U všech onkologických onemocnění zažívacího traktu došlo v posledních letech k zásadním pokrokům, které promlouvají do osudu pacientů. Rakoviny žaludku významně ubylo, u tlustého střeva se zlepšila prognóza. Karcinom slinivky je černou výjimkou. Ze všech typů rakoviny je tady léčba nejméně úspěšná. A nemocných neustále přibývá. „Je to nádor, který je současnou léčbou neuchopitelný,“ říká prof. MUDr. LUBOŠ PETRUŽELKA, CSc., (64), přednosta Onkologické kliniky VFN v Praze.
– V počtu nemocných s rakovinou tlustého střeva zaujímáme v evropské statistice přední příčku. Jak jsme na tom se slinivkou?
Bohužel velmi podobně. Co do počtu nových případů jsme na prvním místě v Evropě. Na druhém je Slovensko, následuje Maďarsko a Slovinsko. Je to samozřejmě dané i velmi dobrým systémem záchytu nádorových onemocnění. Ale na nedávné konferenci k tématu rakoviny slinivky byla zveřejněna data, podle kterých i v celosvětovém výskytu zaujímáme jedno z předních míst.
– V nejrůznějších onkologických statistikách se na předních příčkách slinivka neobjevuje. Přesto je označována jako ten nejhorší typ nádorového onemocnění. Proč?
Ročně je diagnostikováno okolo 2 000 nových případů. Tato křivka bohužel kopíruje počty zemřelých. Těch je každoročně okolo 1 900. Tedy zhruba 95 % pacientů na toto onemocnění umírá. Důvod je bohužel ten, že u většiny pacientů se na nemoc přijde příliš pozdě. Ani stále výkonnější přístroje nepřinášejí výraznější změnu v osudu nemocných. Nádor je ke všemu nejdříve němý, čili nemá žádné příznaky. V počátku ani nemusí utlačovat žlučové cesty (projevem je pak žloutenka, jeden z častých symptomů, pozn. red.). Snadno tak bez povšimnutí a jakýchkoliv subjektivních potíží dospěje do stadia, kdy se rozšíří i do dalších orgánů a tkání. Nejčastěji do jater, někdy prorůstá do střev, do sleziny. To již bývá většinou pozdě. Bohužel má i nejhorší léčebné výsledky.
– Ve všech stadiích nemoci?
Šance na dlouhodobý léčebný efekt má jen chirurgické odstranění slinivky. I po takovém radikálním léčebném zákroku ale hrozí u více jak 60 % případů recidiva, tedy návrat nemoci. Operace je navíc možná pouze v počáteční fázi. Bohužel takových případů je jen okolo 10 procent. A zákrok je nesmírně složitý, proto je snaha koncentrovat tyto případy do velkých center, která mají vysoký počet odoperovaných pacientů. Pět operací slinivky ročně k tomu rozhodně nestačí.
– Které příznaky by měly pacienta varovat?
Často jsou to nevysvětlitelné bolesti zad. Nemocní mají obvykle za to, že jde o potíže s páteří. Díky sedavému způsobu života jde totiž o problém, který je v populaci poměrně rozšířený. Proto mu nevěnují pozornost. V řadě případů jde ale právě o karcinom slinivky. Nebo opakující se záněty žil. Ani praktičtí lékaři či jiní specialisté by neměli tyto symptomy opomíjet. Včasný záchyt prvních příznaků na úrovni praktických lékařů by měl být signálem k dalšímu vyšetření.
– Počet pacientů s karcinomem slinivky stoupá všude na světě. Za posledních dvacet let se zdvojnásobil. Máte pro to nějaké zdůvodnění?
Je to onemocnění staršího věku, a protože populace stárne, přibývá i nemocných. To je jedno vysvětlení. A pak, je to civilizační nemoc. Nadměrné užívání alkoholu, zejména toho tvrdého, kouření, nadváha či obezita a cukrovka jsou největší metly současné civilizace a bohužel k rozvoji rakoviny slinivky přispívají.
