Vakcinace vs. autismus

ilustrační foto: renjith krishnan / FreeDigitalPhotos.net

Každoročně je SÚKL v několika případech nahlášen vznik autismu jako nežádoucí účinek po aplikaci vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (MMR vakcína). V roce 2015 jsme takových hlášení přijali celkem 6.
Autismus patří mezi neurovývojová onemocnění, jde o starší označení celé skupiny poruch, pro které se používá termín poruchy autistického spektra (ASD). Jeho přesná příčina není známa. Tyto poruchy jsou charakterizovány poruchou vztahu k okolí, světu a lidem. Projevují se v sociálním chování, nedostatky v komunikaci a omezeným a repetitivním chováním a zájmy. Osoby s autismem nejsou schopny vstřícných mimických projevů, vyhýbají se očnímu kontaktu, mají poruchu v sociální komunikaci. Bývají poruchy pozornosti, epilepsie či mentální retardace.

V roce 1998 dr. Andrew Wakefield publikoval v časopisu Lancet studii 12 dětí, u kterých po očkování vakcínou proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím došlo ke ztrátě dovedností, které měly před onemocněním, včetně komunikace, a současně se u nich objevil průjem a bolest břicha. Histologie u 11 z nich potvrdila chronický střevní zánět, u 9 sledovaných dětí byl diagnostikován autismus. Po několika letech byl odhalen finanční střet zájmů Andrewa Wakefielda a padělání výsledků studie. Časopis Lancet následně anuloval původní publikaci studie. I přesto však závěry této studie vyvolaly obavy z očkování MMR vakcínou, vedly ke snížení proočkovanosti a následně ke vzrůstu počtu onemocnění spalničkami a příušnicemi.

Přestože od doby studie dr. Wakefielda byly uveřejněny další studie a analýzy, které žádnou spojitost mezi očkováním a vznikem autismu nepotvrdily, obavy z této možné spojitosti ve společnosti stále přetrvávají. Kromě podezření, které na vakcíny padlo v důsledku Wakefieldovy studie, je důvodem přetrvávajícího podezření i časová souvislost mezi podáním MMR vakcíny (vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím ) a prvními projevy autismu, které rodič postiženého dítěte zaznamená. Je nutno poznamenat, že časová souvislost je pouze jednou z podmínek kauzální souvislosti, sama o sobě automaticky prokázanou kauzální souvislost neznamená. Příčinou pozorované časové souvislosti je s největší pravděpodobností skutečnost, že vakcinace proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím je podávána právě ve věku, ve kterém se často projevují první příznaky autismu.

Naposledy vztah mezi očkováním MMR vakcínou a vznikem autismu vyloučila velká studie provedená v USA, která byla publikována v roce 2015 v časopisu JAMA. Jednalo se o studii, která sledovala děti mezi lety 2001–2012 od jejich narození do 5 let věku. Děti, které byly očkovány 1 nebo 2 dávkami MMR vakcíny byly porovnávány s těmi, které nedostaly žádnou dávku. Ve studii bylo zahrnuto 95 727 dětí se starším sourozencem, z nichž celkem 1 929 dětí (2,01 %) mělo sourozence s diagnózou ASD, tedy vyšší riziko rozvoje ASD. Z celkového počtu byla u 994 dětí (1,04 %) diagnostikována porucha autistického spektra, z nich mělo 134 dětí sourozence s diagnózou ASD.

Ve studii bylo hodnoceno riziko vzniku autismu ve 2 a v 5 letech u dětí neočkovaných, očkovaných 1 a 2 dávkami MMR vakcíny s přihlédnutím k tomu, zda tyto děti měly zdravého sourozence či sourozence s ASD. U dětí se starším sourozencem s ASD bylo relativní riziko rozvoje ASD u očkovaných 1 dávkou MMR vakcíny oproti neočkovaným ve 2 letech 0.76, u očkovaných 2 dávkami oproti neočkovaným v 5 letech 0.56. U dětí bez postiženého sourozence bylo relativní riziko rozvoje ASD u očkovaných 1 dávkou MMR vakcíny oproti neočkovaným ve 2 letech 0.91, u očkovaných 2 dávkami oproti neočkovaným v 5 letech 1.09.

Výsledky nenaznačují žádnou souvislost mezi očkováním MMR vakcínou a vznikem poruchy autistického spektra bez ohledu na to, zda sourozenec sledovaného dítěte měl poruchu autistického spektra. Jedná se o studii autismu, do které byl zahrnut zatím největší počet dětí a svou robustností velmi významně podporuje dosavadní výsledky, že vznik poruch autistického spektra žádným způsobem nesouvisí s předchozí vakcinací, a to ani u dětí, které mají vyšší riziko vzniku ASD (zde sourozence s touto poruchou).

 

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.