Radost ze hry a setkávání se s lidmi. To přináší sportovní odvětví zvané boccia české reprezentantce Kateřině Cuřínové na paralympiádě v Riu de Janeiru.
Už jako malá měla ráda sport. Jenže po dětské mozkové obrně je odkázána na elektrický vozík. Boccia jí nabídla ideální možnost právě pro sportovní vyžití.
Už na základní škole jí zaujala přednáška o boccie. Sportu, který je určen pro těžce hendikepované. Do čtrnácti let jí hrála jen pro zábavu, v patnácti ale odjela do lázní a tam dostala nabídku věnovat se jí závodně. Tím si splnila velký sen. Ten další pak přišel ve spojení s paralympiádou.
„Užívám si to, je to fakt super. Splnila jsem si tím svůj sen, takže si to moc užívám,“ líčí hráčka boccii.
Boccia se hraje v hale, kde se čeští sportovci dočkali na olympiádě velkého úspěchu.
Kateřina Cuřínová o tom sice nevěděla, ale pak, při zmínce o zlaté medaili, kterou tady vybojoval judista Lukáš Krpálek, výrazně pookřála.
„Snad mi to tedy přinese štěstí. Budu moc ráda, když postoupím ze skupiny. To by byl můj veliký úspěch,“ doufá česká reprezentantka.
Přehlídka sportu hendikepovaných se v Brazílii těší nebývalému zájmu veřejnosti. S něčím takovým se dnes třicetiletá hráčka ještě nesetkala.
„Je to pro mě poprvé v životě. Vůbec jsem nevěděla, že to tady bude takové. Něco jsem sice slyšela od mých kamarádů, ale že to bude až takové, tak to mě překvapilo,“ přiznává Cuřínová.
Zatím největší úspěch vybojovala Kateřina na mistrovství Evropy v roce 2013, kde získala čtvrté místo. Paralympiáda je pro ni vrcholem, přestože to nemá v porovnání se soupeři jednoduché.
„V mojí kategorii jsou mnohem lepší soupeři, co se tělesné kondice týká. Mají třeba výhodu, že mohou hrát spodem, což já nemůžu. Míček se po zemi kutálí rychleji, než když ho hodím vrchem. Hážu a vyrážím všechno vrchem a o to je to těžší,“ říká Kateřina Cuřínová.
Pavel Petr,Jakub Knoll
http://www.rozhlas.cz
Přidejte odpověď