Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí.
„Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli,“ přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.
V Česku se chystá vůbec první klinická studie, která by měla účinky léčebných pramenů a bahna ověřit. Začít by měla ještě letos a potrvá nejméně čtyři roky. Jako první prověří přínos pro pacienty s artrózou.
„Chystáme se na historicky první klinickou studii na našem území. Chceme zkoumat šest léčivých pramenů a šest peloidů, tedy rašeliny nebo bahna,“ řekl Deníku ředitel Výzkumného ústavu balneologického František Och. Které lázně se do projektu zapojí, prozatím neprozradil. „Bude to ale kolem dvanácti zařízení, která přírodní léčivé zdroje používají,“ přiblížil. Zájem o projekt je.
UNIKÁTNÍ PROJEKT
Studie je totiž unikátní.
„Chceme jít dál než většina dosavadních výzkumných projektů. Budeme se snažit doložit nejenom to, nakolik mění léčivý zdroj chrupavku. Budeme také sledovat, jakým způsobem prameny v těle působí,“ uvedl Och.
Postupovat se přitom bude jako u testů běžných léků – zatímco jedna skupina lidí dostane skutečnou minerální vodu, druhé odborníci podají obyčejnou vodu z kohoutku. Výsledky po týdnech až měsících porovnají. Na studii budou s balneology spolupracovat také akademici z Ústavu tělesné výchovy a sportu pražské Univerzity Karlovy.
Pokud se léčivé účinky pramenů potvrdí, bude to znamenat velký posun nejenom v medicíně, ale také v legislativě. Dnes se totiž přírodní léčivé zdroje nevejdou do žádné škatulky – nejsou to léčiva, ani zdravotnické pomůcky. Mají speciální zákon. „A to právě z toho důvodu, že doposud nikdo nedělal žádné klinické studie, které by léčivé účinky těchto zdrojů potvrdily,“ vysvětluje bývalý ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martin Beneš. Lékový ústav schvaluje všechny klinické studie na území Česka. Měl by na ně také dohlížet. U studie na prameny ale odkazuje na Český inspektorát lázní. Na tuto problematiku nemá „noty“.
Ve světě už se ale na testy účinků léčivých pramenů zaměřili. Klinické studie se konaly v Maďarsku, Rusku, ve Francii, Polsku, Thajsku nebo Tunisku. Zkoumalo se, jestli lidé po lázních spolykají méně pilulek na bolest. Měřila se také hybnost postižených kloubů. Výsledky byly rozporuplné.
SKEPTIČTÍ DOKTOŘI
Lékaři jsou proto k výsledkům studie skeptičtí. „Podle mě jde o šarlatánské metody,“ odsoudil pokus šéf Ortopedické kliniky pražské Bulovky Pavel Dungl.
Opatrný je také zlínský sportovní lékař Lubomír Nečas. „Nevěřím tomu, že se něco závratného zjistí,“ řekl. Devadesát procent lidí se sice podle něj vrátí z lázní spokojených, k tomu jim ale nepomohou jen léčebné prameny či bahno. „Někdo tam s nimi cvičí, mají upravený režim a celkově si odpočinou,“ hodnotí účinky lázeňské kúry Nečas.
Problémy s hybností jsou přitom jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé do lázní jedou. Podle statistiků tvoří tito pacienti víc než polovinu klientely. Obrovské sumy vydávají za lázeňskou léčbu také pojišťovny. Třeba VZP loni v lázních „utopila“ téměř 1,7 miliardy korun.
—
celkový počet lázeňských pacientů za rok
347,4 tisíce
čeští pacienti, kterým pobyt v lázních zaplatila pojišťovna (asi čtvrtina lidí)
88,5 tisíce
S čím lidé nejčastěji jezdí do lázní (počet pacientů v %)
Nemoci močového ústrojí 0,4 %
Gynekologické nemoci 1,5 %
Duševní choroby 2,9 %
Nemoci dýchací soustavy 6,2 %
Kožní nemoci 1 %
Onkologické nemoci 5,1 %
Nemoci pohybového aparátu 52,4 %
Nemoci nervové soustavy 17,2 %
Nemoci trávicího traktu 1,6 %
Nemoci srdce a cév 10,5 %
Žlázy s vnitřní sekrecí 1,2 %
Na léčbu jakých nemocí nejčastěji přispívají pojišťovny (počet pacientů v %)
Nemoci srdce a cév 1,3 %
Nemoci pohybového aparátu 13,5 %
Kožní nemoci 26,3 %
Gynekologické nemoci 1,5 %
Nemoci dýchací soustavy 12,5 %
Duševní choroby 0,3 %
Žlázy s vnitřní sekrecí 24,6 %
Nemoci nervové soustavy 14,6 %
Nemoci trávicího traktu 2,8 %
Onkologické nemoci 0,1 %
Nemoci močového ústrojí 1,5 %
Náklady VZP na lázeňskou péči (Kč)
2013 – 825 769 000
2014 – 1 293 507 000
2015 – 1 493 679 000
2016* – 1 696 000 000
2017** – 1 800 000 000
*očekávaná skutečnost na základě dat k 30. 9. 2016, **schválený zdravotně pojistný plán
Počty klientů, jimž VZP hradila lázeňskou péči
2013 – 38 749 klientů
2014 – 49 881 klientů
2015 – 54 468 klientů
ZDROJ: ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY, VZP
18.01.2017
VERONIKA RODRIGUEZ
Olomoucký deník
http://www.olomoucky.denik.cz/
Přidejte odpověď