Nádor je slovo, které vzbuzuje strach a beznaděj. Roste jako patologický útvar a vymyká se kontrole organismu. Vzbuzuje v nás paniku, a proto je důležité vědět o nádorech víc.
Nádory se obecně dělí na zhoubné, tedy takové, které jsou agresivní a destruují okolní tkáně, zakládají nová ložiska, rozpínají se do okolí a pacienta přímo ohrožují na životě, a na nádory benigní, které bývají ostře ohraničené, nezakládají metastázy, a pokud nejsou na místě, kde by utlačovaly životně důležitý orgán, tak nejsou život ohrožující.
Hranice mezi těmito definicemi je ale mnohem tenčí, než si uvědomujeme. „Například u nádorů semimaligních je velmi těžké určit, jak se nádor v budoucnosti bude chovat. Jsou to nádory s nejistým biologickým chováním. Pak existují i změny, které nazýváme prekancerózy, tedy stavy, které jsou z pohledu rozvoje maligního nádoru rizikové. Zvýšené sledování však vyžadují například i dlouho se hojící rány či vleklé zánětlivé procesy v těle,“ shrnuje úvodem prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK, VFN a ÚVN v Praze.
Prekancerózy znamenají riziko
Tělesné změny nebo onemocnění, z nichž se může vyvinout rakovina, se nazývají prekancerózy. Tento pojem nejčastěji znají ženy v souvislosti s prekancerózou děložního čípku.
„Odhalení tohoto stavu je cílem cytologických vyšetření, která se u žen provádějí v rámci preventivních gynekologických prohlídek. Díky stěru buněk z povrhu děložního čípku je možné zjistit, zda v buňkách dochází či nedochází ke změnám vedoucím k rozvoji nádoru,“ popisuje lékař.
„Když dojde k podezření, že jde o prekancerózu, je třeba odebrat buňky z daného místa a ty odeslat na histologické vyšetření do laboratoře. Když se podezření potvrdí, je třeba nastavit další postup. Jde-li o místo, kde je možné ložiska chirurgicky odstranit, dojde k jejich odstranění. V případě, že toto možné není, je třeba místo sledovat a v případě další změny zahájit léčbu,“ dodává lékař.
Nebezpečí číhající v zánětech
Problém může vzniknout i u mnohých „banálnějších“ záležitostí. Rizikové jsou třeba dlouho se nehojící rány a vředy či místa s dlouhodobým chronickým zánětem, kde může dojít k rozvoji maligního nádoru.
„U zánětu nelze jednoznačně říct, že jde o předrakovinový stav.
Ale je třeba tato místa sledovat.
Dlouhodobě probíhající záněty jsou spojeny se zvýšeným rizikem rozvoje onkologického onemocnění. Například chronický zánět slinivky břišní, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida či dlouhotrvající, nehojící se vředy na kůži či sliznicích jsou stavy, u kterých se doporučuje nepodcenit zvýšené riziko rozvoje onkologického onemocnění.
V případě podezření, že dochází ke změnám, které by mohly souviset s rozvojem nádorového onemocnění, se doporučuje odebrání vzorku tkáně, tzv. biopsie, a následné histologické vyšetření,“ popisuje profesor Petruželka. Smyslem vyšetření je opět získat informace o tom, co se v postižených tkáních děje.
Nebezpečně bezpečné
Rizika jsou ale i u některých nádorů, které jsou v době počáteční diagnostiky benigní. „U některých nádorů skutečně hrozí, že z fáze benigní přejdou do fáze maligní.
Tak je tomu například u gliálních nádorů. To jsou nádory, které vznikají v mozkových tkáních a může u nich dojít k jejich změně,“ říká lékař. Pokud by došlo ke změně v charakteristice nádoru, je třeba změnit přístup k léčbě pacienta.
Nenechat bez dohledu
Prekancerózy a další rizikové stavy je třeba sledovat. Pokud to jejich lokalita umožní, je vhodné odebrat vzorek tkáně a nechat ho vyšetřit, případně rizikovou tkáň odstranit v celém jejím rozsahu. „Dobře přístupný je z tohoto pohledu právě již zmíněný děložní čípek, kde je možné v případě potvrzení změny na buňkách provést konizaci. Při ní je problematická tkáň odejmuta a žena je tím vyléčena,“ doplňuje lékař. Kde to lokalita neumožňuje, doporučuje se pravidelné sledování pacienta. Barbora Neubergerová odborná spolupráce: prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSC., Onkologická klinika 1. LF UK, VFN a ÚVN v Praze
Co byste měli vědět Diagnostika maligního nádoru vždy pacienta a jeho nejbližší okolí zaskočí. Ne vždy tato diagnóza musí souviset s následnou onkologickou léčbou. „Některé typy maligních nádorů je možné odstranit chirurgicky, bez nutnosti další léčby. Tak je tomu například u nádorů in situ, v polypech sliznice tlustého střeva,“ popisuje profesor MUDr. Luboš Petruželka, CSc. Podobně je to i s bazaliomem. Tento kožní nádor se řadí mezi nádory maligní i přesto, že metastázy zakládá jen zřídkakdy. „Bazaliom destruuje okolní tkáně.
Pokud se však diagnostikuje včas, je možné jej odstranit chirurgicky či pomocí světla a další léčba pak není nutná,“ dodává lékař.
Pokud by biopsie prokázala histologické změny, přišla by na řadu chirurgická či onkologická léčba.
Děložní čípek však zdaleka není jediným místem, kde se prekancerózy můžou vyskytnout. Tyto změny se mohou rozvinout na kůži či sliznici celého těla. „Mezi prekancerózy patří například i leukoplakie, tedy bílé skvrny vznikající na měkkých sliznicích dutiny ústní. Tato ložiska nejdou nijak setřít či seškrábat. Jde o změnu barvy sliznice související se změnou buněk. Odhalení těchto stavů by mělo být součástí preventivních stomatologických prohlídek,“ dodává lékař.
Prekancerózy se mohou vyskytovat i na sliznicích vnitřních orgánů, na jícnu, na sliznici žaludku a podobně.
Moje zdraví
Přidejte odpověď