Nebýt koní, už bych tu nebyla, říká Kateřina Lesová

Nejtěžší pro ni bývají rána. Když chce do koupelny, musí po čtyřech. „Často to jinak nejde. Vždycky trvá, než se mi podaří rozhýbat ztuhlé tělo. A i potom mi máma pomáhá s oblékáním ponožek, rajtek… Neohnu se tak, abych to zvládla sama,“ popisuje Kateřina Lesová.

OSTRAVA V dětství porazila rakovinu, dnes ji ničí její následky. Ona se však nevzdává. Láska ke koním ji pokaždé donutí zatnout zuby a vypravit se na jízdárnu, kde trénuje paradrezuru.

„Koně jsou můj život. Bez nich už bych tady nejspíš nebyla. Nebo by ze mě byl ležák,“ říká bez sebelítosti mladá žena. „Udržují mě v pohybu. Jejich krok napodobuje lidskou chůzi, díky tomu mi pracují svaly. Kdybych se přestala hýbat, čeká mě už jen vozík a postel.“

Své koně, Salvátora a Enjoy, žena miluje. A oni ji. Když chce, aby jí dali pusu, oba jí s radostí oslintají celý obličej.

V sedle jsem svobodná

Na jízdárně se Katka usmívá. Není na ní znát, že se pere s těžkými následky rakoviny i dalšími zdravotními problémy. Ani to, že trpí velkými bolestmi, které překonává díky nezdolné vůli, lásce ke koním a zmíněným opiátům. Když sedí v sedle Salvátora, cítí se svobodně. Nepotřebuje ostrá udidla. Dává pokyny mlaskáním a jednou nohou. Místo druhé, která jí visí ze sedla, používá bičík a jedenáctiletý valach slovenského teplokrevníka střídá kroky a klus, jak má.

V sedle vypadá Katka jako zdravý jezdec. Koneckonců s nimi také závodí.

„Ve skutečnosti to tak ale není. Koně reagují na pohyby těla, kterých nejsem schopná. Sali mi ale občas čte myšlenky a odpouští, když nestíhám včas reagovat,“ chválí jezdkyně svého koně.

Na zemi jsou její potíže viditelné na první pohled. Kulhá, opírá se o francouzské hole. Na delší vzdálenosti potřebuje vozík. Problém má i s hybností levé ruky. Jenže když odstrojuje koně a ohýbá se, aby mu sundala bandáže z nohou, potřebuje mít ruce volné. Hole by překážely, musí se obejít bez nich. „Je to fuška,“ uleví si žena nahlas, když je kůň konečně v boxu.

Je ráda, že si může odpočinout. Sedne na bednu vedle boxu a povídá o paradrezuře a svých plánech. „Letos se chci zúčastnit třech kvalifikačních kol a pak snad i mistrovství Evropy jako v roce 2015. První závod je v polovině dubna, takže budu muset trénovat čtyřikrát týdně,“ líčí Kateřina.

Chci uspět v Evropě

Katce se v paradrezuře daří. Loni chtěla na paralympiádu do Ria de Janeira. Základní kvalifikační podmínku splnila, ale jet nemohla. Chyběly jí peníze na to, aby na dalších závodech nasbírala body do světového drezurního žebříčku. Chce-li vyhrávat, potřebuje spoustu peněz, ale ještě víc odhodlání a vůle k překonávání sama sebe. Že je má, dokazuje každý den.

Do sedmi let byla zdravá. Pak u ní lékaři objevili nádor vyrůstající z pánevní kosti. Následovalo deset operací, ozařování i chemoterapie. Rakoviny se Katka zbavila, ale ničí ji následky léčby. Nedostatečný přísun kyslíku při první operaci si vybral daň v podobě poruchy učení (dyslexie, dysgrafie) i poškozené paměti. Při jiné operaci lékaři částečně porušili nerv levé nohy, což způsobilo nefunkčnost důležitých svalů. K následkům chemoterapie a radioterapie patří artróza IV. stupně v levé kyčli, což nelze řešit výměnou kloubu, a také artróza II. a III. stupně v ostatních kloubech včetně kotníků. Kromě toho má osteoporózu. A nejen to. „Skolióza a spondylóza páteře mi spolu s artrózou způsobují silné bolesti, proti kterým pomáhá opiátová léčba. Mám funkční jen jednu ledvinu, poruchu termoregulace, a navíc radioterapií poškozená střeva, proto potřebuji dražší speciální výživu,“ popisuje Kateřina.

Děkuji za podporu

Sama by raději nejedla, jen ať její koně mají vše, co potřebují. A není toho málo. Ustájení včetně krmení, vitaminů a okování stojí asi 130 tisíc ročně. Další desetitisíce spolykají závody. Výdaje spojené se startem v cizině se šplhají až k 90 tisícům.

„Na koně obvykle padne celý můj invalidní důchod osm tisíc korun. Finančně mi pomáhá i máma, ale to samozřejmě nestačí,“ líčí Katka, které letos přispěje na plnění jejích snů také Nadace Agrofert. Ta ji poprvé podpořila už v roce 2014. Nově se nyní ke sponzorům připojila i rodina podnikatelů Hrdých z Ostravy, jejichž zdravá dcera Eliška závodí v parkuru.

Nic z toho sice nepokryje veškeré náklady, ale Katka si každé podpory velmi cení. „Chtěla bych poděkovat všem partnerům, kteří nám věří a podporují nás. Bez nich by nebylo nic. Ani bez fanoušků, kteří mi neustále dávají sílu pokračovat a pocit, že to všechno má smysl.“

—

Fakta

Kateřina Lesová

Život se s ní nemazlí, ale 35letá Kateřina Lesová z Ostravy je bojovnice. V sedmi letech porazila vzácný typ rakoviny – nádor kosterního svalu. Lékaři jí dávali dva roky života, ale ona je překvapila. Dnes chodí o francouzských holích, na delší vzdálenost potřebuje invalidní vozík a silné bolesti tlumí opiáty. Ale nechce skončit v posteli. A protože miluje koně, věnuje se paradrezuře. Jejím snem je vyhrávat závody.

Ivana Lesková
Mladá fronta DNES