Osudy žen v tichém světě. Tajemství znakového jazyka – význam znakového jazyka – konference, která se konala u příležitosti Mezinárodního dne mateřského jazyka.
»Bude to hodně zaměřeno na ranou péči, je tam zastoupena i zkušenost z pěstounské péče. Vystoupí maminka, která přijala do pěstounské péče ke svým slyšícím dětem i jedno neslyšící. Na závěr vystoupí neslyšící dívka, která se celý život zabývá pantomimou, fotografováním a herectvím, hrála v televizní pohádce. Vyrostla v láskyplném prostředí, rodiče se kvůli ní stěhovali, aby měla speciální vzdělání. Je to radostná a krásná osůbka se zajímavými zájmy a zkušenostmi z mnoha zemí světa. Dále tam bude recitace básně od neslyšící autorky Elišky Vyorálkové, tlumočená do znakového jazyka, a tlumočená píseň…«
Tak takto barvitě mi sympatická Lucie Křesťanová z obecně prospěšné společnosti Tichý svět dopředu vylíčila, co bude náplní odborné konference Tajemství znakového jazyka – význam znakového jazyka ve vývoji, výchově a vzdělávání, která se konala u příležitosti Mezinárodního dne mateřského jazyka (21. února) v Praze na Novoměstské radnici. Pořadatelem byla právě organizace Tichý svět, která již jedenáct let »naslouchá neslyšícím«, tj. pomáhá jim plně se zapojit do společnosti tím, že usiluje o jejich -rovnoprávné postavení zejména na trhu práce a ve vzdělávání.
Nabídka zněla opravdu lákavě. Tolik aktivních lidí, kteří se nevzdávají a bojují s nepřízní osudu nebo druhým dokážou podat pomocnou ruku! A navíc drtivá většina z nich jsou ženy, což je opravdu jen náhodná okolnost. Využijme však této milé shody náhod…
Cílem konference bylo upozornit veřejnost na skutečnost, že znakový jazyk, jenž je mateřským jazykem neslyšících, hraje klíčovou roli ve výchově a vzdělávání neslyšících dětí.
Ředitelka Centra pro dětský sluch Tamtam Jana Fenclová představila na konferenci služby, které centrum nabízí rodinám se sluchově postiženými dětmi. Ročně se na něj obrátí 500-600 rodin a 2000 individuálních klientů. Využívají zde například službu rané péče, sociálně aktivizační programy a odborné poradenství. Fenclová zdůraznila, že 97 % dětí se sluchovým postižením se rodí slyšícím rodičům, kteří se většinou ve svém životě nesetkali s neslyšícím člověkem, a jejich informace o sluchovém postižení jsou prakticky nulové.
Míša bude kuchařem, Markéta je fotografkou
Bez zkušeností byli i manželé Klimešovi, kteří vychovali tři vlastní slyšící děti a ještě si vzali z dětského domova do pěstounské péče čtyřletého neslyšícího hocha Míšu. Paní Marie Klimešová na konferenci vyprávěla o hledání způsobu komunikace s osvojeným synkem, který zpočátku nebyl schopen ukázat na nic, tím spíše říci byť jediné slovo. »Když děti v jeho věku používaly již souvětí, on byl na bodě nula,« řekla auditoriu. Chlapec vůbec nechápal, že se mezi lidmi nějak komunikuje. Klimešovi ihned nastoupili na intenzivní kurzy základů znakového jazyka, aby mohli začít s komunikací. Všestrannou péčí o Míšu, k čemuž napomohly i ostatní děti v rodině, se podařilo, že dnes 17letý mladík dokáže všemu porozumět, píše, a protože má kochleární implantát, i hovoří. Jistě se uplatní ve společnosti, bude se učit kuchařem.
Další pozoruhodnou osobností je půvabná mladá žena Markéta Maradová. V raném věku jí byla diagnostikována 99procentní ztráta sluchu. Přesto se věnovala sportu, žila jako ostatní děti. Babička ji motivovala, aby trénovala řeč (od čtyř let nosí sluchadla), a její (zdánlivý) handicap se dokonce stal základem pro její další koníček, pantomimu. Markéta se jí věnuje intenzivně a jako herečka hrála například v televizní pohádce pro neslyšící Nepovedený čert. A protože je to krásná dívka, v roce 2011 se účastnila soutěže Miss Deaf World (Nejkrásnější neslyšící). Její projev, přednesený znakovým jazykem (a tlumočený tlumočnicí), byl velmi svěží a optimistický.
Dnes je Markéta fotografkou, která například v loňském roce nafotila pro Tichý svět kalendář. »Je mi líto, že někteří mí kamarádi neměli tak skvělou rodinu jako já,« pochlubila se pozornými a laskavými rodiči. I ona je živoucím příkladem, jak lze žít za každé situace naplno, bez sebelítosti a zatrpklosti.
Neslyšící maminka Věra Novotná vzpomínala na výchovu svých dvou nedoslýchavých dcer. Paní Novotná se narodila neslyšící matce a nedoslýchavému otci. Od malička byla vedena k tomu, aby hovořila (díky implantátu), kromě toho pochopitelně ovládá znakový jazyk, dokonce i mezinárodní. V 18 letech se seznámila s budoucím manželem, který je také sluchově handicapován. Od počátku při výchově dětí důvěřovala svému mateřskému instinktu, sobě i dítěti. Na své děti mluvila i znakovala. Dcery jsou nyní již dospělé a vyrostly z nich samostatné mladé ženy, jedna žije v zahraničí. Paní Věra je už babičkou.
Našemu listu odpověděla na otázku, zdali běžně sleduje televizi či chodí do divadel. Televizi sleduje (pomáhá titulkování), nedávno vyrazila na muzikál, ovšem s činohrou je přece jen potíž. Zvuky se ve velkém prostoru tříští, maximálně by na scéně mohli být dva herci.
Nelze zevšeobecňovat
Dobrou zkušenost s integrací neslyšícího dítěte do běžné základní školy popsaly na konferenci učitelka Jindra Janušková a asistentka Monika Kleisnerová ze školy v ulici Mendelova v Praze 4. Chlapec Šimon byl od první třídy perfektně začleněn do kolektivu, asistentka mu výuku tlumočila do znakového jazyka. Protože byl šikovný a inteligentní, poradil si se vším a školní docházku zvládl dobře. Jeho přítomnost obohatila i ostatní žáky. Ze Šimona, který je už mladým mužem, bude zubní laborant. Ale jak zdůraznily obě přednášející, zkušenost s takto úspěšnou integrací nelze zobecňovat.
V rámci kulturní vložky přetlumočila nedoslýchavá Andrea Kalců do znakového jazyka píseň zpěvačky Adele Skyfall. Odhalily se tak pozoruhodné výrazové možnosti tohoto svébytného jazyka. Jak Kalců uvedla, překládala a případné nejasnosti či dvojsmysly skryté v textu konzultovala asi týden, vyšla z českého textu. A jaký je její recept na umělecké přetlumočení písně? »Vcítím se do skladby a ten krátký čas, co trvá, jí žiji.« Konferenci zaštítily MŠMT a starostka městské části Praha 2 Jana Černochová.
Haló noviny
Přidejte odpověď