S pocitem bolesti se někdy setkal každý z nás, ty šťastnější bolest obtěžovala jen zřídka. Po celé dějiny se člověk snaží bolesti zbavit, nebo ji alespoň ztlumit. Daří se mu to stále lépe.
V Mezopotámii používali k potlačení bolesti byliny a alkohol, ve 13. století př. n. l. se v písemných zmínkách objevuje opium. Číňané vymysleli akupunkturu a při operacích nemocnému ulehčovali od bolestí přípravkem s indickým konopím, které se při léčbě chronické bolesti používá dodnes. V Římě však už v 1. st. n. l. považoval lékař Celsus bolest za příznak nemoci. Na tyto myšlenky navázal ve druhém století Galénos. Napsal přes 50 knih o medicíně a na bolest a její vznik se díval podle dnešního hodnocení vcelku pokrokově.
Novodobá léčba bolesti je z tohoto pohledu velmi mladá, jako samostatný obor se prosazuje až v sedmdesátých letech minulého století.
Migréna není každá bolest hlavy
Mezi nejběžnější neduhy moderního člověka patří bolesti hlavy. Někteří jim rovnou říkají migréna. Ta je ale jen jedním z typů bolestí hlavy, které provází záchvaty. Jednoznačný původ lékaři neznají. „Je charakterizována intenzivní, pulzující bolestí s nepříjemnými doprovodnými příznaky. Těmi jsou přecitlivělost na světlo, hluk, vůně či pachy a nevolnost nebo zvracení,“ vysvětluje primářka Neurologického oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze Jolana Marková.
Záchvat migrény může být podle jejích slov vyvolán vnějšími vlivy, jako je změna počasí nebo konzumace určité potraviny či nápoje. Migréna ale může vzniknout i kvůli vnitřním vlivům. Mohou jimi být například menstruace u žen, stres nebo nedostatek spánku a mnohé jiné.
„O dědičnosti této choroby ještě zdaleka nevíme všechno, ale velmi pravděpodobně se dědí dispozice k rozvoji tohoto onemocnění,“ domnívá se Jolana Marková.
Čtyři fáze
Startující migrénu může nemocný poznat podle takzvaných prodromů. To jsou příznaky, které trvají třeba jen několik hodin, ale i několik dnů. Postižený může cítit únavu, napětí ve svalech, nebo naopak veselou náladu.
U někoho ale může být tato fáze migrény přeskočena a hned se dostaví bolest hlavy. Druhou fází je u klasické migrény fáze aury. Objevuje se asi u třetiny pacientů s migrénou. „Je to stav, kdy se ještě před vznikem bolesti hlavy objeví například typická porucha zraku s jiskřivými obrazci v zorném poli, které mění místo. Nebo se pacientovi rozpadne zorné pole a postižený nemůže číst nebo řídit auto.
Ale objevují se i jiné projevy aury. Například brnění končetiny, porucha řeči nebo zhoršení hybnosti končetiny. Toto vše ale do hodiny odezní, většinou s nástupem bolesti aura vymizí,“ popisuje Jolana Marková.
Auru způsobuje s největší pravděpodobností postupně se šířící deprese elektrické aktivity v mozkové kůře, která postupuje od zadních oblastí mozku dopředu a je zřejmě příčinou dějů, které při migrenózním záchvatu v mozku probíhají.
Poté následuje bolest hlavy, kterámůže přijít i bez předchozího varování. Bývá intenzivní, pouze výjimečně dochází jenom kmírné bolesti. Třetí fáze migrény – fáze bolesti – zasahuje často polovinu hlavy, bolest se táhne od spánku kolem ucha až k záhlaví. Poslední fází je relaxace. Člověku se uleví, bolest ustává. Přichází vyčerpání a únava. Někteří pacienti však zažívají až euforické pocity.
Někoho se migréna ani nedotkne, jiní si jí užijí hojně. A týká se to bohužel i dětí. Častější je podle primářky Markové u chlapců, ale v období puberty se tento poměr obrací. V dětství je diagnóza migrény problematická do doby, než dítě dokáže problém popsat. To znamená, že nejčastěji je diagnóza migrény stanovena až ve školním věku dítěte, často v situaci, kdy těmito obtížemi trpí některý z rodičů a projevy migrény zná.
V dospělosti jsou častěji postiženy ženy než muži, odhadem v poměru 3:1. Je to způsobeno hormonální situací, kdy se během menstruačního cyklu fyziologicky mění hladiny ženských hormonů. Proto také bývá u některých žen migréna vázána na tento cyklus.
„Pokud migrenózní záchvat trvá dva nebo tři dny, pacient trpí trvalou bolestí a zvrací i při užití léků, je v této situaci návštěva lékaře nutná. V případě jeho nedostupnosti pak volí cestu na pohotovost nebo do nemocnice, kde mu zajistí podání léků v injekci nebo infuzi,“ vysvětluje doktorka Marková.
Potíže s nadužíváním medikamentů
Pro lidi, kteří bolestmi hlavy netrpí, může být zajímavá otázka, kdy už si vzít prášek proti bolesti a kdy ještě počkat, zda bolest sama neodezní. Člověk postižený migrénou ale zrovna tohle neřeší. Většinou dobře ví, který lék mu zabere a kdy je nutné, aby jej užil.
„Bolest bývá při migréně velmi nepříjemná a většina pacientů se ji logicky snaží co nejdříve omezit. Pokud pacient trpí migrenózními záchvaty dvakrát až čtyřikrát v měsíci, je účelné lék užít, jakmile pozná, že migréna začíná,“ radí doktorka Marková.
„Pokud má pacient záchvatů více, třeba deset dnů v měsíci, je namístě spíš nasazení preventivní léčby, což v praxi znamená denní užití léku s cílem snížit počet migrenózních záchvatů i jejich intenzitu. Problémem nadměrně častého užití akutních léků proti migréně, jako jsou analgetika nebo triptany, je však možnost vzniku bolestí hlavy právě z nadužívání medikamentů – často užité léky proti bolesti pak tuto bolest samy vyvolávají,“ říká Marková.
Ne všichni pacienti ale potřebují na bolest hlavy zvláštní medikamenty. U některých z nich zabere třeba káva a acylpyrin nebo paralen, čaj z některých bylin, jindy studený obklad na hlavu nebo horký obklad na šíji.
Alternativní léčba nebo spíše léčba bez léků však u opravdové migrény podle názoru primářky Jolany Markové nemá prokázaný efekt.
MARTIN JEŽEK
Lidové noviny
Přidejte odpověď