Handicapovaný stolní tenista Ivan Karabec startoval na hrách v Atlantě, Sydney, Aténách, Pekingu, Londýně a Riu. Rád by se podíval i do Tokia 2020 a říká:
Havířov – Na své první paralympiádě v Atlantě 1996 byl v patnácti letech nejmladší účastník a skončil pátý. Ze Sydney o čtyři roky později přivezl havířovský stolní tenista Ivan Karabec zlatou medaili. Na svátku handicapovaných sportovců celého světa nechyběl ani v Aténách 2004, Pekingu 2008, Londýně 2012 a letos v září byl i v Riu de Janeiro.
„Po sportovní stránce spokojený nejsem, protože jsem nepostoupil ze základní skupiny do dalších bojů,“ kriticky hodnotil svůj výkon za stoly v Brazílii šestatřicetiletý stolní tenista, který se narodil se zakrnělou levou rukou. „Trošku mě zradila psychika, což byl asi můj největší soupeř,“ konstatoval se smutkem v hlase.
Z tříčlenné základní skupiny si účast v turnajovém pavouku zajistili dva nejlepší stolní tenisté. Karabec se v prvním zápase utkal s Patrykem Chojnowským z Polska.
„Je světová jednička a paralympijský vítěz z Londýna, takže to proti němu moc nešlo. Prohrál jsem s ním 1:3, ale celkem po boji, což mi dodalo trošku sebevědomí,“ vrátil se ve vzpomínkách do Ria český reprezentant, kterého podporuje Centrum individuálních sportů Ostrava (CISO).
Jeho druhým protivníkem byl Španěl Jorge Cardona.
„Na svou šestou paralympiádu jsem jel s pocitem, že už to bude bez stresu. Samozřejmě jsem chtěl uspět, ale říkal jsem si, že se nebudu nervovat,“ prozradil stolní tenista SKST Baník Havířov, jenž v Česku hraje extraligu se zdravými.
„Tlak na mě v Riu samozřejmě trochu byl, protože veřejnost je zvyklá, že už několik let vozím medaile.
V létě jsem ale hodně trénoval, šest sedm hodin denně, takže jsem se fakt cítil dobře. Jenže je to olympiáda, člověk chce uspět a ta atmosféra mě úplně pohltila. Měl jsem v hlavě, že jde o druhý flek a postup ze skupiny, a když jsem přišel ke stolu, třásla se mi ruka,“ vylíčil rodák z Českých Budějovic své pocity před utkáním s Cardonou.
„Čekal jsem, že po prvním setu nervozita opadne. Ve druhém jsem vedl 6:2 a říkal si, že když ho vyhraji, bude to 1:1 na sety a do zápasu se nějak dostanu. Bohužel jsem ho prohrál a stav 0:2 se na takovém turnaji, jako je paralympiáda, těžko obrací na 3:2 v můj prospěch,“ vysvětlil Karabec.
Španělovi v rozhodujícím duelu nakonec podlehl 0:3. „Po dost nevalném výkonu,“ zklamaně řekl český hráč.
„Vůbec jsem si nevěřil a trošku mě zaskočil i soupeř tím, že mi dost kladl odpor, což jsem nečekal. Za svoji kariéru jsem se s ním utkal několikrát a předtím nikdy neprohrál. Bohužel v Riu to nevyšlo, i když jsem měl přes léto hodně natrénováno, zradila mě psychika.“
S Danielem Horutem absolvoval za brazilskými stoly i soutěž družstev. „Dan to měl hodně těžké, protože má postižení číslo sedm a hrál se mnou v desítce, což je o tři kategorie výš. Myslím si proto, že naše páté místo je velký úspěch,“ pochválil svého spoluhráče.
V Brazílii byl Karabec poprvé a na své šesté paralympiádě zažil i hezké chvíle. „Unikátní určitě bylo slavnostní zahájení, protože Maracaná je legenda všech stadionů, navíc ho skoro vyprodali, bylo tam jen pár volných místeček. Člověku se úplně rozklepou kolena, když přijde na ten ovál a před tolika lidmi si udělá kolo s českou výpravou,“ usmál se havířovský stolní tenista a prozradil, že stihl navštívit také proslulou pláž Copacabana a zblízka si prohlédnout i obří sochu Ježíše Krista.
„Organizace, strava i doprava na sportoviště byly dobré. Jen paralympijská vesnice byla trošku minus proti Londýnu, kde jste vyšli a hned byli v centru města. V Riu musel člověk cestovat dvě hodiny, kombinovat autobusy a metro, než se dostal do civilizace, navíc tam jízdní řád nefunguje,“ přiblížil jediné negativum.
Příští hry jsou v Tokiu 2020. „Jsem paralympijský vítěz ze Sydney, mám titul mistra světa, třikrát jsem vyhrál mistrovství Evropy, ale sport je pro mě pořád droga a paralympiáda obzvlášť,“ svěřil se Karabec, že by rád startoval i v Japonsku. „Kdybych se tam dostal, byl bych mezi sportovci asi světovým rekordmanem,“ usmál se zkušený stolní tenista, který byl ve čtvrtfinále turnaje v Aténách 2004 diskvalifikován kvůli neschválenému lepidlu pod potahem pálky.
„Dostat se na paralympiádu je těžké, jede tam dvanáct lidí ze světového žebříčku, navíc přijde spousta nových a mladých hráčů.
Podívat se do Tokia ale mám v plánu, takže se budu snažit. Pokud vydrží zdraví a hlavně budu v klubu Baník Havířov, kde hraji extraligu se zdravými a mám perfektní podmínky na přípravu i trénink, ještě by to šlo,“ prozradil svůj cíl pro příští čtyři sezony.
MARIE RODOVSKÁ
Moravskoslezský deník
http://www.moravskoslezsky.denik.cz/
Přidejte odpověď