Když si letos Aleš Dvořák vyšlápl na túru po Velké Fatře, jen občas si uvědomil, že mu v hrudi bije nedávno opravené srdce.
Nedomykavost srdeční chlopně mu při operaci odstranil tým lékařů v Brně, který má již velké zkušenosti s takzvanou Rossovou metodou, kdy vadnou chlopeň nenahradí umělá varianta, ale chlopeň pocházející přímo z těla pacienta.
Aleš rád sportuje. Věnuje se vysokohorské turistice, v sedle kola je jako doma. Sportu se může věnovat i přes nepříliš laskavý osud, a především dědičné dispozice, které ho už ve čtyřech létech poslaly na operační sál kvůli vrozené srdeční vadě.
Tehdy mu rozšiřovali hrudní aortu, a když se před pětatřiceti lety krnovský rodák na specializované lékařské pracoviště v Brně (nyní Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie CKCHT) dostal, nepočítal nikdo z rodiny s tím, že by v budoucnu vůbec mohl sportovat.
Všem bylo jasné, že chlapec na dlouhou dobu, ne-li napořád, zůstane v péči lékařů, a jediným přáním bylo, aby mohl solidně vyrůstat a žít. „Věděl jsem, že mě čeká další operace pro nedomykavost srdeční chlopně. A i když dnes žiju a pracuji jako Moravák na Slovensku, odkud pochází i moje žena, bylo jasné, že na operaci budu chtít zajet zase do Brna,“ řekl Právu devětatřicetiletý Aleš Dvořák.
„Rossova operace, jak mi řekli, je při nahrazení srdeční chlopně vhodná právě pro pacienty, kteří žijí rádi aktivním způsobem, sportují. Zákrok mám úspěšně za sebou včetně následujících kontrol, teď jsem se například vrátil z prázdnin z předjarních Tater,“ dodal.
„Nejenže se mohou lidé po Rossově operaci věnovat i adrenalinovým sportům, ale její výhodou je i fakt, že ženy mohou otěhotnět a rodit, aniž by bylo třeba je jakkoliv zvlášť sledovat nebo léčit,“ uvedl Petr Němec z CKCHT.
„Umožňuje to nahrazení postižené aortální chlopně pacientovou vlastní chlopní plicnicí. Tím se pacient vyhne nutnosti jednak užívání léků na ředění krve, jednak dalším možným nepříjemnostem, které z mechanické chlopně mohou plynout a v mnoha ohledech omezovat další život,“ pokračoval Němec.
Podle něho je tato operace vhodná pro mladé lidi s aktivním přístupem k životu. Průměrný věk operovaných je 40 let. Kolem 15 procent pacientů podstoupilo před Rossovou operací (RO) předchozí srdeční operaci většinou v dětském věku.
„Léky na ředění krve jsem brát nechtěl, byť lékaři ubezpečují, že nemají vedlejší účinky. Z vlastní rodinné zkušenosti jsem však věděl, jaké nepříjemnosti mohou nastat například při cestě do ciziny, když si léky v dostatečné míře matka zapomněla vzít,“ řekl Právu Dvořák.
„Velkým rizikem je pak třeba i banální operační zákrok nebo i trhání zubu. Je mi jasné, že asi budu muset za patnáct či dvacet let na reoperaci, kdy se plicní chlopeň ztenčí, ale nedělám si z toho těžkou hlavu,“ pokračoval Dvořák. „Jednak věřím tomu, že do té doby opět výzkum v této oblasti poskočí, a pak také už vím, že jsem žádný problém s aplikací vlastní plicní chlopně neměl,“ dodal.
Další výhodou je, že se pacient rychle navrací do normálního života, dále nevzniká infekce ani nedochází k dysfunkci chlopně nebo k riziku krvácení, pacienti se nemusí omezovat v příjmu stravy bohaté na vitamín K a také nemusí docházet na pravidelné testy na srážení krve.
Zákrok mám za sebou, teď jsem se vrátil z Tater Aleš Dvořák
Miroslav Homola
Právo
Přidejte odpověď