Nové vybavení přispěje k včasné diagnostice

ilustrační foto: Flickr

STOVKY MILIONŮ KORUN POPUTUJÍ V LETOŠNÍM A PŘÍŠTÍM ROCE DO VYŠKOVSKÉ NEMOCNICE. JEJÍ ŘEDITELKA VĚRA SEIDLOVÁ ŘÍKÁ:

Vyškov – Loni to byl nový přístroj CT, předloni dostala zcela nový vzhled poliklinika. V letošním roce se vyškovská nemocnice chystá zrekonstruovat ORL a neurologii. „Tuto investici jsme chtěli zahájit už v loňském roce. Nicméně se dostala do plánu ministerstva zdravotnictví až letos,“ sdělila ředitelka vyškovské nemocnice Věra Seidlová.

– Co všechno budou úpravy budovy B, kde se ORL a neurologie nachází, obnášet?

Akce má finanční limit 135 milionů korun. Z poloviny ji pokryje dotace ze státního rozpočtu, z poloviny investiční příspěvek Jihomoravského kraje. Dojde k rekonstrukci dvou stanic neurologického oddělení a jedné stanice lůžkové rehabilitace v návaznosti na optimalizaci činnosti Centra vysoce specializované péče o pacienty s iktem, do kterého je nemocnice zařazena od roku 2015. V budově C pak bude místo současné lůžkové rehabilitace zrekonstruováno oddělení ORL se zákrokovými sály.

– Na co se můžou díky rekonstrukci těšit sami pacienti?

V plánu je vytvoření dvou- až třílůžkových pokojů, každý s vlastním sociálním zařízením, s čajovou kuchyňkou a mycí místností, stanovištěm sester s veškerým provozním a personálním zázemím.

– Budete letos nakupovat nějaké nové přístroje?

Podařilo se nám získat dotaci pro projekt s názvem Zvýšení kvality návazné péče v Nemocnici Vyškov ve výši 90 milionů korun. Cílem je modernizovat a pořídit nové přístrojové vybavení v oborech onkologických, traumatologických, kardiologických, cerebrovaskulárních a dalších. Moderní přístrojové vybavení má sloužit pro včasnou diagnostiku, kvalitní a bezpečnou léčbu, pro maximální péči o hospitalizované pacienty. Součástí zakázky bude nákup například ultrazvuků, plicních ventilátorů, narkotizačních přístrojů, lůžek a matrací, monitorovacích systémů, videokolonoskopu, analyzátorů, bronchoskopu, laparoskopické věže, operačních stolů a světel. Půjde o nákup 87 položek, tudíž bude akce rozdělena do dvou etap a předpokládáme, že její realizace bude probíhat ještě v následujícím roce. Také jsme ke schválení do krajské rady předložili investiční záměry na dofinancování projektů k zateplení budov.

– O které jde?

O lékárnu a radiodiagnostické oddělení. Tady jsme dostali evropskou dotaci ve výši tří a půl milionu korun, z vlastních zdrojů zbývá doplatit 4,6 milionu. Dalším projektem je zateplení budovy oddělení dlouhodobě nemocných, kde evropská dotace činí 6,6 milionu korun a z vlastních zdrojů zbývá dofinancovat 12,6 milionu. Byli bychom velice rádi, kdyby nám kraj pomohl alespoň s jedním projektem.

– Na konci loňského roku nemocnice získala ocenění týkající se zabezpečení kvality poskytované péče…

Dostali jsme Certifikát kvality a bezpečí. To znamená, že splňujeme nejen zákonné podmínky, ale i obecně platné podmínky kvality pro poskytovanou zdravotní péči a služby s tím spojené.

– Jaké jsou ohlasy pacientů? Jak na rekonstrukce a nové vybavení, tak i obecně na nemocnici?

Spokojenost pacientů je jedním z důležitých ukazatelů kvality poskytování zdravotnických služeb. Spolu s posuzováním kvality péče podle klinických ukazatelů nám slouží jako měřítko kvality. Jak jsou spokojení, sledujeme už od roku 2001. Počet vyplněných dotazníků, které jsou anonymní, bývá tak okolo dvou tisíc z 15 tisíc hospitalizovaných za rok. Z odpovědí je v průměru osmdesát procent kladných hodnocení. Pacienti chválí zejména práci sester, lékařů a sanitářů. Kritika se týká hlavně takzvaných hotelových služeb, tedy pobytu v nerekonstruovaných částech nemocnice, evidujeme i připomínky ke stravě.

– Inspirují vás pacienti, co se týká nějakých zlepšení?

Oprávněné požadavky pacientů vyhodnocujeme a snažíme se zavést opatření, která vedou k jejich vyšší spokojenosti. Na základě dlouhodobého vyhodnocování dotazníků spokojenosti, ve kterých pacienti poukazovali na absenci veřejného internetu v naší nemocnici, byla zavedena wifi síť.

– Nemocnice obecně trápí nedostatek personálu. Jak je na tom aktuálně ta vyškovská?

V oblasti problematického získávání personálu nejsme výjimkou. V dnešní době splňujeme personální požadavky vyplývající z úhradové vyhlášky. Avšak dochází k poměrně velké fluktuaci zaměstnanců, především v kategorii sester. Personální problematikou se musíme intenzivně zabývat a lze očekávat, že do budoucna se situace bude zhoršovat. Zatím nám nehrozí uzavírání oddělení, tak jak čteme o některých nemocnicích. V loňském roce jsme přijali o sedm lékařů víc, letos bychom měli zájem ještě o dalších pět lékařů.

– Takže lékařům nezbývá než pracovat přesčas.

Bez přesčasové práce lékařů a zdravotnického personálu nelze zabezpečit provoz nemocnice. Jen u lékařů by to znamenalo povýšit stavy o 30 zaměstnanců, kteří jednak nejsou na trhu práce a jednak systém financování neumožňuje na ně získat finanční prostředky.

– Existuje nějaké řešení?

Tím by bylo zavedení směnného provozu, které ovšem předpokládá zvýšení počtu lékařů. Z hlediska pacientů by ale bylo nevýhodné, neboť na léčení jednoho člověka by se tak podílela řada lékařů bez kontinuity sledování vývoje jeho zdravotního stavu. Zákonem daný počet přesčasové práce se snažíme dodržovat umožněním čerpání náhradního volna.

– Co vyškovská nemocnice a spolupráce s neziskovými organizacemi?

Pro zlepšení psychosociálních podmínek máme v rámci dobrovolnické činnosti zajištěnou pastorační službu. A to kaplankou Arcidiecézní charity v Brně. Také spolupracujeme se sdružením Piafa ve Vyškově při poskytování sociálně aktivizačních služeb pro seniory a zdravotně postižené. Konkrétně metodou canisterapie. Terapeutky se psy přichází do nemocnice na dětské oddělení a oddělení dlouhodobě nemocných jednou týdně. Na základě dohody s arcibiskupstvím v Olomouci u nás působí i kaplan. Také jsme se stali první nemocnicí v Jihomoravském kraji, kam chodí za pacienty dětského oddělení každý všední den „čtecí babičky“, které dětem zpříjemňují pobyt na lůžku. Záměrem projektu spolku Dialog a generační soužití je aktivizovat seniory, pomáhat jiným, zpříjemnit pobyt nemocným dětem, posílit mezigenerační vztahy a také vytvořit alespoň u některých dětí vztah ke knize a čtení.

MARTINA HAŠKOVÁ
Brněnský deník
http://brnensky.denik.cz/

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.