– Je tedy reálné, že by zanedlouho mohla předběhnout i nádory tlustého střeva a zařadila se tak na špičku žebříčku onkologických onemocnění?
S karcinomem tlustého střeva a konečníku je u nás ročně diagnostikováno okolo 8 000 nových případů. Nemyslím si, že by v absolutním počtu nemocných v dohledné době dosáhla slinivka takových čísel. Alarmující je spíše velmi vysoká úmrtnost. V léčbě se toho zatím bohužel mnoho nedosáhlo.
– Není naděje, že by vědci spolu s lékaři nemoc „dohnali“?
V chemoterapii je sice řada nových léků, ale prodloužení života nebo oddálení nemoci je u rakoviny slinivky ve srovnání s jinými nádory jen velmi krátkodobé. Velkým trendem současnosti je imunoterapie (aktivuje k boji s rakovinou vlastní imunitní systém člověka, pozn. red.), ale ani ta u této choroby nefunguje tak dobře, jak bychom si přáli. Je tu i místo pro kombinace protinádorových vakcín a takzvaných inhibitorů kontrolní imunity (blokují růst nádoru, pozn. red.). V budoucnu se jistě něco nového a nadějného objeví, zatím ale nic zásadního v rukách nemáme.
– Rakovina slinivky je nemoc s nejvyšší mírou „odpadání“ klinických studií v závěrečné III. fázi. Od roku 1990 do současnosti byl prokázán účinek pouze u tří ze třiatřiceti testovaných léků. Čím to, že jsou léky na tenhle typ rakoviny krátké?
Chová se totiž jinak než ostatní nádory. Slinivka břišní, a tedy i v ní vznikající nádor, je totiž obklopena jakýmsi pouzdrem, které funguje jako bariéra. Zabraňuje průniku cytostatik (látky, které se používají k zastavení růstu nádorových buněk, pozn. red.). Třeba u karcinomu prsu jsou navíc jasně definované řídící genové mutace, které podporují růst nádoru. Pokud je zablokujete, nádor se zastaví. V případě rakoviny slinivky je takových mutací více, v průběhu onemocnění se dokonce mění. Jejich zablokování cílenými léky je tedy nemožné. Proto většina studií selhává. A aby toho nebylo málo, kmenové nádorové buňky jsou vysoce agresivní. Je to bohužel nádor, který je současnou léčbou neuchopitelný. A to je také důvod, proč se ani ve výzkumu zatím moc nedaří. Řada vědeckých týmů po celém světě se tak nyní intenzivně zabývá včasnou diagnostikou.
– Třeba pomocí specifických biomarkerů, jakýchsi indikátorů chorobných procesů. Jejich výzkumem se zabývají i v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Posunulo se bádání blíže k reálnému využití v praxi?
Zatím bohužel ne. Jeden z takových biomarkerů, označuje se jako CA 19-9, slouží spíše na kontrolu účinnosti léčby. Cesta je hledat tyto „ukazatele“ nádorového bujení úplně někde jinde, třeba na úrovni genů. Bylo by ale velmi obtížné vyšetřovat všechny nemocné. Snahou je tedy spíše vytipovat rizikové skupiny a ty bedlivě sledovat.
– Kteří pacienti to jsou?
Konkrétně může jít třeba o nemocné se zvláštním typem cukrovky (objevuje se u pacientů starších 50 let, obvykle nekontrolovatelně hubnou, toto onemocnění předchází rakovinu slinivky až o dva roky, pozn. red.). Jedna z cest je tedy kontrolovat nové diabetiky 2. typu, případně je dovyšetřit. Nebo propojit registry nádorů a diabetiků. Žádná konkrétní doporučení zatím nejsou, ale pracuje se na nich. Evropský parlament vytvořil skupinu specialistů, která by problematiku včasného záchytu měla řešit.
