Všem, kteří mají problémy s mluvou, patří 22. říjen – Mezinárodní den balbutiků. Po celém světě se konají akce a přednášky na podporu a porozumění lidem s poruchou řeči.
Koktám, a všichni to slyší. Určitě se mi smějí, vypadám hloupě. Takové a podobné pocity ztrapnění, vzteku i strachu trápí většinu lidí postižených poruchou řeči odborně zvanou balbutismus. Odstranění sníženého sebevědomí by proto mělo být jednou z nejdůležitějších součástí léčby.
„Měla jsem studentský průkaz, slevu na vlak, ale u pokladny jsem nikdy nedokázala říci slovo ‚student‘, a tak jsem rok jezdila za plnou cenu. Když jsem si musela koupit lístek ve vlaku u průvodčího, zažívala jsem hrozný stres. Bože, jak já byla ráda, když jsem měla svoje auto!“ říká pětadvacetiletá Tereza. Sedmadvacetiletý Michal vypráví: „Přestal jsem nosit hodinky, aby se mě někdo nezeptal, kolik je hodin, a dělal jsem všechno pro to, abych venku nemusel mluvit. Nejhorší bylo telefonování. Telefon jsem nezvedal nikdy, když jsem nevěděl, kdo volá. Nikomu jsem nevolal, jenom jsem psal zprávy.“ Problémů, se kterými se koktající potýkají, je nespočet. „Ti lidé nevýslovně trpí. Kdo to nezažil, nepochopí,“ říká Hana Worková, spoluzakladatelka Centra terapie koktavosti v Třinci,
kde Tereze i Michalovi pomohli jejich vady se zbavit.
Jak mluví balbutici?
Koktavost je řečová porucha, při které člověk neúmyslně přerušuje řeč – například opakováním jednotlivých slabik nebo celých slov (např. slovo máma se změní na ma-ma-ma-ma-máma), jejich nechtěným prodlužováním (mmmmáma), případně řečovým blokem, tedy neúmyslnou pauzou, kdy koktavý člověk není schopen vydat jakýkoli zvuk, nebo dokonce vydechnout. Blok je často provázený znehybněním jazyka, rtů a mimických svalů či nepříjemným pnutím ve svalech. Typické je pro balbutiky hlasové napětí, zrychlené tempo řeči, narušené dýchání (nepravidelné, povrchní a přerušované), zvýšený výskyt vsuvek v řeči (mmm, ehm, eee). Mnohdy se snaží přeformulovat větu tak, aby se vyhnuli obtížným slovům a blokádám, ke kterým dochází vzhledem k neschopnosti vyslovit některé hlásky – nejčastěji P, B, T, K, G.
Fakta a mýty
Proč někteří lidé koktají? Přesná příčina není známá, svoji roli hraje i dědičnost. Nejnovější výzkumy prokazují u balbutiků odlišné výkony jednotlivých mozkových hemisfér, což může v důsledku znamenat rozpor mezi tím, co „chtějí říct“, a tím, co „řeknou“. Jisté však je, že tato porucha nesouvisí s inteligencí. S koktavostí se pojí celá řada zažitých mýtů, například že koktavostí trpí pouze labilní a úzkostní lidé. To prokázáno nebylo, ovšem je pravda, že koktavost a s ní spojené nepříjemnosti mohou vznik úzkostných poruch u balbutiků způsobit. Není také pravda, že koktavost je následek psychického šoku. Příběhy typu, že dítě začalo koktat po vylekání čertem a Mikulášem mají sice něco do sebe, nicméně pokud dítě v sobě nemělo již jisté předpoklady, koktat rozhodně nezačne. Koktavost také nezaviní rodiče špatným výchovným postupem, určitě ji ale mohou špatným přístupem prohloubit.
Jak se koktavosti zbavit?
Žádné zázračné léky neexistují, ale problém je možné odstranit nebo minimálně zmírnit dlouhodobými terapiemi, individuálními i skupinovými. Řeší ji odborníci z řad foniatrů, logopedů a psychologů, v nejtěžších případech je přizván na pomoc i psychiatr či neurolog. V Třinci slaví úspěchy s metodou Nová mluva, která pomáhá i balbutikům, již patřili mezi tzv. beznadějné případy. Důležitou roli hrají i podpůrné a svépomocné skupiny, jež se snaží pomoci balbutikům vyrovnávat se s problémy, hledat společně řešení a žít kvalitnější osobní život. Příkladem je třeba sdružení Balbutik, skládající se převážně z vysokoškoláků.
MLUVÍTE S KOKTAJÍCÍM? Co byste (ne)měli dělat:
– neupozorňovat ho na zadrhnutí – vždy je lepší zadrhnutí jako by přehlížet * neuhýbat pohledem – je dobré neustále udržovat oční kontakt * nikdy zadrhávání nekomentovat – i úsměvná průpovídka může být nepříjemná * nikdy nedokončovat větu za toho, kdo při mluvení zadrhne * nepůsobit při hovoru uspěchaně – je důležité mluvit klidně, uvolněně a přirozeně * při telefonování vždy počkat, až koktavý člověk domluví – nikdy mu neskákat do řeči I KRÁLOVÉ KOKTAJÍ
V historii i současnosti je mnoho známých osobností trpících koktavostí. Například geniální fyzik Isaac Newton či známý tvůrce evoluční teorie Charles Darwin. Dokonce i mezi herci se najde mnoho balbutiků, například Marilyn Monroe, Bruce Willis nebo představitel Mr. Beana – Rowan Atkinson. Koktavostí trpěl i britský král Jiří VI., otec královny Alžběty II. Byl o tom natočen působivý film Králova řeč, který v roce 2010 získal čtyři Oscary.
O autorovi: Připravila: Zuzana Macková
Překvapení
Přidejte odpověď