Migrénami trpí každý desátý člověk, lékařskou pomoc jich vyhledá jen menšina. Trýznivé bolesti hlavy přitom mohou vyvolat i nebezpečná onemocnění srdce.
Hlava jako střep, ostré světlo bodá do očí, zdá se vám, že se vás každá buňka ve vaší hlavě rozhodla zabít. Přibližně desetina populace, která trpí migrénami, ví, o čem je řeč. Pouze pětina takto postižených se ale odhodlá k návštěvě lékaře. Více se onemocnění nervového systému objevuje u žen – migrénami trpí dvacet procent z nich, zatímco u mužů je to jen asi šest procent. Podtrženo a sečteno, žije u nás zhruba 1,2 milionu migreniků.
Jak prokázal výzkum vědců z Harvardovy univerzity, mají lidé s migrénami vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine onemocnění srdce a cév.
O polovinu vyšší riziko
Autoři výzkumu zdůraznili, že ve srovnání s jinými faktory, jako je třeba kouření, vysoký krevní tlak nebo vysoká hladina cholesterolu, představuje migréna mnohem menší riziko. Jak ale poznamenává Rebecca Burchová z Harvard Medical School, „pro nemocného, u kterého se v souvislosti s migrénou rozvinula srdeční choroba, to je jenom slabá útěcha“.
Dlouhodobý výzkum probíhal na 115 000 ženách ve věku 25 až 42 let. Přibližně u patnácti procent z nich byla diagnostikována migréna. Po dobu 20 let průběžného sledování bylo zjištěno, že u těchto žen je až o polovinu vyšší pravděpodobnost vzniku závažných kardiovaskulárních onemocnění než u žen, které migrénami netrpěly. Během celého sledovaného období postihl infarkt 678 žen s migrénami, mrtvici prodělalo 651 z nich a 203 mělo bolesti na hrudi. Počet úmrtí v souvislosti se všemi výše zmíněnými fakty se vyšplhal na 223 žen.
Vědci ovšem nezjistili, proč tomu tak je. Asi bude nutné udělat další výzkum. Do té doby je třeba držet se rad lékařů a nekouřit, nepít alkohol, cvičit a zdravě jíst. Ale to už všichni známe.
Léčba systémem pokusu a omylu
Migrénu může způsobit prakticky jakékoli vychýlení z pravidelného životního stylu, hormonální výkyvy, stres i psychické faktory. Tradičním spouštěčem intenzivních bolestí hlavy je alkohol a jím způsobená dehydratace organismu. Jsou jimi ale i čokoláda, sýry, citrusové plody, masné výrobky, velké množství kofeinu a glutamát sodný.
Napadá vás otázka – co vlastně mohu jíst? Ty správné potraviny musíte najít metodou pokusu a omylu. Pak už stačí dodržovat pravidelný a vyvážený jídelníček a hodně pít. „Doporučujeme psát si deník, kde zaznamenáte dobu trvání bolesti, co jste předtím jedli a dělali. Může vám to následně pomoci při léčbě,“ konstatuje Frederick Freitag, vedoucí oddělení pro léčbu bolestí hlavy z Texaské univerzity. Hned na počátku je důležité navštívit lékaře, který vám případnou migrénu diagnostikuje. I v České republice existují centra pro léčbu bolestí hlavy.
Klasická léčba spočívá v preventivním podávání léků, které zmírňují počet a intenzitu záchvatů. Trvá minimálně 6 až 12 měsíců. Pokud se chcete vyhnout farmaceutické léčbě, doporučuje se praktikovat různá relaxační cvičení. Zkuste meditaci, jógu, rehabilitace, masáže nebo ušní akupunkturu. Tělo se více prokrví a je možné, že právě tohle na vás bude zabírat.
Vyzkoušet můžete i některou z rad, kterých je plný internet. Čichejte k mentolu. Mentol má prý obecně schopnost mírnit bolest. Doporučuje se také masáž spánků a krku mátovým olejem. Jako prevence může fungovat i pravidelné pojídání chleba s máslem a lístkem řimbaby.
—
Slavní migrenici
Migréna postihla i mnoho slavných osobností. Tato diagnóza by u některých vysvětlovala jejich výstřední nebo podivné chování, jakkoli na ni rozhodně nelze svádět úplně všechno.
Gaius Julius Caesar, římský vojevůdce a politik. Trpěl nejspíše také epilepsií. Johanka z Arku, francouzská národní hrdinka. Kromě migrén měla zřejmě i schizofrenii. Miguel de Cervantes. Migrény u španělského spisovatele mohly být spojené s traumatem způsobeným ztrátou paže v námořní bitvě u Lepanta. Frédéric Chopin (1). Polský hudební skladatel trpěl nejen migrénami, ale také tuberkulózou. Karl Marx (2). Migrénami německý filozof vysvětloval svou nechuť dělat cokoli kromě psaní sáhodlouhých spisů.
Lev Nikolajevič Tolstoj (3). Bolesti hlavy se ruský klasik snažil léčit pobytem v klidu přírody. Lewis Carroll, anglický matematik a spisovatel. Migrény prý ovlivnily bizarní svět jeho knihy Alenky v říši divů. Petr Iljič Čajkovskij. Kombinace bolestí hlavy a osobních potíží ruského hudebního skladatele dovedla nejspíše až k sebevraždě. Prý se úmyslně nakazil cholerou. Vincent van Gogh. Bolesti hlavy přispěly k tomu, že malíř ukončil život vlastní rukou. Sigmund Freud (4). Migrény si rakouský psychiatr léčil kokainem.
Karolína Bělohlávková
Týden
Přidejte odpověď