– V posledních letech se hodně mluvilo i o takzvané tekuté biopsii. O co jde?
Myšlenka je založena na detekci zbytků nádorových buněk v krevním séru. Metoda se už používá, ale zatím jen u známého nádoru, abychom zjistili, zda jsou v těle pacienta nějaké zbytkové nádorové buňky. U jednoho dvou pacientů jsme ji i využili. Vzorky jsme posílali do laboratoře v Kalifornii, cena byla okolo 3 000 eur. V tuto chvíli není proto možné metodu použít plošně. Představa, že bychom milion lidí vyšetřovali za tuto cenu, je nemyslitelná. Navíc je spolehlivá jen u onemocnění, které už propuklo. Větší nádor samozřejmě uvolňuje fragmenty rozpadlých nádorových buněk. Ale je otázka, zda by bylo možné detekovat i počínající stadia nemoci. Diagnostikovat nádor z kapky krve bychom chtěli všichni, ale zatím je to hodně předčasné. A jestli to někdo nabízí, tak je to špatně.
– Mezi rizikové faktory rakoviny slinivky
patří nezdravý životní styl, což se ale uvádí takřka u každého onemocnění. Nezmiňuje se jen z určité setrvačnosti a snahy aspoň nějak apelovat na společnost? Nebo je prokázána souvislost? Tyto tabulky vznikají na základě seriózních epidemiologických studií. Na jejich podkladě můžeme sestavit žebříček, kde je u každého rizikového faktoru statisticky vyjádřeno, kolikrát zvyšuje riziko nemoci. Například kuřáci mají dvakrát větší riziko rakoviny slinivky než nekuřáci. U obezity je riziko o něco málo menší, ale zase se ukazuje, že obéznější lidé s pravidelným pohybem jsou na tom statisticky o něco lépe než lidé s nadváhou, ale bez pohybu. K tomu se pak ještě přidávají neuchopitelné faktory, jako je stres. To vše se sčítá. Nejsilnější faktor je pak dědičnost genetických dispozic pro danou chorobu. Těchto případů je naštěstí u rakoviny slinivky málo.
– Nedávno na tuto chorobu zemřela i gymnastka Věra Čáslavská. V jednom rozhovoru řekla, že nezná člověka, který by rakovinu slinivky porazil. Podle statistik ale boj vyhraje zhruba pět procent nemocných…
Ty nejnovější statistiky dokonce mluví o 7% vyléčených. Není to mnoho, ale naděje to je. A časem určitě ještě stoupne.
– Vy osobně znáte nějakého pacienta, který nemoc porazil?
Ano, máme takové. A někteří se i v pokročilé fázi nemoci s metastázemi léčí dokonce už déle než tři roky. Což se vymyká všem statistikám. Jsou to samozřejmě zanedbatelná procenta, ale je třeba je zmínit, aby z toho nevyplynulo, že je zbytečné pozdní stadia nemoci léčit.
– Je nemoci věnována dostatečná pozornost vědeckých kapacit a s ním i potřebné finanční prostředky?
Stále je to velmi opomíjené onemocnění, navíc mediálně nevděčné, a to především z toho důvodu, že výsledky léčby jsou takové, jaké jsou. Nikdo se s nimi nechlubí. Bohužel to vedlo k tomu, že se i výzkum trochu pozastavil. S ohledem na smutné statistiky ale zase ožívá.
– Říkáte, že je to mediálně nevděčné téma. Na karcinom slinivky bohužel zemřel i Bořek Šípek, americký herec Patrick Swayze nebo Steve Jobs, zakladatel společnosti Apple. To se pak i o rakovině slinivky psalo více.
