Fekální transplantace. Když stolice zachraňuje život

Když v roce 1928 objevil lékař Alexander Fleming penicilin, netušil, že jednou bude mít zázračná léčba i svůj rub. Nadměrné užívání antibiotik má za následek zničení střevní mikroflóry. Jak ji obnovit v těch nejzávažnějších případech, kdy selhává jiná léčba? Fekální transplantací. Tedy přenosem bakterií ze zdravé stolice.

Liberec – Tato léčebná metoda se už používá v řadě nemocnic u nás i ve světě. V podstatě jde o transplantaci zdravých střevních bakterií do těla pacienta, který trpí tzv. klostridiovou kolitidou.

Infekci provází úporné opakované průjmy, často provázené vysokými horečkami, v některých případech může skončit i smrtí.

Bakterie napadá zejména pacienty, jejichž střeva neobsahují zdravou střevní mikroflóru. Jednoduše řečeno, tam kde byly prospěšné bakterie zničeny opakovanou léčbou širokospektrými antibiotiky, ale třeba i v důsledku chemoterapie.

LÉČBA PROSTÁ, VÝSLEDKY VYNIKAJÍCÍ

Podle odborníků je metoda celosvětově uznávaná a představuje téměř jedinou alternativu antibiotické léčby. Dosahuje přitom obrovské úspěšnosti. „Je to zhruba mezi 85 až 90 procenty,“ potvrdil při nedávném zasedání České gastroenterologické společnosti v Liberci Ondřej Urban z Vítkovické nemocnice. Právě tam metodu jako první u nás vyzkoušeli.

V ČR zatím tento postup není plošně rozšířen, na pracovištích, kde je zaváděn, však vykazuje velmi dobré výsledky a je pro pacienty velkým přínosem. „V podstatě je může zachránit před smrtící infekcí,“ shrnul primář Urban. Metoda se kromě severní a střední Moravy (Ostrava, Prostějov, Valašské Meziříčí) úspěšně aplikuje třeba v Plzni nebo pražské Thomayerově nemocnici. Bakterie se získávají ze stolice zdravého dárce.

Zpravidla jde o příbuzného. Odebraný vzorek se v laboratoři zbaví pevných částic a upraví do roztoku, který se následně implantuje do těla pacienta. „Není to žádná věda. Metoda je záležitostí běžně vybavené laboratoře,“ uvedl primář Urban.

JAK SE PROVÁDÍ?

Při léčbě fekální bakterioterapií přenesou lékaři směs fyziologického roztoku buď konečníkem do tlustého střeva nebo sondou zavedenou přes žaludek do tenkého střeva postiženého pacienta.

Cílem léčby je obnova přirozené střevní mikroflóry v postiženém střevě a navrácení rovnováhy.

Dárcem stolice je zpravidla blízký rodinný příslušník, který musí nejdřív podstoupit vyšetření, zda nemá chronickou virovou žloutenku B nebo C, HIV, syfilis či střevní bakteriální nebo parazitární infekce.

Právě složité vyšetření je podle Lenky Nedbalové, primářky nově vzniklého gastroenterologického oddělení Krajské nemocnice Liberec v Turnově jednou z příčin, proč se léčba běžně neprovádí zatím na všech pracovištích. Tou další je její úzké využití. „Metoda je vysoce účinná při klostridiové infekci, zatímco při nespecifických střevních zánětech, kterým se tu především věnujeme, se zatím příliš neosvědčila,“ vysvětluje primářka. Podle ní se dalším výzkumem terapie zabývají odborníci v pražském IKEMu. „Věřím ale, že výzkum může přinést zajímavé výsledky v oblasti střevních onemocnění,“ dodává specialistka.

JANA ŠVECOVÁ
Liberecký deník
http://www.liberecky.denik.cz/