V ČESKU ROSTE POČET SOCIÁLNÍCH FIREM A TY STÁVAJÍCÍ ROZŠIŘUJÍ SVŮJ BYZNYS. DOKAZUJÍ, ŽE I LIDÉ S HANDICAPEM MOHOU USPĚT NA TRHU PRÁCE
Za hodinu může být vše jinak. Na vyřazení člověka z běžného pracovního zápřahu stačí kousnutí infikovaného klíštěte a prodělání borreliózy. Tito lidé pak hůře zvládají pracovní stres. Stejně jako někteří lidé po onkologickém onemocnění. „Handicap se může dotknout každého, rázem řešíte jiné věci, a proto by firmy měly dát šanci i lidem s pracovním omezením,“ říká Antonín Nekvinda, manažer Sdružení Neratov.
Sdružení v Orlických horách od začátku devadesátých let vrací život do původně vysídlené obce na česko-polské hranici. A dělá to společně s handicapovanými. Obnovilo zničený kostel, vybudovalo speciální školu, provozuje penzion, hospodu, zahradnictví, prádelnu, chráněné pracoviště, dílny a bydlení pro lidi se zdravotním postižením.
Zaměstnává okolo 150 lidí, z toho 110 s některým stupněm omezení. „Dělá u nás například vysokoškolská učitelka s roztroušenou sklerózou, která má výborné dovednosti grafika. Přijde do práce, i když chodí o berlích,“ přibližuje.
Sociální podnikatelé mají podle Nekvindy podobný problémy jako ti běžní – plánují, řeší zakázky a snaží se svůj byznys posunout dál. Pod Orlickými horami tak například staví i pivovar, na který získali úvěr od České spořitelny. První pivo chtějí točit na jaře příštího roku.
Boom sociálního podnikání v Česku
Přesná definice sociálního podniku v Česku zatím chybí. Obecně však platí, že tyto firmy zisk vrací zpátky do podnikání a zaměstnávají lidi s určitým handicapem. A to jak sociálním (bezdomovce, bývalé vězně či bývalé narkomany), tak lidi s postižením mentálním či fyzickým.
Vznik a chod těchto podniků podporuje finančně i stát, nejčastěji prostřednictvím evropských fondů. „O projekty na podporu sociálního podnikání je obrovský zájem. V loňském roce se přihlásilo 283 subjektů a z Operačního programu Zaměstnanost jsme rozdělili 16 nejúspěšnějším 75 milionů korun,“ uvádí tiskový mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň.
Rostoucí zájem o sociální podnikání potvrzuje i ředitelka obecně prospěšné společnosti P3 – People, Planet, Profit Petra Francová, která podporuje sociální podnikání v České republice. „Je to celosvětový trend, pro radu si k nám chodí mladí po škole, ale i manažeři z velkých nadnárodních firem, kteří hledají něco jiného než práci v korporaci,“ tvrdí.
Boom sociálního podnikání je vidět nejen na nových nápadech, ale i na rozmachu stávajících organizací. Podobně jako budou Neratované vařit pivo a rozšíří tím své aktivity, se snaží i jiné organizace. Motivuje je k tomu zájem komerčních firem i jednotlivců. Například dobře vyprané a vyžehlené prádlo či košile od Duhové prádelny vyhledává stále více cateringových firem, penzionů, restaurací a mateřských škol. Prádelnu provozuje společnost Duha, která spolupracuje se zdravotně a mentálně postiženými lidmi. Prádelna má pobočku na pražském Černém Mostě a zaměstnává devět pracovníků. Ti už dnes nestačí zvládat objemné zakázky, a proto Duha do konce roku otevře druhou provozovnu a dá práci dalším devíti lidem.
Dobrá věc a odškrtnutí náhradního plnění
Objednat si vyžehlení u Duhové prádelny může mít pro komerční firmy i další benefit. „Některé firmy to berou tak, že pomáhají, protože my jim můžeme nabídnout náhradní plnění. Když má firma více než 25 zaměstnanců, musí dát práci zdravotně postiženému nebo splnit limit náhradního plnění,“ říká ředitelka organizace Duha Eva Brožová.
Duha si prádelnu zkoušela dlouhá léta nanečisto. Sociální firmu rozjela v roce 2012. „Dodneška je naše podnikání závislé na úřadu práce, kde čerpáme finanční prostředky na výplaty zaměstnanců. S touto podporou máme na investice a zaměstnanci jednou začas mohou získat odměnu,“ přibližuje Brožová.
Rozdíl mezi službami klasické a sociální firmy prý často nevidí ani zákazníci podniku Možnosti tu jsou a jeho Zdravé svačiny. Lidé se zdravotním znevýhodněním tady chystají svačiny pro děti, připravují catering nebo rauty. „Zatím dodáváme výrobky pro dvanáct škol a do konce roku přibudou další,“ říká ředitel organizace Roman Hajšman.
Podobný zájem cítí i sdružení Etincelle, které pomáhá se začleněním do společnosti lidem s mentálním a fyzickým handicapem. V současné době provozuje kavárny Bez Konce v Kladně, Mezi Řádky v Praze u Anděla či kavárnu pro zaměstnance v pražské budově City Green Court. Zároveň má bistro ve Střední zdravotnické škole v Kladně, řemeslnou pekárnu v Kladně se dvěma prodejnami či provozuje občerstvení na pražském magistrátu. Celkem má 150 zaměstnanců, z toho devadesát je handicapovaných.
Etincelle neplánuje své aktivity utišit ani příští rok. „Budeme profesionalizovat a rozšiřovat naše úklidové a zahradnické služby včetně využití mechanizace a budeme otevírat další, poněkud specifické bistro,“ nastiňuje ředitel Etincelle Jakub Knězů, podle kterého je v Česku ještě velký potenciál ve spolupráci mezi sociálním sektorem a městskou samosprávou.
„V tomto směru mě opravdu udivuje, že spousta starostů a vedení radnic nevidí potenciál spolupráce se sociálními podniky. V našem případě zcela mimořádně kladenský magistrát, ale i třeba radnice Prahy 5, Prahy 9 nebo Zbraslavi ukázaly, že umí přemýšlet v širších souvislostech,“ hodnotí Jakub Knězů.
Kateřina Adamcová
Hospodářské noviny
Přidejte odpověď