Lékaři Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno zaznamenali ojedinělý objev

Nová rychlejší metoda pro diagnostiku invazivních mykotických infekcí.

Lidé s oslabenou imunitou, zejména pak ti s onkologickým onemocněním, léčení kortikoidy, nemocní diabetem či oslabení pobytem na JIP, mohou mít závažné problémy způsobené mnoha různými druhy kvasinek a plísní. Tyto mikroorganismy u nich mohou během velice krátké doby způsobit takové infekce, které ohrožují lidský život a vedou i ke smrti člověka, přičemž na začátku nemoci má postižený pouze zcela necharakteristické příznaky, jako je dušnost a horečka.

Pro úspěch léčby těchto infekcí u nemocných s oslabenou imunitou je klíčové nejen mikroorganismus či jeho části v těle zachytit, ale také správně a rychle identifikovat druh plísně či kvasinky vyvolávající onemocnění. Léčba jednotlivých infekcí se totiž liší a pozdně či nesprávně zvolená léčba významně zhoršuje prognózu nemocných s těmito život ohrožujícími infekcemi.

Rychle a přesně (cíleně) diagnostikovat původce těchto tzv. invazivních mykotických infekcí bylo až do současnosti velmi obtížné.

Pracovníci Centra molekulární biologie a genové terapie při Interní hematologické a onkologické klinice Fakultní nemocnice Brno však vyvinuli a otestovali novou diagnostickou metodu pro rychlé testování klinických vzorků na přítomnost pro člověka patogenních kvasinek a plísní, čímž radikálně přispějí ke snížení mortality těchto onemocnění, která může jinak dosáhnout 50 až 90 procent.

„Nově vyvinutá metoda je založena na detekci evolučně konzervativních (společných) úseků DNA v genomu kvasinek a plísní a jejich podrobné analýzy pomocí tzv. analýzy křivek tání. Jedná se o vysoce citlivou a rychlou metodu, kterou lze využívat k záchytu jedno- i vícenukleotidových záměn, které jsou specifické pro jednotlivé rody a druhy. Umožňuje velmi rychlou detekci (3 hodiny) a předběžnou identifikaci původce a tak nahrazuje některé starší molekulárně biologické metody, které pro získání obdobného výsledku vyžadovaly sekvenaci DNA, což vedlo k několikadennímu zdržení při vydání výsledků,“ řekl přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc.

Organismus zdravého člověka kvasinky či plísně odstraní

Mikroskopické plísně jsou přítomné všude v našem okolí, kvasinky pak běžně kolonizují povrch lidského těla (kůži sliznice). Plísně se do lidského organismu nejčastěji dostávají po vdechnutí spor, které jsou však u lidí se zdravým imunitním systémem okamžitě odstraněny přirozenými obrannými mechanismy. Podobně pak kvasinky kolonizující tělesné povrchy pronikají do hlubších tkání jen v případě selhání těchto obranných mechanismů. Ke vzniku onemocnění jsou náchylní jedinci, jejichž imunitní systém je oslaben (např. onkologickým onemocněním a jejich léčbou, léčbou kortikoidy, diabetem, pobytem na JIP atd.). Pro vznik život ohrožujících − invazivních infekcí − je největším rizikem neutropenie (pokles hladiny klíčových buněk imunitního systému pod fyziologickou hladinu). Neutropenie je způsobena útlumem krvetvorby, nejčastěji v důsledku chemoterapie u onkologických pacientů nebo v souvislosti s nepříbuzeneckou transplantací hematopoetických kmenových buněk (např. u nemocných s akutní leukémií).

Pro záchranu člověka má význam okamžité zahájení účinné léčby

Diagnostika invazivních mykotických infekcí je obtížná, protože klinické projevy jsou velmi nespecifické (dušnost, horečka…). Zároveň se ale tyto infekce u nemocných s oslabenou imunitou vyznačují neobyčejně rychlým průběhem, kdy ke dramatickému zhoršení klinického stavu dojde během několika málo dní. Pro prognózu pacienta má tedy zcela zásadní význam okamžité zahájení účinné léčby, pro které je však klíčová identifikace původce. Časná diagnostika a následně včasné podání účinné antimykotické léčby s efektem na daný typ mikroorganismu umožňuje snížení mortality.

Tato metoda, jež byla prověřena testováním několika set klinických vzorků, je již nyní rutinně využívána ve Fakultní nemocnici Brno a k 15. 3. 2016 byla zapsána jako užitný vzor na Úřadu průmyslového vlastnictví ČR. Metoda byla vyvinuta v rámci řešení grantového projektu Centrum kompetence pro molekulární diagnostiku a personalizovanou medicínu podpořeného Technologickou agenturou České republiky.

Parlamentní Listy