Tři auta Maltézské pomoci vozí každý den dvacet dětí do škol v regionu.
Mělnicko – Rodičům zdravotně a tělesně postižených dětí z Mělnicka ulehčují každodenní starosti pracovníci Maltézské pomoci. Už deset let totiž zajišťují cestování dětí do škol. Projekt, se kterým před lety přišla dlouholetá zaměstnankyně mělnické pobočky Maltézské pomoci Marie Zítková, využívá stále více rodin.
„Protože jsem z vesnice, sama jsem pociťovala, jak postupně ubývají autobusová spojení. Kdo nemá auto, skoro nikam se nedostane. Proto mě tenkrát napadlo, že bychom mohli trochu ulehčit rodičům a vozit jejich postižené děti do škol,“ říká Marie Zítková, která má od té doby dopravu dětí s postižením do škol na starosti.
Zatímco zpočátku řidiči Maltézské pomoci vozili asi deset dětí, v současné době jich je zhruba dvacet. A zájem stále roste.
„Přibylo nám opravdu dost dětí. Nevozíme je přitom pouze do mělnické základní praktické a speciální školy, ale také do zvláštní učňovské školy v Liběchově,“ vylíčila koordinátorka úspěšného projektu a dodala, že každé ráno jezdí pro děti z venkova tři mikrobusy, které denně najedou přes pět set kilometrů.
Podle Veroniky Vančurové z Maltézské pomoci doprava dětí rodičům dost ulehčí.
„Nemusí absolvovat čtyři cesty denně a mohou si na dopoledne zajistit nějaké zaměstnání nebo třeba brigádu. To do té doby v podstatě nemohli. Jednu maminku se nám dokonce podařilo zaměstnat jako osobní asistentku,“ připomněla Veronika Vančurová.
Úspěšný projekt prý není jen o dopravě dětí, i když to je jeho hlavní smysl.
„Nejenže se děti mohou dostat do škol, ale zároveň dochází i k jejich přirozené socializaci. Mezi řidiči a dětmi totiž dochází ke kontaktu, kdy je musí vzít do náruče, naložit do auta a pak zase vyložit před školou, kde si je převezmou učitelky. Vzniká tak mezi nimi velmi vřelý vztah,“ připomněla Marie Zítková, podle níž si často rodiče myslí, že jejich dítě bude převoz s cizím člověkem špatně snášet, ale nakonec je to úplně naopak. Řidičům prý děti vyprávějí své příhody, svěřují se jim a mikrobus často chtějí opustit jako poslední, aby se pěkně svezly.
Pracovnice mělnické Maltézské pomoci se snaží, aby dopravu dětí nadále udržely. Není to však z ekonomického hlediska vůbec snadné.
„Na dopravu sháníme sponzory a dotace. Od rodičů vybíráme tři koruny a šedesát haléřů za kilometr, přičemž platí jen za kilometry ujeté s jejich dítětem,“ vysvětlila koordinátorka projektu Marie Zítková.
Na cestu nemocných dětí do škol vedle státu přispívají také některá města v regionu. A najdou se dokonce i jednotlivci, kteří celý rok šetří na to, aby mohli projekt Maltézské pomoci podpořit.
JIŘÍ ŘÍHA
Mělnický deník
http://www.melnicky.denik.cz/
Přidejte odpověď