PETRA MOLDAVČUKOVÁ se s celiakií začala potýkat poté, co se choroba objevila u jejího syna. Aby pomohla jiným rodičům, otevřela specializovaný obchod
Havlíčkův Brod – Celiaci to v životě nemají jednoduché. V jídle se musí striktně vyhýbat lepku. Ten je přitom skoro všude. Najdeme ho v pšenici, ječmenu, žitě či v ovsu. Obyčejný rohlík nebo chleba jsou pro nemocné celiakií tabu. Bezlepkové potraviny dosud ale nejsou běžně dostupné, proto musí za speciálním zbožím vyrážet desítky kilometrů daleko a při pokusech vytvořit doma chléb z bezlepkové mouky často vyrobí spíš balvan.
Právě pro celiaky se v Havlíčkově Brodě nedávno otevřel obchod a kavárna s názvem Ráj bez lepku. Stojí za ním Petra Moldavčuková ze Sobíňova.
Lidé si tady nakoupí nejen veškeré potraviny, ale mohou se naučit i péct výborné bezlepkové pečivo.
Obchod také nabízí sortiment pro diabetiky.
– Jak vás napadlo otevřít si obchod právě s bezlepkovými potravinami?
Můj syn má dva roky celiakii a měli jsme velké problémy sehnat tady potraviny, které by mohl jíst. Abychom pořídili potřebný sortiment, museli jsme jezdit až do Brna. Dvakrát ročně se tam koná velká sešlost všech dodavatelů k příležitosti setkání celiaků, a tak jsme si vždy na ten půl rok nakoupili.
– Jak jste přišli na to, že váš syn má celiakii?
U nás to byla veliká náhoda. Šli jsme na alergologii, protože jsem si myslela, že syn má alergii na psa. Měli jsme tehdy doma štěně a syn začal pokuckávat. Při klasických testech se mu pak objevil flíček na ruce. Reagoval jinak, než bývá zvykem, a alergii na psa lékaři vyloučili. Vzorek krve potom odhalil podezření na celiakii a rozjel se kolotoč testů, biopsie a tak dále. Podezření se potvrdilo.
– Měla jste se kam obrátit pro radu?
Co se týče lékařů – odborníků, tak existovala nějaká linka zdravé výživy, kam bylo možné si zavolat, a dále jsem byla odkázána na internet. To jsem byla docela v šoku.
– Takže jste si musela v podstatě poradit sama…
Pomoc nakonec přišla ze strany manžela, který má známého lékaře, a ten se okrajově zajímá právě o tyto autoimunitní nemoci. Ten mně poradil základní věci, vysvětlil, co to celiakie vůbec je. Vzal papír a tužku, všechno popsal, nakreslil. Takový výklad jsem od lékařů v Hradci Králové vůbec nedostala.
– Z tohoto důvodu jste se tedy rozhodla otevřít tento obchod a nabídnout tak pomocnou ruku lidem, kteří touto chorobou také trpí?
Přesně tak. Byl to takový nápad, že pomohu nejenom sama sobě. Že syn bude moci přijít do obchodu a říct si, dneska si dám tohle, dneska si dám tamto a nemusí vysloveně přemýšlet nad tím, co bude jíst a všechno plánovat dopředu. Toho jsme měli dostatek doma. Ale šlo mi i o to, abych pomohla lidem, kteří jsou na tom třeba podobně, jako jsem na tom tehdy byla já. Že jsem opravdu nevěděla, v čem ten lepek vlastně je, protože to pro mě byla nemoc, o které jsem nikdy neslyšela. Dneska už lidé většinou vědí, o co jde. Je to lépe medializované a taky tak trochu moderní. Řada žen třeba drží bezlepkovou dietu kvůli hubnutí. Já jsem se ale do té doby, než se celiakie u syna objevila, s touto nemocí ani s bezlepkovými potravinami nesetkala. Byla to pro mě úplná novinka.
– Jak se díváte na to, když lidé, kteří jsou úplně zdraví, vyřazují ze svého jídelníčku lepek?
No, nevím. Asi to může fungovat jako nějaká forma odlehčení běžného jídelníčku. Že si třeba místo klasického houskového knedlíku uděláte bezlepkový knedlík nebo vyměníte těstoviny. Tak proč ne. Ale striktně držet bezlepkovou dietu jenom abych zhubla… Můj osobní názor je, že tak by to asi být nemělo. Je to nepřirozené. Ale může to být zajímavé zpestření jídelníčku. Člověk objeví spoustu nových potravin, které dosud neznal, může si doma udělat třeba dýňový chleba.
– Jak je vůbec náročné dodržovat bezlepkovou dietu, co všechno celiaci nesmí jíst?
Tak samozřejmě hlavně, co se týče pečiva, v podstatě veškeré pečivo, které je běžně dostupné v klasických obchodech. Může to být i čokoláda, mohou to být i pudinky, sušenky samozřejmě, různé křupky, těstoviny… Všechno, kde může být přidaná nejen mouka, ale i třeba všechno, co je zahuštěné nebo posypané pšeničným škrobem.
– Vnímáte, že lidé, kteří mají tuto nemoc, jsou ve společnosti znevýhodnění? Ať už při cestování, v restauracích nebo ve školách… Jak jste vůbec řešili školní stravování?
Než syn přestoupil na gymnázium, tak na předchozí škole bezlepkově nevařili. Takže jsem každé ráno donesla jídlo v kastrůlku a v kuchyni mu ho ohřáli. Musím ale říct, že se nám snažili vyjít vstříc ve všem.
