Mnohdy si neuvědomujeme, kolik nevidomých a slabozrakých v našem okolí žije. Denně se s nimi setkáváme a nevnímáme jejich problémy a trápení, se kterými se musí potýkat.
Nejsou však žádní chudáci – ztráta nebo vážné poškození zraku znamená v jejich životě velkou změnu, ale život tím pro ně nekončí. Ačkoli je pro takto postiženého člověka těžké orientovat se doma, natož na ulici, ačkoli je pro něj obtížné samostatně se najíst, natož si uvařit, ačkoli je pro něj takřka nemožné číst nebo psát běžným způsobem, natož pracovat v zaměstnání, může se to naučit dělat. Asi ne sám a možná ne úplně snadno. Ale může! A od toho už je tady pomocná ruka společenství zrakově postižených lidí (SONS), která v Uherském Hradišti, Zlíně a po celé republice nabízí poradenství i služby.
„Rádi bychom oslovili všechny zrakově postižené, aby přišli a stali se našimi členy, protože to nabízí mnoho výhod. Také bychom přivítali rodinné příslušníky, úředníky z různých institucí a zájemce z řad veřejnosti, abychom poradili, jak se k nevidomému chovat, jak mu pomoci a čeho se vyvarovat,“ říká Vojtěch Železník, který se s předsedkyní pobočky Kateřinou Rathouskou snaží nabízet občanskou i právní pomoc nevidomým, včetně zapůjčení kompenzačních pomůcek. Jak to na jejich pobočce chodí, o tom se můžete přesvědčit na Dni otevřených dveří pro veřejnost a také při akci Braňte se, která je určena pro zrakově postižené seniory. SONS Uh. Hradiště najdete na adrese Palackého nám. 293 (je to dům u obrů, naproti spořitelně).
Senioři, braňte se!
Ve čtvrtek 3. listopadu od 13.00 do 18.00 proběhne akce Braňte se!, která bude zaměřena na osvětu v oblasti nekalých praktik prodejců, proti manipulaci ze strany rodinných příslušníků a dluhové pasti pro seniory s těžkým zrakovým postižením. „Budou se názorně nacvičovat modelové situace, jak nepodlehnout psychologickým nátlakům ze strany prodejců – šmejdů, ale i rodinných příslušníků, kteří se k nevidomým mnohdy chovají velmi vypočítavě,“ prozrazuje Železník. „Záleží nám na tom, aby se naši klienti uměli v ošemetných situacích chovat obezřetně, prozíravě a neústupně,“ dodává Rathouská. Součástí akce budou názorné praktické ukázky modelových situací, které přijedou předvést dvě vyškolené lektorky.
Den otevřených dveří
V úterý 8. listopadu se na hradišťské pobočce SONS koná od 9.00 do 18.00 Den otevřených dveří pro zrakově postižené, veřejnost, rodinné příslušníky a přátele nevidomých, úředníky ze sociálních úřadů, pedagogy apod. Všichni zájemci mohou nahlédnout do světa zrakově postižených, navštívit kancelář, ale i klubovnu, kde budou seznámeni s jejich problematikou. „Poradíme, jak se k nám mají chovat. Spousta nepříjemných situací je dána neznalostí problematiky. Není totiž v povědomí lidí, že ne každý, kdo má bílou hůl, nevidí nic a ne každý, kdo téměř nevidí, ji má. Kvůli ztrátě zorného pole a prostorové orientace chodím s bílou holí, bez které se neobejdu. Ale ještě před dvěma roky jsem byla schopna normálně číst. Tak si představte, jak se ke mně chovali třeba lidé v obchodě, když jsem s bílou holí četla cenovky a obaly na potravinách. Netušili, že svého postižení nezneužívám, a také to patřičně komentovali,“ popisuje smutně Rathouská.
„Těžce slabozraký kolega naopak s bílou holí nechodí a když se třeba slušně zeptá na zastávce na číslo autobusu, většinou se dozví tradiční větu: „Tak si to přečti, vole, ne?“ doplňuje Kateřina, která se s Vojtěchem snaží osvětu o problematice nevidomých šířit mezi veřejnost. Na Dni otevřených dveří se dozvíte jejich osobní zkušenosti, můžete si na chvíli na vlastní kůži vyzkoušet každodenní problematiku, vyzkoušet jak chůzi, tak kompenzační pomůcky, nebo si zahrát hru pro slabozraké… Staňte se členem, nebudete na to sami I když jde zdravotnictví mílovými kroky dopředu, zrakově postižených je hodně a stále přibývají pacienti s kombinovanými vadami. Hradišťská pobočka SONS je takovou křižovatkou pro zrakově postižené. „Když jsem ztratil zrak, absolutně jsem nevěděl, kam se obrátit, a proto jsem nadšený, že můžeme pomoci,“ říká Vojta.
I když je péče o slabozraké a nevidomé na vyšší úrovni, pořád je co zlepšovat. „Zaráží mě, že ve zdravotnictví, kde by měly být vyškolené sestry, se moc dobře k našich klientům nechovají. Neumí je vodit, přesouvají jim věci a nejhorší je, když položí hospitalizovanému pacientovi na stoleček léky, nic neřeknou a pak nemocný dostane vynadáno, že je nesnědl. Příběhy, které se k nám dostanou ze zdravotnictví, rodin i úřadů, jsou mnohdy až neuvěřitelné,“ povzdechla si Kateřina Rathouská. „Velký problém je také se zaměstnaností. I když je nevidomého možno zaměstnat na chráněném pracovním místě a jeho pomůcky pro práci jsou vždy proplaceny, firmy se velmi bojí. Neuvědomují si však, že tak přichází o velmi pečlivého a šikovného člověka, který pracuje mnohdy usilovněji než ten zdravý,“ dodávají pracovníci SONS, kteří se svým klientům ve všech oblastech, včetně zaměstnanosti, snaží být nápomocni. Zprostředkují kontakty na poskytovatele dalších služeb pro zrakově postižené, právní poradnu, pomoc pro zrakově postižené a jejich příbuzné, komunikují s případným zaměstnavatelem, úřadem apod. Díky členství – za nicotný poplatek 50 korun ročně – si lidé v klubu mohou zapůjčit kompenzační mluvící pomůcky, jako je ozvučený telefon, kuchyňská váha, tlakoměr, teploměr, hladinka, osobní váha, senzor osvětlení, počítačový program pro nevidomé seniory, digitální lupa a mnohé další.
Členové se pravidelně setkávají, mají slevy na víkendové pobyty, výlety, kulturní program, přednášky, koncerty, zvukové střelby ve Zlíně, časopis Zora apod. V klubu najdou přátele, aby na své trápení nebyli sami. Více najdete na www.sons.cz.
IVA PAŠKOVÁ
Dobrý den s kurýrem
Přidejte odpověď