Téměř 60 procent lidí s duševním onemocněním přestalo po propuknutí nemoci zvládat práci a museli ze zaměstnání odejít. Zhruba každému třetímu chyběla u kolegů a vedení vstřícnost, která by jim pomohla zvládat práci dál.
Ukázal to anonymní internetový průzkum spolku Dobré místo. Průzkum s podporou norských fondů v projektu Informační aktivity k reformě psychiatrické péče sledoval pohled pacientů na kvalitu psychiatrické péče, podporu okolí či navazování partnerských vztahů.
S kvalitou péče byla spokojena nadpoloviční většina, 60 procent ocenilo, že jim lékaři vycházeli vstříc při hledání nejvhodnějšího léku. O něco méně, 58 procent, uvedlo, že jim v léčebně pomohli, řekla ČTK manažerka projektu Kateřina Málková. Výsledky zároveň ukázaly, že 40 procent pacientů nebylo spokojeno, a 62 procent soudí, že jim léky nepomohly.
Negativní zkušeností byl pobyt v léčebně pro 44 procent dotázaných. Podle Málkové to souvisí hlavně s tím, že personál nerespektoval důstojnost pacientů. Konstatovalo to 35,2 procenta dotázaných. Vstřícný přístup ošetřujícího lékaře a dostatek informací o léčbě postrádalo 26 procent respondentů. Pětina se nedozvěděla, kam se po propuštění z hospitalizace obrátit.
Služby komunitního centra nebo denního stacionáře využilo 45,2 procenta dotazovaných, 40,5 procenta zavítalo do neziskových organizací. Telefonické krizové linky, internetové poradny nebo služeb krizového centra využilo při potížích 27,8 procenta pacientů. Pouze 33,1 procenta dotázaných uvedlo, že v okolí byla dostatečná nabídka terapeutických nebo volnočasových aktivit. S posílením terénní péče počítá chystaná reforma psychiatrie, vzniknout má síť center duševního zdraví.
Přidejte odpověď