– To muselo být docela náročné…
To bylo. Vlastně každé ráno zajistit synovi, aby měl co jíst, a dopravit mu do školy jídlo, protože samozřejmě nemohl jezdit někde s kastrůlkem. Někdo mi říkal, že přece může jíst větší svačiny, ale já si myslím, že když dítě chodí domů v půl třetí, tak je určitě lepší, když se pořádně nají, a to společně se spolužáky, a ne někde odstrčené s houskou nebo druhou svačinou.
– Bylo pro vás těžké naučit se doma vařit chutně bez lepku?
No, ze začátku to bylo docela vtipné. Hlavně s pečivem. Prvními rohlíky bych klidně podepřela skříň. (úsměv) Začátky byly těžké, ale pak jsem narazila na jednu paní, která měla s bezlepkovou dietou své zkušenosti, a ta mě poradila na jaké stránky na Facebooku mrknout a kde hledat správné recepty. A poradila mně i s tím pečením. Kdybych se nesetkala s někým, kdo touto zkušeností už prošel, tak by mi to trvalo určitě delší dobu. Po těchto cenných radách jsem mohla začít konečně pořádné péct a navštívila jsem i kurz pečení kváskového bezlepkového chleba.
– Lidé si někdy stěžují, že bezlepkový chleba vydrží méně než klasický a začne dříve plesnivět. Je to tak?
Určitě. Nevím přesně z jakého důvodu, ale kazí se rychleji.
– Možná tam není tolik chemie?
Ano, chemie tam není. Problém je někdy taky v tom, že lidé chleba nechávají v klasickém sáčku a takhle uzavřený ho hodí do skříňky. To ho opravdu za tři dny vytáhnete plesnivý. Je opravdu mnohem lepší dát chleba do ledničky nebo do nějaké dózy a uchovávat ho v chladnu.
– Proč jsou bezlepkové potraviny tak drahé?
Těžko říct. Nevím, proč je zrovna tato surovina tak drahá. Samozřejmě všechno začíná u cen bezlepkových mouk. Ty jsou drahé a z toho pak vychází i cena hotových potravin, pečiva, sušenek a tak dále.
– Zmínila jste, že se zájemci mohou naučit péct chleba i přímo tady u vás…
Ve čtvrtek 8. prosince od sedmnácti hodin se tady u nás v Ráji bez lepku uskuteční kurz bezlepkového kváskového pečení chleba. Zájemci se tu naučí péct chleba, který je opravdu už hodně podobný tomu klasickému. Na kurz je potřeba se předem registrovat na webu www.kurzypecenichleba. cz. Informace se dají získat také telefonicky. Bude tady odborník, paní, která tomu pečení opravdu zasvětila svůj život. Na kurzu zájemci uvidí čerstvě upečené kváskové pečivo, budou mít možnost ho ochutnat a nasát jeho typickou vůni. Součástí kurzu budou také informace a recepty a účastníci se dozví vše o moukách, kvásku, jeho založení, kynutí, pečení, chladnutí upečeného bochníku chleba i o jeho skladování. Každý dostane i kvásek domů.
– Co všechno v Ráji bez lepku zákazníkům nabízíte?
Naleznou tady vše možné, od těch nejmenších dobrot, což jsou zákusky jako indián, větrník, věneček nebo třeba laskonka, vše samozřejmě bez lepku. Nabízíme i věci slazené stévií, takže jsou nejen pro celiaky, ale i pro diabetiky. Dále tady mohou zákazníci zakoupit mouku, křupky, sušenky, piškoty, různé pohankové věci, třeba jahelné pukance nebo již hotové směsi na makovec, na chleba a na knedlíky. Nechybí ani bezlepková pizza a další dobroty, kterých se tak celiaci nemusí provždy zříkat.
– Když někdo začíná s bezlepkovou dietou a tápe, může se na vás obrátit i pro radu?
Určitě. Snažím se vlastní zkušenosti a i zkušenosti ostatních předávat dál.
– Čím byste povzbudila někoho, kdo se právě dozvěděl, že má celiakii?
Když jsme se s tím začali prát, tak to bylo opravdu těžké. Pro mě možná ještě víc, než pro syna, protože jsem věděla, co ho čeká, jaké budou problémy, když bude chtít jet třeba na lyže, protože budeme muset pořád myslet na to jídlo a krabičkovat. Kamkoliv jedete, tak musíte myslet na to, jestli máte s sebou dostatek jídla pro něj. Je to asi tak, že si na to člověk zvykne, jako si zvykne na všechno.
—
Co je celiakie?
b Celiakie je intolerance na gluten neboli lepek. bCeliakie je onemocnění střev, které je v populaci relativně rozšířené. Trávicí soustava postiženého celiakií není schopna strávit potraviny obsahující lepek. b Nemoc lze zařadit do autoimunitních zánětů střeva společně s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. b Jde o agresivní zánětlivou reakci imunitního systému proti buňkám střevní stěny. b Nejedná se o alergii na obilniny. Celiakie patří do stejné kategorie chorob, do které patří například intolerance laktózy. b Protože se nejedná o alergii, ale o intoleranci, je předpoklad, že pacient bude nemocí postižen celoživotně. Zdroj: mlekobezlaktozy.cz
DAVID AUBRECHT
Brněnský deník
http://brnensky.denik.cz/
Přidejte odpověď