Úřady práce by v budoucnu mohly vyřadit z evidence lidi, kteří de facto pracují, ale pracují částečně načerno, a stát za ně platí zdravotní a sociální pojištění. Jde o vyloučení souběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a práce na základě dohody o provedení práce v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání.
Změnu přináší vládní novela o zaměstnanosti, kterou se zabýval sociální výbor sněmovny. »Novela navrhuje zrušení možnosti vykonávání nekolidujícího zaměstnávání na základě dohody o provedení práce. Navrhovaná změna má podle ministerstva práce vést k větší motivaci uchazečů o zaměstnání, k hledání zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění, které bude zdrojem příjmu pro zabezpečení jejich životních potřeb, a nebudou dlouhodobě setrvávat v evidenci uchazečů o zaměstnání,« uvedla ve výboru stínová ministryně práce KSČM Hana Aulická Jírovcová s tím, že právě zde vidí zádrhel. Udělala si průzkum v praxi a zjistila, že smlouvy na základě dohody o provedení práce u nekolidujícího zaměstnávání jsou v částkách 200, 800, 1500 Kč a málokdy překročí hranici 2500 Kč. »O zákonných odvodech nelze u těchto částek vůbec hovořit,« zdůraznila. Z praxe podle ní reálně vychází, že až u 90 % nekolidujících zaměstnání u uchazečů o zaměstnání dochází k formálnímu sjednání zaměstnání, vykonávané práce maximálně 20 hodin týdně s odměnou do 2500 Kč, nebo současně ke sjednání dvou samostatných dohod o pracovní činnosti s malým rozsahem, většinou s podobným druhem práce u jednoho zaměstnavatele. Zatajování příjmů neboli výplaty na ruku, jak Aulická uvedla, však přinášejí státu další výdaje na sociálních dávkách, zejména příspěvku na bydlení.
Novela se velmi těsně prolíná s velkou změnou zákoníku práce, která má být křehkým výsledkem jednání zástupců obou sociálních partnerů, zahrnuje věcné změny směřující k prohloubení flexibility pracovních vztahů, posiluje ochranu zaměstnanců, pokud je například zaměstnavatel převádí na jinou práci, nelze to bez souhlasu zaměstnance, upravuje práci z domova, a také přináší nový, spravedlivější výpočet dovolené. Chrání například více zejména matky, resp. rodiče malých dětí. Je zde také garance návratu na původní práci na pracovišti i po skončení rodičovské dovolené, nejen jako dosud po skončení dovolené mateřské. Ve výboru zároveň zaznělo, že pokud nebude přijata, nic se nestane.
Největší diskuse – odměňování zdravotníků
Diskuse ve výboru, nejednou velmi vzrušená, se týkala především pozměňovacího návrhu šéfa výboru Jaroslava Zavadila (ČSSD), jehož cílem je sjednotit odměňování zdravotníků ve veřejných a soukromých nemocnicích. Zaměstnavatelé to odmítají. Podle nich by změna znamenala zásah do trhu práce a řízení zdravotnických zařízení, proto vyzvali výbor, aby záměr nepodpořil. Srovnání platů a mezd žádají odbory. Stěžují si, že v privátních zařízeních zdravotníci vydělávají až o deset tisíc měsíčně méně než ve státních.
V soukromých zařízeních dostávají zdravotníci mzdu a ve veřejných plat. Podle odborů se v těch privátních nepřidává tak, jak stanoví vláda, přičemž by srovnání výdělků přispělo k personální stabilizaci ve zdravotnictví. »Zaměstnavatelé odmítají návrh na zavedení platových tabulek do soukromých nemocnic. Byl by to zásah do trhu práce,« řekl prezident Unie zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký. Za diskriminační by také považoval, kdyby se opatření dotklo jen nemocnic a ne dalších částí zdravotnictví. Tvrdí, že pokud by se měly sjednotit výdělky, měly by se srovnat i úhrady od zdravotních pojišťoven.
Podle místopředsedy Asociace českých a moravských nemocnic Petra Chudomela větší nemocnice dostávají za stejné výkony víc peněz. Mzdy u nich tvoří zhruba 40 až 45 % nákladů, v menších a středních nemocnicích pak 60 až 70 %. »Návrh je nesystémový. Zbytečně by nivelizoval hladinu mezd v nemocnicích,« dodal. Ani podle náměstka MPSV Petra Hůrky není pozměňovací návrh koncepční. »Odměňování nesmí být nižší než v platové sféře,« míní. Je přesvědčen o tom, že by měl vzniknout zvláštní návrh, ne doplnění zákoníku práce.
»Otevření zákoníku práce je vždy problém, podle počtu navrhovaných změn je vidět, že to platí i dnes, pozměňovacích návrhů je 55 a některé mají více bodů,« poznamenal místopředseda výboru Miroslav Opálka (KSČM), který schůzi výboru řídil.
O srovnání odměňování odbory usilují už dlouho. Podle šéfky Odborového svazu zdravotnictví Dagmar Žitníkové se plat a mzda liší v průměru o víc než 5000 Kč. »Upřednostňujeme to, aby se platy sjednotily a skončila diskriminace,« řekla. Prosazení návrhu by podle ní přispělo k personální stabilizaci nemocnic. Změnu podpořil i zástupce svazu pacientů. Na jednání přišly i zdravotní sestry ze soukromých nemocnic. Poukazovaly na to, že se musejí kvůli nedostatku personálu zavírat oddělení a omezovat péče. »V médiích se mluví o růstu o 10 %, ale zaměstnavatelé tolik peněz lidem nedají. Slýcháme, že musí investovat. Je to hra na podnikatelské prostředí. Vypadl z toho zaměstnanec,« uvedla Iva Řezníčková, předsedkyně odborové organizace z trutnovské nemocnice a tamější zastupitelka za KSČM. Podle odborářky Miluše Vávrové vláda sice stanovila 10procentní růst výdělků, v její nemocnici vyjednávání ještě neskončilo a vedení zařízení navrhlo 5 %. Ona s praxí 37 let má základní mzdový tarif 26 058 Kč, ve státní nemocnici by měla plat 31 640 Kč. Před poslance předstoupily i sestry, které po nemalé praxi nedosahují mzdy ani 20 tisíc korun.
Haló noviny
Přidejte odpověď