Každý den pozdraví Denisa Střihavková děti v pražské mateřské škole Kolejáček svým typickým „Čágo belo“. Děti ji milují. Neřeší, že se od ostatních učitelek odlišuje. Narodila se totiž s Downovým syndromem.
„Děti mám moc ráda, je s nimi sranda, i když někdy pěkně zlobí,“ říká devětatřicetiletá žena. V soukromé mateřince v Radotíně pracuje už dva roky. S prací ve školce má bohaté zkušenosti, v několika z nich již pracovala.
V Kolejáčku pomáhá připravovat svačiny, obědy a uklízí. Děti na ni nedají dopustit, když je třeba nemocná, hned se po ní ptají.
Denisa našla práci díky občanskému sdružení Rytmus, které pomáhá lidem se zdravotním postižením najít zaměstnání. Organizuje také soutěž Stejná šance, které se účastní firmy, jež zaměstnávají handicapované. Letos ji vyhrála právě mateřská škola Kolejáček. Spolupráce s Denisou je pro ně přínosem.
„Ze začátku jí pomáhal asistent, ale brzy se zapracovala. Teď je naprosto samostatná. Děti ani rodiče to nevnímají jinak. Pro děti je přínosem, že se potkají s člověkem s postižením, neberou to pak jako něco zvláštního,“ podotýká učitelka Michaela Šamalíková z Kolejáčku.
Denisa se také zapojuje do různých aktivit, které školka pořádá. Pomáhá dětem s pečením cukroví na Vánoce, vydává se i na společné výlety.
Má mnoho dalších koníčků. Píše knihy, hraje divadlo a fotí.
Kateřina Severová
Právo
Přidejte odpověď