Pylová sezona je v plném proudu. Trpět mohou i zvířata
Prostějovsko – Někdo jen posmrkuje, jinému slzí oči, další se dusí. Alergie. Jejich čas je tady a postižení jsou často zoufalí. Už nějakou dobu má problémy Irena Stoklásková z Prostějova.
Trápí ji hlavně kvetoucí trávy. „V té nejtěžší fázi, kdy mi začnou otékat rty a potom jazyk, si musím sama píchnout injekci, abych se případně neudusila,“ řekla.
„Je to tak, pylová sezona právě probíhá,“ potvrdila lékařka Milena Jeřábková z ambulance alergologie a klinické imunologie pro děti a dospělé v prostějovské nemocnici. „Pacienti, kteří jsou alergičtí na pyly břízy a lísky, už mají v tomto okamžiku po problémech. Teď začnou na lidi působit trávy. A musím upozornit na to, že čím bude pěknější počasí, tím hůře pro postižené,“ dodala lékařka.
V ordinaci dnes ošetří přibližně třicet pacientů denně, ale jejich počet může kolísat. Alergiků však rok od roku přibývá a problémy se zcela nečekaně mohou objevit také u dospělých, kteří u sebe nikdy dříve žádné projevy nezaznamenali. „To všechno způsobuje náš životní styl i prostředí,“ vysvětlila Milena Jeřábková.
„Sklony k silnějším reakcím imunitního systému má většina z nás. Pokud jsme vystaveni stresu a nepohodě, reaguje organismus nepřiměřeně a to se projeví například alergiemi, které můžeme považovat za lehčí formu reakce. Mnohem těžší jsou pak taková onemocnění, jako je cukrovka nebo poruchy štítné žlázy,“ doplnila lékařka a doporučila: „Podstatné je být v pohodě, harmonii, hodně odpočívat a vůbec pěkně žít.“
Lidé jsou podle jejích slov nejčastěji alergičtí na pylové alergeny, především na pyl trav. Následují roztoči, kteří jsou mnohem zrádnější.
Mohou totiž dráždit sliznice podprahově a způsobovat tak například vleklou rýmu nebo chronický kašel, případně časté opakování nemocí. „Péče o takové pacienty je komplikovanější i delší, postižení je většinou závažnější než u pylových reakcí,“ dodala lékařka.
Poslední skupinou jsou alergie na zvířata. Častokrát si domů pořídíme zvířecího mazlíčka a teprve potom zjistíme, že jsme alergičtí třeba na jeho srst, případně kusy odloupnuté kůže.
Ale i samotná zvířata mohou venku trpět, i když to nesouvisí s alergií. V současné době vyjíždějí odborníci častěji k poraženým kusům srnčí zvěře na silnicích. Podle slov Jiřího Procházky z Okresního mysliveckého spolku v Prostějově nemůžeme u zvířat hovořit přímo o alergických reakcích a následné zmatenosti. „Myslím, že je spíše dráždí postřiky, kterými teď zemědělci ošetřují obilí, řepku i další plodiny. Zvířata jsou potom přiotrávená dusíky, které hnojiva obsahují. Navíc jsou srny v období, kdy kladou, hledají si svá místa, přecházejí přes silnice a vběhnou tak řidičům do cesty,“ vysvětlil Jiří Procházka.
MARCELA ŽŮRKOVÁ
Prostějovský deník
http://prostejovsky.denik.cz/
Přidejte odpověď