V malém areálu čekají na handicapované lyžaře speciálně vyškolení instruktoři. Provedou je celou sjezdovkou, pomohou jim i na vleku.
HORNÍ PODLUŽÍ / Malému lyžařskému areálu v Horním Podluží na Děčínsku letošní zima svědčí. Parkoviště je plné aut, tři sjezdovky sjíždějí lyžaři i snowboardisté od rána do noci. Mezi nimi se proplétá i jednatřicetiletá vozíčkářka Petra Hurtová z České Lípy na speciálních lyžích zvaných monoski. Petra má genetické onemocnění, trpí nadměrnou lámavostí kostí. Nemoc ji sice upoutala na invalidní vozík, ale Petra život nevzdala a dokonce i sportuje. „Jezdím na kole, plavu, letos jsem chtěla vyzkoušet i lyže,“ vysvětluje důvod své přítomnosti na hornopodlužské sjezdovce.
Instruktor ji usadil do speciálního zařízení, jež připomíná dětskou sedačku. Skelet, v němž Petra sedí, má jednu lyži, po stranách další dvě malé. Ty Petra ovládá rukama a společně s tělem tak určuje směr a styl jízdy. Její instruktor, či spíše vodič, Karel Dvořák uděluje poslední rady a pak už míří s Petrou k lanovce. Za chvíli už dvojice sjíždí v ladných obloucích svah. Karel drží monoski za madla upevněná ke skeletu, Petru samotnou na svah nepustí. „Sami jezdí jen profesionálové, ale i ti mají za sebou vodiče. Sice jejich monoski nedrží jako já Petru, ale jedou za postiženým a jistí ho, aby ho ostatní na sjezdovce nesmetli,“ vysvětluje instruktor.
S výcvikem handicapovaných mají instruktoři z lyžařské školy v Horním Podluží zkušenosti. Majitelka školy Hana Michalová tvrdí, že za sezonu na sjezdovkách provedou na tři desítky postižených lidí. „Spolupracujeme s centrem handicapovaných lyžařů, kam jezdí naši instruktoři na výcvik. Jsou speciálně proškolení, takže vědí, jak s postiženými na lyžích zacházet,“ vysvětluje Michalová.
Její slova potvrzuje bravurní jízdou s postiženou Petrou instruktor Karel Dvořák. Svižně sjíždí společně sjezdovku, aby vzápětí nasedli na lanovku a vyvezli se na vrchol k další jízdě. „Nebojím se, strach zůstal na kopci,“ volá nadšená Petra.
Pomáhají i popáleným
Stejně nadšeně se během sezony tváří i další lyžaři, kteří by se bez speciální pomoci na svah nedostali. „Kromě postižených lyžařů k nám jezdí i děti z popáleninového centra ze sdružení Bolíto. Se sdružením už dlouho spolupracujeme a dětem, které jsou po úrazech popálením, nabízíme víkendové pobyty. Je to naše snaha pomoci jim začlenit se do běžného života po úrazech, které nezanechávají jen rány na těle, ale i na duši,“ dodává majitelka lyžařské školy Hana Michalová.
Lyžařská škola je velmi oblíbená i mezi zdravými lidmi a jejich dětmi. Začátečníci se tu totiž neučí ve skupinách, ale každý žák má svého instruktora. „Máme tak jistotu, že se tu lidi skutečně naučí jezdit buď na lyžích, nebo na snowboardu. A ani k tomu nepotřebují vlastní vybavení,“ říká Michalová. U školy je totiž i půjčovna, která nabízí desítky párů lyží, bot i snowboardů.
ALICE KLAUBENSCHALKOVÁ
5plus2
Přidejte odpověď