Samozřejmě – každý takový smutný případ medializaci v uvozovkách pomůže. Bohužel ale statistiky ukazují, že finance směřující na výzkum rakoviny slinivky jsou v porovnání s ostatními nádorovými onemocněními zanedbatelné. V USA to byly jen 2 % v porovnání s jinými zhoubnými chorobami. Aby se na problém upozornilo, byl vyhlášen 17. listopad Mezinárodním dnem slinivky. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace bude rakovina slinivky po roce 2020 druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádory (po rakovině plic, pozn. red.). A to je, myslím, velké varování.
—
„S rakovinou slinivky si medicína neví rady.“
STADIA RAKOVINY SLINIVKY Operovatelný nádor (10 % pacientů): patří sem nádory, které se dají chirurgicky úplně odstranit, tzn. nacházejí se jen ve slinivce, případně se šíří mimo ni, ale nezasahuje do žil a tepen a nedošlo k šíření do dalších orgánů. Lokálně pokročilý neoperovatelný nádor (30–40 % pacientů): i tyto nádory jsou uloženy jen v oblasti slinivky, zasahují ale i životně důležité tepny a žíly, nebo již došlo k rozšíření do okolních tkání tak, že nelze postiženou část operativně vyjmout. Metastázující nádor (45 až 50 % pacientů): nádory se šíří ze slinivky do vzdálených částí těla, postihují i další orgány (nejčastěji játra a další orgány břišní dutiny). V tomto stadiu je zjištěno onemocnění u většiny pacientů. „více ohroženi jsou diabetici a kuřáci.“
PŘÍZNAKY RAKOVINY SLINIVKY Zpočátku se neprojevuje, v časných fázích jde o tiché a bezbolestné onemocnění. Ve chvíli, kdy se příznaky objeví, je již onemocnění v rozvinuté fázi, s metastázemi do dalších orgánů v těle pacienta. K lékaři pacienta nejčastěji nasměrují bolesti břicha, ztráta hmotnosti, svědění kůže, nevolnost nebo zežloutnutí kůže a očního bělma. DALŠÍ příznaky záleží na umístění nádoru ve slinivce: ? Rakovina hlavy pankreatu: ztráta hmotnosti, žluté zbarvení pokožky, tmavé zabarvení moči, světlá stolice, svědění, nevolnost, zvracení, bolest břicha, bolest zad, zvětšení lymfatických uzlin. ? Rakovina těla a ocasu pankreatu: obvykle způsobuje bolesti žaludku a zad spolu se ztrátou hmotnosti. Ve chvíli, kdy nádor začne růst a šířit se po těle, se často projevuje: ? Ztrátou hmotnosti ? Malátností ? Ztrátou chuti k jídlu ? Zvýšenou hladinou cukru – u některých pacientů se v průběhu nemoci vyvine diabetes, což souvisí s funkcí produkce inzulinu v pankreatu . FaKTa O KaRcinOMu sliniVKy Je třináctým nejčastějším zhoubným onemocněním, ve vyspělých zemích je v onkologii již čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí. 19 z 20 pacientů s rakovinou slinivky do 5 let od data diagnózy umírá. V současnosti je v Evropě více než 103 000 lidí trpících rakovinou slinivky břišní (podle údajů European Cancer Observatory). V roce 2014 bylo v ČR nově diagnostikováno 2 191 pacientů s rakovinou slinivky, zemřelo 1 998 pacientů. „Rakoviny slinivky bude přibývat. Bohužel.“
10 NEJČASTĚJŠÍCH VAROVNÝCH ZNAMENÍ ? Bolest v nadbřišku často vystřelující do zad ? Nevysvětlitelné bolesti zad ? Nechutenství ? Nevysvětlitelný váhový úbytek ? Pocity nevolnosti, průjem, světlá stolice, tmavá moč ? Žloutenka (neinfekční) ? Změna barvy a konzistence stolice (jílovitá, průjmovitá) ? Opakující se záněty žil ? Nově vzniklá cukrovka 2. typu ? Depresivní syndrom, který může předcházet rozvoji nemoci
Silvie Králová
Téma
Přidejte odpověď