Už léta se říká, že máme denně sníst pět porcí, respektive 40 dekagramů, ovoce a zeleniny. Na stránkách International Journal of Epidemiology je dokonce uvedeno, že optimální účinek ovoce a zeleniny na zdraví má deset porcí, tedy 80 dekagramů denně. „A jestli toho dokážete sníst ještě více, tím lépe!“ uvádí se na internetových stránkách francouzského národního nutričního programu. To už člověka dokáže odradit.
Mezinárodní tým vedený norskými výzkumníky srovnával 95 studií, které byly publikovány ve vědeckých časopisech. Cílem bylo osvětlit vztah mezi konzumací ovoce a zeleniny a nebezpečím vzniku kardiovaskulárních chorob, rakoviny a úmrtnosti, jakož i zvláštní účinky ovoce a zeleniny.
Pokud jde o dávky s ochrannými účinky, jsou výsledky poněkud beznadějné pro ty, kteří sotva snědí oněch pět doporučovaných porcí. „U rakoviny bylo nejnižší riziko onemocnění pozorováno u 60 dekagramů ovoce a zeleniny denně, zatímco u kardiovaskulárních chorob a úmrtnosti to bylo 80 dekagramů denně,“ uvedli autoři srovnávacího výzkumu.
„Jestliže se spokojíte s pěti porcemi denně, ani to není zbytečné,“ upřesnili autoři, které cituje francouzský deník Le Figaro. Podle nich je ale třeba snažit se víc… Spočítali totiž, že 7,8 milionu lidí ve světě by v roce 2013 nemuselo zemřít, kdyby denně jedli 80 dekagramů ovoce a zeleniny. Jejich závěry však počítají s tím, že snížení rizika úmrtí je spjato pouze s významným množstvím snědené zeleniny a ovoce. Ovšem osoby konzumující více těchto produktů mají zároveň lepší životní hygienu.
„Tyto počty nemají žádný smysl. Pět porcí ovoce a zeleniny denně je především pěkný slogan. Deset kusů ovoce a zeleniny denně je velmi těžké sníst a nemusí to být ten nejlepší nápad z hlediska trávení. Ani zde není spolehlivě prokázán užitek,“ říká ovšem doktor Laurent Chevallier, expert na klinickou výživu z Montpellier.
Všechno ale záleží především na jednotlivci, na druhu zvoleného ovoce a zeleniny a na způsobu, jak jsou konzumovány. Pozor také na ovocné džusy, které obsahují mnoho cukrů a trochu utišují hlad. Syrové produkty se také někdy těžce tráví. Lékař se pravidelně setkává s pacienty, jejichž žaludek trpí přemírou syrové stravy.
„Z historického hlediska lidé dříve jedli více vařené stravy, neboť ovoce a zelenina, které měli k dispozici, byly dosti tvrdé. Tendence jíst syrové potraviny se zrodila v minulém století, v souvislosti se zájmem o vitaminy. Ty však teplo nemusí nutně ničit. Dva kusy ovoce denně stačí k tomu, aby se pokryla potřeba vitamínu C,“ říká Chevallier.
Stanovit optimální množství ovoce a zeleniny, které je třeba denně sníst, lze jen těžko, protože jejich kvalita je velmi rozdílná. „Například hroznové víno a borůvky mají větší antioxidační účinek než jablka,“ uvádí lékař.
Norští autoři tvrdí, že největšími nepřáteli kardiovaskulárních chorob jsou hrušky a jablka, dále křížatá zelenina, jako je zelí, brokolice, řeřicha či květák, listová zelenina (hlávkový salát, špenát), rajčata a ovoce a zelenina bohaté na betakaroten a vitamin C. Proti rakovině máme jíst nejlépe křížatou, zelenou a žlutou zeleninu. Proti úmrtí na všechny choroby je třeba přidat k předešlému seznamu ještě bobuloviny, vařenou zeleninu a brambory. Naopak konzervované ovoce je podle nich spojováno se zvýšením rizika kardiovaskulárních chorob a s úmrtností.
Přidejte odpověď