Letos v zimě si hodně lidí zlomilo ruku nebo zápěstí, když uklouzli na zledovatělém chodníku. V nemocnici se s nimi nikdo nebavil a rovnou jim dali ruku do klasické sádry. I když chtěli jinou, odlehčenou.
„To je i můj případ. Zlomil jsem si zápěstí a ve velké nemocnici mi rovnou dali těžkou sádru. Nikdo mi nic nevysvětlil. Já se s tím ale nespokojil, šel jsem už se zasádrovanou rukou do soukromé ordinace a tam mi známý ortoped řekl, že můžu mít i odlehčenou. Vzal nůžky, sádru rozstřihl a vytvaroval novou, odlehčenou z pryskyřice. S ní se mohu i koupat a dělat vlastně všechno. Ale proč jsem ji nemohl dostat hned?“ řekl Právu pan Jiří s tím, že podle něj klasická sádra už patří do archívu medicíny, i když zdravotnictví to stále odmítá uznat. Poznal to prý v zahraničí, kde už je výjimkou.
Rozdělení péče
I když se to zdá být logické, přesto věc není tak jednoduchá. Před několika lety tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) rozdělil péči na standardní a nadstandardní. Ta nadstandardní tehdy obsahovala 18 položek a mezi nimi byly i tzv. odlehčené sádry, dále nitrooční čočky nebo lepší očkovací vakcíny.
Pacient doplácel rozdíl mezi standardní a nadstandardní léčbou, tedy v případě sádry mezi klasickou sádrou a odlehčenou sádrou. Za rok existence nadstandardů si za lepší čočku připlatily tisíce lidí dohromady 40 miliónů korun a za odlehčenou sádru doplatily 1,5 miliónu korun.
Rozhodnutí Ústavního soudu
To se tehdy nelíbilo politické opozici a 51 poslanců ČSSD zastoupených předsedou strany Bohuslavem Sobotkou podalo ústavní stížnost proti normě, která rozdělila péči na základní a nadstandardní. Poslanci se tehdy báli hlavně toho, aby se nadstandardní péče nerozšířila jako houby po dešti a pacienti tak postupně neplatili za víc a víc tzv. lepších materiálů.
Ústavní soud jim skutečně v polovině roku 2013 dal za pravdu, ale udělal to šalamounsky. Zrušil vyhlášku, která nadstandardy umožňovala, a vlastně řekl, že nadstandardy musí upravit zákon. Tak nadstandardy padly a dodnes je žádný ministr do zákona nevčlenil. Tím padla i možnost doplatit si rozdíl mezi klasickou a odlehčenou sádrou.
Co hradí pojišťovna
„Pojišťovna hradí vždy zdravotnický prostředek v základním, ekonomicky nejméně náročném provedení v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení. Pokud si pacient chce připlatit za nadstandardní službu, musí si uhradit materiál i veškeré související výkony lékaře sám. Taková odlehčená sádra pak stojí i 650 korun,“ sdělila Právu Štěpánka Čechová, mluvčí ministerstva zdravotnictví.
Vraťme se však na začátek našeho příběhu. Ne vždy je odlehčená sádra pro pacienta výhodná. „O tom, jakou sádru pacientovi na zlomeninu dát, vždy rozhoduje lékař,“ řekl Právu Martin Šalek, mluvčí pražské Nemocnice Na Bulovce.
Dodal, že od letošního roku je pro děti do 18 let odlehčená sádra stejně jako klasická hrazená ze zdravotního pojištění a pro starší lidi je hrazena dál pouze klasická sádra, a chce-li někdo odlehčenou, zaplatí celý výkon sám.
„Může ale nastat situace, kdy použití obyčejné sádry není vhodné vzhledem k charakteru zlomeniny, a pak je odlehčená sádra plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. To rozhodne lékař,“ sdělila Právu mluvčí zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Hana Kadečková. Podle Šalka často vzniká i situace, kdy první sádrování zlomeniny ruky je klasické a pacient nic neplatí a druhé po určitém čase hojení je už na bázi odlehčené sádry a pacient si ji zaplatí. Lékař by měl situaci pacientovi vždy vysvětlit.
Zda se třeba budoucí vláda vrátí k rozdělení péče na standardní a nadstandardní, se dá těžko odhadnout. O změně zákona by museli rozhodnout poslanci. Do té doby je na pojišťovnu nárok jen na sádru klasickou.
—
Pojišťovna hradí vždy zdravotnický prostředek v základním, ekonomicky nejméně náročném provedení Štěpánka Čechová, mluvčí ministerstva zdravotnictví
Právo
Přidejte odpověď