Přiblížilo se léto a členové Svazu zdravotně postižených Šumava – Klub Horažďovice se opět vydali poznat další kousek našeho krásného kraje. Výlety bývají jednodenní, ale vždy si přejeme, aby ten den byl co nejdelší.
Těšíme se na pohodu, radost ze zážitků a setkání s příjemnými lidmi. Tentokrát plný autobus vyjížděl z Horažďovic už v 7 hodin směrem na Domažlice a v 17 hodin jsme ještě seděli na lavičkách u kostela v Chudenicích. Navštívili jsme místa, která rozhodně stojí za zmínku.
V Domažlicích jsme prošli historické náměstí, v jehož středu stojí kostel Narození Panny Marie s nejznámější dominantou města, šikmou věží. Zde jsme si osvěžili historii města a zajímavosti, kterých není málo. Prošli jsme Dolní branou a zamířili k Muzeu Jindřicha Jindřicha, kde jsme byli již očekáváni. Jsou zde v expozicích k vidění unikátní národopisné sbírky věnované Chodsku, tohoto významného národopisce a muzikanta. Také sbírka podmaleb na skle, které celý život sbíral. Je možnost nahlédnout do skladatelova bytu, kde je vše zachováno jako za jeho života. V Galerii bratří Špilarů je možné si prohlédnout obrazy všech tří bratrů. V každém z nás zanechala hodnotné zážitky nejen prohlídka muzea, ale zároveň přednáška pana průvodce o historii národopisných sbírek a vzniku expozic. Další zastávka byla v městečku Koloveč. První pohled spočinul na nové fasádě s výmalbou, kterou návštěvníci letošní sezonu uvidí poprvé. Všichni se do Muzea techniky a řemesel těšili. Příčinou nebyl jen proslavený kolovečský mlýn, který je stále funkční, jak jsme se dověděli z filmu. Nyní je zde vylepšení, dámy už nemusí chodit pěšky ke mlýnu, ale povezou se na trakaři. Zájemkyně z našeho zájezdu, jak uvedl majitel muzea pan Volf, byly první, které zkusily se alespoň na trakař posadit. Všechny zaujala expozice tradičních řemesel a živností, které se na vesnicích provozovaly. Martin Volf ochotně všem 46 návštěvníkům postupně předvedl svoje řemeslné umění na hrnčířském kruhu. Každý si mohl zakoupit keramiku podle svého vkusu. Vhod přišlo chlazené koutské pivo čepované do zde vyráběné keramické holby.
Cílem další cesty bylo, dostat se k rozhledně Bolfánek. Předpokládali jsme, že asi všichni až k rozhledně nedojdeme, ale komu se to povedlo, byl příjemně překvapen. Je zde krásně. I když v pondělí otevřeno nebývá, správce areálu a představitel sdružení Otisk Karel Jungvirth nám přístup i na rozhlednu umožnil.
Měli jsme možnost vyslechnout si odborný výklad o historii Bolfánku, Šlépějové kaple a také o hostinci, kde se říká „Na poustevně“. Ti, co se bohužel nahoru nedostali, si mohli prohlédnout alespoň okolí zámku Lázeň.
Poslední zastávka byla v městečku Chudenice. Ve Starém czerninském zámku je mnoho krásných interiérů, expozic a to vše je obohaceno o různé výstavy a akce. Určitě by za to stálo všechno vidět, ale z časových důvodů jsme si prohlídku nemohli dovolit.
Prohlédli jsme si pouze náměstí, okolí zámku a kostela sv. Jana Křtitele. O historii a zajímavostech těchto míst jsem výklad provedla z dostupných zdrojů.
Poslední foto a dobré kafe z místního bistra před cestou k domovu. Je škoda, že jsme si neprohlédli např. Americkou zahradu, nebo Starý zámek. Čas je však neúprosný. Podstatné je, že přesto byli všichni spokojení. Děkujeme dopravci za bezpečnou cestu autobusem a trpělivost. Poděkování patří také všem v místech, které jsme navštívili. Nejen za srdečné přivítání, ale i ochotu se nám plně věnovat. Bylo to příjemné.
Božena Behenská
Klatovský deník
http://klatovsky.denik.cz/
Přidejte odpověď