Paralympiáda v Riu de Janeiru nabídne ve čtvrtek první soutěžní disciplíny. Z českých sportovců se vedle stolního tenisty Daniela Horuta a plavců představí také cyklistka Tereza Diepoldová. Letošní hry jsou pro ni s největší pravděpodobností také loučením s cyklistickou kariérou.
V případě Terezy Diepoldové dostane přednost asi rodina. Možná i proto stříbrná medailistka z her v Londýně nevnímá před startem dráhových disciplín velkou nervozitu.“Jsem úplně v klidu, i když to moc nejede. Nechávám to osudu, moc to neřeším. Potřebovala bych se vyburcovat, ale nějak to nejde,“ líčí s úsměvem na rtech Diepoldová.
O obhajobě čtyři roky starého cenného kovu moc nepřemýšlí: „Je to moje poslední paralympiáda, takže bych si ji chtěla hlavně užít.“
Pro českou reprezentantku a dvojnásobnou vítězku Světového poháru je přitom právě dráha těžší než starty na silnici. „Nejde mi to. Pořádně jsem se naučila jezdit na dráze před dvěma lety. Navíc jezdím v Motole, kde je dráha mnohem kratší. Je to pro mě nezvyk, ještě když jsou závody jednou za rok,“ přiznává Diepoldová.
Zatímco na jízdu na dráze si stále zvyká, na to, že vedle sportu studuje a také chodí do práce, už si zvykla. „V lednu budu dělat státnice a jako každý normální člověk budu chodit do práce. Jezdit hodlám už jen pro radost,“ říká paralympijská cyklistka.
Diepoldová pomáhá zrakově postiženým. Shání jim místa, kde můžou svým klientům poskytovat masáže.
Přidejte odpověď