Do chráněných dílen přichází stále více lidí se zdravotním postižením. Věnují se nejčastěji dělnickým pracím, zpracování potravin či praní.
Přestože už ze zákona chráněné dílny neexistují, instituce a organizace podporující zdravotně postižené lidi fungují pod jinými názvy dál. A daří se jim. Množství zaměstnaných znevýhodněných osob vzrostlo.
„Letos se nám počet zaměstnaných oproti loňskému roku zvedl asi o 50 osob. Nedávno jsme dostavěli třetí montážní halu v průmyslové zóně v Třinci, a mohli tak dát práci dalším lidem,“ uvedla ředitelka Ergonu, bývalé chráněné dílny, dnes sociálního podniku, Dolores Czudková.
„Za dva roky jsme se vypracovali ze čtyř lidí na více než 40. Obecně lze tedy říct, že se dílně daří,“ konstatoval jednatel tošanovické chráněné dílny Handicap Václav Stebel. Zdravotně postižené zaměstnávají i firmy. Například frýdecké družstvo Vkus má v současnosti kolem 60 lidí.
Osoby s postižením většinou zastávají ruční práce. Jsou však i tací, kteří pracují jako manažeři či vedoucí výroby. „Naším cílem je vytvářet vhodná pracovní místa pro osoby zdravotně postižené. Máme dva velké programy. Prvním je prádelna, kde lidé perou prádlo a provádí drobné opravy.
Druhým jsou montážní práce. Například montují jednoduché zahradní nářadí. Za práci pak dostávají zaplaceno,“ sdělila Czudková. Dílna se také zabývá lakováním a balením vitamínů a doplňků stravy pro firmu Walmark. Ergon v současnosti zaměstnává 190 lidí.
Kolem 160 jich pracuje v montážních halách, zbytek v prádelnách.
ZELENINA MÍŘÍ DO ŠKOL A NEMOCNIC
Chráněná dílna Handicap se věnuje především zpracování zeleniny a provozu plackárny. „Nyní budeme otevírat plackárnu v Jablunkově. Jedná se o bufetovou práci,“ vylíčil Stebel. Zeleninu dílna dováží do škol, školek či nemocnic.
„Zpracovanou zeleninu vakuujeme do 10 kilového balení. Dovážíme ji do 90 procent karvinských škol, 50 procent havířovských, do tří škol třineckých a občas do třinecké nemocnice. Nově máme smlouvu s olomouckou nemocnicí,“ dodal Stebel.
PRACOVNÍ DOBA PODLE POTŘEBY
Osoby se zdravotním znevýhodněním zaměstnávají i některé firmy. Výrobní družstvo Vkus FrýdekMístek dosazuje postižené na dělnické pozice. „Máme vymezená pracovní místa na pozici šiček nebo v pekárenské výrobě,“ upřesnila předsedkyně představenstva firmy Zdeňka Dětská.
Nejsou však vyloučeny ani místa manažerů, mistrů, vedoucích nebo účetních.
„Jedna paní je dokonce ředitelkou výroby,“ přidala k výčtu Dětská. Aby mohl člověk v chráněné dílně pracovat, musí splňovat několik požadavků. Podmínkou je zdravotní postižení. Buď je osoba zdravotně znevýhodněná, nebo má zdravotní postižení prvního, druhého, či třetího stupně. Dílny pak lidem poskytují individuální přístup, zkrácené úvazky a častější nebo delší přestávky. „Pokud má někdo například cukrovku, může si kdykoliv odpočinou nebo odejít do svačinárny píchnout inzulín. Snažíme se k lidem přistupovat individuálně dle jejich potřeb,“ řekl Stebel.
Co říká zákon Chráněná dílna obecně označuje název pro dílnu, ve které pracují lidé se zdravotním postižením. Zabývají se různými činnostmi. Nejčastěji výrobou předmětů či ručními, dělnickými pracemi. S novým zákonem o zaměstnanosti, účinným od 1. ledna 2012, byly chráněné dílny nahrazeny institutem chráněné pracovní místo. V praxi ovšem výrazné změny nenastaly a chráněné dílny tedy pod jiným štítkem fungují dál.
NIKOL SIKOROVÁ
Frýdecko-Místecký a Třinecký deník
Přidejte odpověď