Tlačítko hlídá seniory. Šetří miliardy

ilustrační foto: Photoxpress

Je to obyčejný alarm, který dohlíží na osamocené seniory v domácím prostředí, ale státu uspoří dvě a půl miliardy ročně. Červené tlačítko budou nově využívat i lidé po mrtvici.

Praha – Spočítali to odborníci z ministerstva práce a sociálních věcí, kteří zkoumali přínos nových technologií v domácí péči. Alarm, díky kterému si lidé včas přivolají pomoc, totiž předejde až šestině seniorských hospitalizací. Dalším pacientům zase pobyt v nemocnici zkrátí, a to až o polovinu. Do budoucna se proto chystá další rozšíření. Červené tlačítko by mohli používat nejenom senioři, ale třeba i lidé po mrtvici.

„Chystáme pilotní projekt, v rámci kterého chceme využití nových technologií rozšířit. Vyzkoušet je chceme i na mladších lidech. Konkrétně na pacientech, kteří jsou propuštěni do domácího ošetřování po mozkové příhodě,“ potvrdil Deníku odborný garant ministerského průzkumu Jiří Schlanger.

U seniorů se totiž tísňová služba osvědčila. Ukázal to průzkum, který začal už v listopadu 2014 a jehož se zúčastnilo šestnáct poskytovatelů tísňové péče.

„Zjistili jsme, že včasně přivolaná pomoc skutečně snižuje riziko pádů, nevolností a slabostí. Senioři díky ní nemuseli tak často do nemocnice,“ popisuje Schlanger. Počet hospitalizací se podle něj snížil díky červenému tlačítku o patnáct procent, což pojišťovnám ušetřilo stamiliony.

Pobyt jednoho pacienta v nemocnici totiž v Česku stojí průměrně 39 574 korun a lidé starší pětašedesáti let tvoří až čtyřicet procent všech hospitalizovaných.

Senioři se ubránili také pobytu v domově důchodců. Institucionální péči se vyhnula až polovina hlídaných lidí. „Což je samozřejmě žádoucí, protože devět z deseti českých seniorů chce stáří strávit doma,“ podotýká Schlanger. Třetina starých lidí přitom žije v domácnosti úplně sama, takže by se v případě nouze pomoci nedovolala. Kolem 400 tisíc z nich se navíc neobejde bez pomoci druhé osoby. Potřebují někoho dokonce i k tomu, aby se oblékli nebo najedli. Tísňová služba přitom jejich rozpočty nezatěžuje.

Průměrná cena, kterou poskytovatelé za pohotovostní režim požadovali, se podle průzkumu pohybovala kolem 414 korun za měsíc. Výjezd v případě nutnosti nestál většinou nic. Červené tlačítko stisklo každý měsíc asi tři sta seniorů v nouzi. Průměrné roční náklady, které šly na klienta z veřejných rozpočtů, se zase pohybovaly okolo 19 794 korun.
Tedy o šest tisíc korun méně, než kolik stát přispívá na pobyt jednoho seniora v některém ze „svých“ domovů.

Podporu seniorům v domácím prostředí proto stále častěji poskytují i samotné kraje či obce, které jsou za síť zařízení pro seniory odpovědné. Několik desítek „SOS“ přívěsků či náramků už seniorům pořídily třeba radnice v Pardubicích, Ostravě či Olomouci. „Senior dostane domů malou telefonní ústřednu, telefon s hlasitým odposlechem a několik čidel pohybu. Náramek či přívěsek s bezpečnostním tlačítkem si pak připnou na ruku nebo na krk,“ popisuje Eliška Fousková z organizace Život 90, jak zařízení vypadá.

Počet klientů tísňové péče v krajích
Praha 996
Středočeský kraj 391
Jihočeský kraj 131
Plzeňský kraj 61
Karlovarský kraj 77
Ústecký kraj 9
Liberecký kraj 50
Královéhradecký kraj 220
Pardubický kraj 5
Vysočina 63
Jihomoravský kraj 97
Olomoucký kraj 10
Moravskoslezský kraj 109
Zlínský kraj 12

Čeští senioři v číslech

1,93 milionu z nich je nad 65 let

400 tisíc jich nezvládne bez pomoci druhé osoby běžné denní činnosti (sami se neobléknou, neumyjí, nenajedí)

32,5 % jich žije doma naprosto osamocených

18 organizací poskytuje seniorům žijícím doma tísňovou péči

o 60 % se může zkrátit pobyt v nemocnici, pokud senioři používají služeb tísňové péče

15 % lidí starších 70 let neskončí díky tísňové péči v nemocnici

414 korun je průměrná měsíční cena služby tísňové péče

2200 seniorů využívá služeb tísňové péče

21.02.2017
VERONIKA RODRIGUEZ
Olomoucký deník
http://www.olomoucky.denik.cz/

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.