Můj handicap není překážka

Je mistr světa ve snowboardcrossu neslyšících, a také vítěz olympiády sluchově postižených. Tenhle borec se s tím ale nespokojí! Jede dál!

Sport má Tomáš Pazdera (27) v rodině. Oba jeho rodiče sportovali a ke sportu ho vedli. Vůbec se neřešilo, že Tomáš přestal po zánětu mozkových blan v prvním roce svého věku slyšet. „Byl jsem v Sokole a pomalu jsem si vybíral konkrétní sport. Začal jsem tenisem, který můj táta trénoval, a pak jsme doplňovali další sporty jako badminton, volejbal, stolní tenis a různé míčové hry,“ vzpomíná Tomáš.
Bez sportu si dnes neumí představit život. Léta reprezentoval naše sluchově postižené sportovce ve vrhu koulí, házel i kladivem a diskem. V květnu 2008 hodil šestikilovou koulí 15,09 metru, což byl světový, evropský i český juniorský rekord neslyšících. O rok později byl na olympiádě sluchově postižených čili deaflympiádě pátý. „Říkal jsem si, že je čas ukončit kariéru v atletice, ale skončit se sportem jako takovým jsem nemohl. Je nesmírně důležitou součástí mého života, prostě se bez něj neobejdu. Hledal jsem, jaký bych mohl dělat. Jednou jsme vyrazili s kamarády na hory, a zrovna se tam konal evropský pohár ve snowboardingu.
Mě to hrozně zaujalo, oslovil jsem tam první lidi, kteří pořádali snowboardcrossový kemp. A začal se snowboardcrossem,“ vzpomíná.
Ujal se ho Marek Jelínek, který trénuje naši slyšící reprezentaci včetně české mistryně Evy Samkové. „Nejdřív mi v plném nasazení trochu bránily finanční prostředky,“ vypráví Tomáš. „Vyřešil jsme to tak, že jsem snowboardistům pomáhal, dělal jim servis, a oni mi za to třeba zaplatili ubytování nebo skipass. Pomáhá mi i svaz neslyšících sportovců.“ Současný šampion nedostal nic zadarmo. Je to však velmi cílevědomý člověk.
Tomáš vystudoval sportovní marketing, ale nevěnuje se mu. Dělá stavební úpravy domů a bytů. Se zákazníky se domluví, pomáhá mu sluchadlo a s mluvením nemá problém, jen hovoří o něco měkčeji, než jsme zvyklí. Žije v Praze s přítelkyní Markétou Maradovou, neslyšící herečkou a fotografkou, se kterou se seznámil na maturitním plese sluchově postižených. Když se v ruském Šukolovu konalo v roce 2013 první mistrovství světa neslyšících ve snowboardcrossu, Tomáš zvítězil. A dva roky nato na zimní deaflympiádě získal v ruském Chanty-Mansijsku opět zlato! „Rád bych příští rok jel na mistrovství světa v Rakousku. Ale pojedu tam slalom, tak pilně trénuju,“ říká Tomáš. Účastní se i soutěží slyšících sportovců. „Je tu rozdíl ve schopnosti orientace a ve stabilitě,“ říká. Ale rozhodně chce stále líp bodovat na »normálních« závodech. A

Se svými zákazníky hovoří bez problémů

L. A. Kašparová
Rytmus života