Pacientům, u kterých lékaři odhalí amyotrofickou laterální sklerózu, zbývá nanejvýš pět let života, během nichž ztrácejí nervové buňky. Zdravotní sestra Eva Zajíčková z Jablonného nad Orlicí si diagnózu vyslechla v padesáti letech. Nadějí na prodloužení života pro ni byla experimentální léčba uznávané lékařky Evy Sykové. Za plánovanou léčbu jí zaplatila 150 tisíc korun.
ilustrační foto: renjith krishnan / FreeDigitalPhotos.net
Syková včera odstoupila z vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace poté, co ji k tomu vyzval premiér Bohuslav Sobotka. Už v úterý ji odvolal předseda Akademie věd Jiří Drahoš z čela Ústavu experimentální medicíny. Rozhodl se k tomu po výpovědi lidí, kteří v České televizi uvedli, že po nich Syková za léčbu kmenovými buňkami 150 tisíc opravdu chtěla.
Stejný obnos sehnala od sponzorů i Eva Zajíčková. „Když jsme za profesorkou Sykovou začali jezdit, zmínila se o tom, že je dobré, když nemocní mohou nějakým způsobem přispět na výzkum kmenových buněk,“ vzpomíná po více než čtyřech letech manžel pacientky Ivo Zajíček.
Zdůrazňuje, že Syková nikdy přímo neřekla, že bez peněz jeho ženě nepomůže. „Ale dovtípili jsme se. Potají jsme doufali, že když přispějeme, bude žena do programu zařapak zena co nejdřív,“ dodává Zajíček. Že by měl být dar právě ve výši 150 tisíc, Zajíčkovi neurčili sami. Suma údajně vzešla od Sykové.
Manželé proto začali před Vánocemi 2011 shánět sponzory. Obrátili se na známého podnikatele a filantropa Kvida Štěpánka, který v Jablonném řídí průmyslový závod Isolit Bravo. „Paní Zajíčková říkala, že má být do programu zařazena v lednu, ale nemá peníze. Viděl jsem, jak na tom je, byla na invalidním vozíku a její stav se zhoršoval. Neváhal jsem proto a těch 150 tisíc zaplatil,“ popisuje Štěpánek a dokládá to darovací smlouvou sepsanou s nadací Buněčná terapie, již vede Syková.
Spolek sídlí na stejné adrese jako firma Bioinova, která buňky pro léčbu kultivuje, aplikace probíhá v pražské nemocnici Motol. Ústav experimentální medicíny má v Bioinově 43procentní podíl. Ve smlouvě mezi Štěpánkem a nadací se uvádí, že darovaný obnos může být využit pouze na podporu výzkumu kmenových buněk.
Manželům se nakonec podařilo sehnat i další sponzory, podle Ivo Zajíčka od nich nadace obdržela zhruba 300 tisíc. Jeho žena se ale aplikace buněk nedožila, zemřela v květnu 2012. „Každý měsíc aplikaci odkládali,“ vzpomíná Ivo Zajíček s tím, že lékaři odklady zdůvodňovali čekáním na nejrůznější potvrzení od úřadů.
Když Eva Zajíčková zemřela, její manžel už se dál nezajímal o to, jak nadace s penězi nakládá. „Brali jsme to jako dar. Prostě jsme si řekli, že výzkum třeba pomůže někomu jinému,“ říká Zajíček.
Mluvčí Ústavu experimentální medicíny Tomáš Staněk na dotaz ohledně léčby Evy Zajíčkové odpověděl, že ke konkrétním případům mu chybí informace. Koordinátorka projektu Buněčné terapie Jana Křížová odmítla odpovědět na jakékoli dotazy.
Syková přiznala, že pacienti peníze posílali i v případě, že ze zákona nic platit neměli. Šlo prý ale pouze o příspěvky na léčbu, lékařka odmítá, že by si peníze nechávala. „Veškeré prostředky byly použity na výrobu kmenových buněk pro jednotlivé pacienty,“ zdůrazňuje vědkyně.
Markéta Šrajbrová
Hospodářské noviny
Přidejte odpověď