Moderní léčba celosvětově mění tvář zdravotnictví. Prokazatelně prodlužuje nemocným životy a zlepšuje jejich kvalitu napříč všemi obory. Problémem Česka je ovšem současný systém úhrad. Ten zpomaluje dostupnost moderních léků až o jeden a půl roku. Objem peněz vyhrazených na tuto léčbu nestačí. Ta se tak nedostává všem potřebným, shodují se odborníci.
Financování inovativní léčby, její příležitosti a limity. Tyto a další otázky řešili odborníci na semináři, který proběhl na konci listopadu pod záštitou Nadačního fondu pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP).
„Moderní léčivé přípravky dokážou cíleně ničit cizí, pozměněné nebo nezdravé buňky v těle člověka. Zdravé buňky zůstávají nedotčené. Tím dochází k zamezení nebo úplnému vyléčení některých autoimunitních, zánětlivých a nádorových onemocnění. Nemocní se tak rychleji navrací zpět do plnohodnotného života,“ říká prof. MUDr. Jindřich Fínek, PhD, MHA, přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Přibližně 72 000 let navíc by mohli získat všichni pacienti dohromady díky inovativní léčbě, která je stále v procesu schvalování úhrad. Lidé si mohou tyto roky jednoduše představit jako 1 040 životů prožitých do 70 let v plné kvalitě. „Proléčenost moderními léčivými přípravky je však u nás oproti vyspělým evropským zemím nižší, a to až desetkrát,“ říká MUDr. Mgr. Jindřich Kotrba z nezávislé konzultační společnosti Pharmeca.
Problémem je špatná dostupnost inovativních léků, které se k pacientům dostávají se zpožděním nebo vůbec. „Může za to současný komplikovaný systém úhrad, který brání jejich rychlému rozšíření v praxi,“ říká MUDr. Mgr. Kotrba. Zároveň narůstá počet nemocných, kterým může moderní léčba pomoci. Příkladem mohou být speciální léčebná centra. Tam se počet pacientů mezi roky 2009–2015 zvýšil o 50 %. „Průměrný finanční náklad vynaložený na jednoho pacienta zdravotní pojišťovnou přitom zůstává stejný i přesto, že celkové náklady na nové léky rostou. Je to dáno tím, že se možnosti moderní léčby rozšiřují o její nová využití a nové diagnózy,“ upozorňuje MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment. „Narůstající obtíže s úhradou inovativních léků hrozí zejména v onkologii. Finanční náklady stoupají především s množstvím nových léčivých přípravků, rostoucím počtem nových onkologických pacientů a větším procentem nemocných, kteří s rakovinou přežívají. Pacienti většinou netuší, kolik léčba stojí a nevědí, že by z ekonomických důvodů nemuseli terapii dostat. Paušální úhrada léčby ohrožuje speciální léčebná centra. Ta pak nemohou uspokojit všechny zájemce, což je proti zásadě svobodné volby lékaře a rovné dostupnosti léčby pro všechny občany,“ říká doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc., z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Hlavním důvodem jsou chybějící finance ve zdravotnictví. Česká republika ve výdajích na tuto oblast výrazně zaostává za západními zeměmi. V roce 2014 činili výdaje na zdravotnictví 7,7 % HDP, oproti tomu třeba ve Švédsku 11,2 %. Situace je podobná i v případě objemu investic do inovativní léčby. Peníze vynaložené za tuto léčbu na jednoho pacienta jsou v ČR přitom jedny z nejnižších v Evropě.
Cynthia Mitevová
Tisková zpráva
Přidejte odpověď