Nastal čas splnit sen také někomu jinému

foto: Flickr.com

Nevidomý běžec Ondřej Zmeškal se vzdává své maratonské medaile. Lidé mi pomohli splnit sen, teď pomůžu já jiným, říká nevidomý běžec Ondřej Zmeškal z Nového Telečkova na Třebíčsku.

Nový Telečkov – Nedávno se vrátil z Číny, kde běžel maraton na Velké čínské zdi. Medaili, kterou si za svůj výkon přivezl, se rozhodl vydražit.

Výtěžek věnuje Aleši Dennerovi postiženému svalovou dystrofií.

– Maraton v Číně byl váš sen. Jaký byl? Naplnil vaše očekávání?

Maraton v Číně byl nejen pro mne plný emocí a pocitů naplnění. Při závodě jsme neměli nic zadarmo, překonávat nepravidelné a strmé schody nebylo nic snadného, proto jsme nepodcenili přípravu. Místy schody nevedly žádné a i vidící běžci tu měli sami se sebou problém. Jako nejhorší mi nakonec nepřišla samotná obtížná trasa po schodech, ale polední vysoké teploty a prašné prostředí místních cest, po kterých jsme běželi. Jsem velmi šťastný, že jsem mohl zažít něco tak výjimečného, jako je běh po starobylé čínské zdi.

– Jak se vám běželo? Napsal jste, že vás v Číně zaskočilo místní ovzduší. Mohl jste vůbec dýchat?

První den, když jsme přistáli v Pekingu, hodně pršelo. Kyselé deště vyplavily z ulic i všemožné pachy. To mne opravdu zaskočilo a říkal jsem si, že jestli tohle bude všechny další dny, nejspíš bych raději ani nevystrčil nos. Naštěstí déšť po příletu ovzduší vyčistil a my jsme si mohli užívat krásy Pekingu, dokud jsme se nevydali na Velkou čínskou zeď. Kdo tedy zvažuje návštěvu Pekingu, určitě nemusí mít obavy, stačí si vybrat podobné počasí nebo začátek pracovního týdne, to je většinou dýchatelno.

– Abyste mohl do Číny odletět, pomohli vám lidé, dobrovolní dárci. Na platformě Hithit věnovali 121 500 korun. Překvapilo vás to?

Všem, co mě podpořili, bych rád osobně poděkoval, protože takovou solidaritu ostatních jsem vážně nečekal. Cílovou částku na mou cestu do Číny jsme měli splněnou za pět dní, ale že ji ještě o tolik překročíme, mi vyrazilo dech. Tím mohli dárci podpořit i mého traséra, bez kterého bych se na tak náročný závod nikdy vydat nemohl. Děkuji, v srdci jsem běžel maraton s vámi.

– Co plánujete nyní? Kam poběžíte?

Plánujeme teď pár přednášek o našich zkušenostech z Pekingu i Velké čínské zdi snad nejen v Třebíči. A také se chystám začátkem srpna zúčastnit Handy Cyklo Maratonu. Je to závod z Prahy do Bratislavy a zpět. Celá vzdálenost měří 2 222 km a musíme ho odjet do 111 hodin v osmičlenném družstvu. Já se věnovat sportu snad nikdy nepřestanu (usmívá se). Myslím, že nyní je čas zkusit splnit sen i někomu jinému. Přemýšlel jsem dlouho nad tím, co udělám se svou maratonskou medailí. Zpočátku jsem byl přesvědčený, že to je to nejcennější, co si z Číny přivezu. Nyní ale vím, že moje medaile bude bezcenná, když ji budu mít jen pro sebe. Rozhodl jsem se, že svoji medaili vydražím. Výtěžek půjde na pomoc Aleši Dennerovi, rodákovi z Vysočiny s těžkým osudem. Alešek trpí svalovou dystrofií a chystá se nyní na druhé kolo terapie kmenovými buňkami do Izraele. Náklady na léčbu jsou vysoké, ale měl by dostat šanci opět si popoběhnout. O mých dalších plánech i pomoci Aleškovi se čtenáři dočtou na mém blogu www.blindman.cz nebo na facebookové stránce.

LUDĚK MAHEL
Třebíčský deník
http://www.trebicsky.denik.cz/

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.