Plavat začal na doporučení lékařů. V začátcích by ho ani nenapadlo, že bude vyhrávat závody a podívá se na troje paralympijské hry. Pětadvacetiletý Arnošt Petráček si plní sny navzdory postižení.
České Budějovice – „Mám vrozenou vadu horních i dolních končetin. Ve třech letech mi vzhledem ke zdravotnímu stavu lékaři doporučili pohybovat se ve vodě. Rodiče měli v Lipně nad Vltavou pronajatý penzion, kde byl dvanáctimetrový bazén. Plavání mě bavilo, tak jsem se rozhodl v něm pokračovat i po přestěhování do Jankova u Českých Budějovic,“ popisuje své plavecké začátky.
Skloubit tréninky, soustředění a závody se školou bylo náročné. „Ve škole jsem moc času nepobyl a veškerou látku jsem doháněl. Naštěstí mi vedení všech škol vždy vyšlo vstříc, a tak jsem základní i střední školu úspěšně dokončil,“ těší nadějného paralympionika.
Největší zlom přišel v roce 2006, kdy získal druhé místo na mistrovství světa v jihoafrickém Durbanu v disciplíně 50 metrů motýlek. „Hodně mě to nakoplo a chtěl jsem svoji plaveckou kariéru posunout dál.“ Po několika úspěšných evropských i světových mistrovstvích se handicapovaný plavec v roce 2008 nominoval na paralympijské hry v čínském Pekingu. Odtud si přivezl čtvrté místo a především zkušenosti. Na paralympiádě v Londýně obsadil páté místo. V Riu bude chtít smůlu prorazit. „Věřím, že to zacinká. Ale kdyby ne, i tak je velký úspěch se paralympiády zúčastnit. Těším se na paralympijskou vesnici a samozřejmě na bazén,“ říká s úsměvem.
Svůj handicap vnímá pozitivně. „Snažím se být jako zdraví lidé, kteří mají své přání a touhy,“ vysvětluje.
Na závody i do školy potřebuje osobní asistenci, hodně mu pomáhají rodiče. „Poskytují mi denní servis, jsou skvělí. Cesta k paralympiádě je náročná a bez podpory rodičů, trenérů Jiřího Filipa a Jiřího Dvořáka, partnerů a dalších příznivců bych se do Ria nepodíval,“ uvědomuje si několikanásobný světový rekordman. Motivují ho i přátelé. „Je až neuvěřitelné, že mám kolem sebe tak skvělé lidi,“ pochvaluje si.
V září by rád všem svým podporovatelům přivezl ukázat paralympijskou medaili.
PAVLA VOLFOVÁ
Českobudějovický deník
http://ceskobudejovicky.denik.cz/
Přidejte odpověď