody.
Jistě, pacienti považují vzdělání lékaře a využití moderních přístrojů v léčbě za samozřejmé, což je dobře. Řadí nás to mezi vyspělé země. Kromě standardní farmakoterapie a působení na změnu životního stylu a množství a složení potravy, používáme i fyzikální diagnostické a léčebné přístupy. Pečujeme například o těhotné diabetičky, zajišťujeme screening „těhotenské cukrovky“. Přístroje ke stanovení výsledků hodnocení cukrovky – tzv. dlouhý cukr – jak se mezi lidmi říká, odborně pak glykovaný hemoglobin, máme přímo v našich ambulancích a výsledky známe za pět minut.
Věnujete se také špatně ovlivnitelné léčbě diabetických bolestí…
Ano, u diabetické neuropatie, tedy postižení nervů při cukrovce, jsme se hodně posunuli díky terapii stimsmart. Úspěšnost léčby na regeneraci celého těla včetně nervstva je velká. Protože jde o relaxační metodu, investovali jsme a stavebně upravili podmínky pro toto léčení tak, abychom pacientům nabídli co nejvyšší komfort. Terapie přináší velmi dobré výsledky a pacientům úlevu od bolesti.
Velká část vaší činnosti zároveň vychází ze zdravého životního stylu, který jsme tu už zmiňovali.
Máme specialistku na výživu, která se aktivně věnuje pouze této problematice. Využíváme také program Metabolic Balance. Díky tomuto programu lidé spolehlivě redukují váhu. Rekordman, náš pacient diabetik, zhubl 48 kg. Dříve užíval třikrát denně inzulín a tři druhy tablet, dnes je bez inzulínu a užívá tablety jen jedny. V neposlední řadě je třeba lidi tlačit aktivně do pohybové aktivity. A pokud už komplikace cukrovky přijdou, hlavně ve smyslu bolestivosti dolních končetin, někdy i s nereagující léčbou neurologů, pak můžeme nabídnout již zmiňovanou metodu stimsmart, kdy jsme schopni pomocí elektroléčby tyto problémy zcela zřetelně utlumit na delší čas.
Vy jste si jako atestaci původně vybral internu. Proč jste se nakonec rozhodl věnovat se diabetologii?
Laici si myslí, že my, lékaři, se profilujeme již na vysoké škole. Netuší, že až během budování kariéry, po první atestaci, směřujeme k vytyčenému cíli. Osobně mi byly interní obory blízké už během studia. Na oddělení interny jsme měli všichni pocit, že jsme tak trochu diabetologové. Jenže přidat či ubrat pár jednotek inzulínu k zavedené dávce diabetikům ještě nedělá z člověka profesionálního diabetologa. Na přelomu tisíciletí už bylo zřejmé, že se medicína vyvíjí mílovými kroky a dva obory – diabetologie a onkologie – se vyvíjí o to dynamičtěji. Když jsem se po první atestaci začal v medicíně více orientovat, byla to právě diabetologie, která mě svou dynamičností chytila za srdce. Měl jsem štěstí na dobré učitele v IKEMu, pak už jsem tušil, že diabetologie bude mým osudem.
Denisa Ranochová
Redakční rozhovor
Přidejte odpověď