I když je tato zákeřná nemoc nejčastěji spojována s ženami ve věku nad 45 let, zapomínat by na ni neměly ani mladší ročníky. Stále častěji se totiž objevuje i u třicátnic, a to dokonce v agresivnější podobě.
Pravděpodobnost, že rakovinou prsu onemocněla či onemocní některá z vašich známých, je obrovská. Ročně se totiž v České republice objeví průměrně šest tisíc nových případů, přes 1 700 žen pak svůj boj s tímto agresivním onemocněním prohraje.
Děsivá čísla však mají i své světlé protějšky. Rychleji než samotný výskyt rakoviny roste i počet žen, které dokážou nad nemocí zvítězit. A to především proto, že se podaří nádor odhalit včas. V raném stadiu ji lékaři diagnostikují zhruba u 40 procent pacientek. To je sice dosud rekordní množství, ideální však stále není. Prostor pro zlepšení je značný. V první fázi by stačilo, kdyby všechny mladé ženy pravidelně chodily ke svému lékaři na kontroly a prováděly samovyšetření prsu.
Ženám ve věku nad 45 let každé dva roky hradí mamograf zdravotní pojišťovna. Problémem je časná diagnóza u žen kolem třicítky, u kterých se rakovina prsu vyskytuje také stále častěji a přitom žádným plošným screeningem neprocházejí. „Problematikou onemocnění mladých žen se zabývá náš celorepublikový Projekt 35. Tato věková kategorie vyžaduje díky agresivitě nemoci speciální pozornost,“ říká Petra Tesařová z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice, která patří mezi přední specialistky na probletřeba matiku karcinomu prsu. „Pokud má mladá žena v rodině příbuzné s karcinomem prsu, je rozumné podstoupit ultrazvukové vyšetření pro zjištění rizikovosti její mléčné žlázy. Pro mladé ženy bez rizika postačuje samovyšetření. Naučit je to může například Dr. House v našem edukativním klipu na www.rucenaprsa.cz,“ pokračuje lékařka.
SAMOVYŠETŘENÍ JE ZÁKLAD
Právě proto, že ženám nad 45 let hradí pojišťovna screening každé dva roky, ty mladší mají pocit, že se jich nemoc netýká. Jenže opak je pravdou. Výskyt karcinomu prsu u třicátnic je stále vyšší. A nemoc agresivnější. „Aby zhoubné onemocnění propuklo, musí překonat obranyschopnost organismu, která je u mladých osob samozřejmě lepší. Protože se u mladších pacientek na rakovinu nemyslí, zjistíme nádor často později, v pokročilejší fázi,“ dodává Tesařová.
Právě proto vznikl již zmíněný Projekt 35, který připravila skupina odborníků. Snaží se nejen zvýšit informovanost o nemoci, ale také zlepšit diagnostiku u mladších pacientek. Ta má totiž dosud své mezery. Pokud si žena sama objeví změnu v prsu a zajde za svým lékařem, neznamená to, že má vyhráno. Záleží totiž i na jeho erudici, zkušenostech a schopnostech. Zhoubné nádory se v prsou mladých žen projevují mnohdy netypicky, vyšetření by tedy ideálně měl provádět skutečný odborník, který má ve své praxi příležitost vidět různé nálezy. Jenže to se mnohdy nestane a může chvíli trvat, než se ženě dostane kvalitní pomoci. Pokud máte podezření, obraťte se proto raději rovnou na specializované pracoviště.
KDYŽ JE TO DOBROVOLNÉ, NEJDU
U starších žen, jimž pojišťovna screening hradí, potíže s diagnostikou nejsou. Mléčná žláza v tomto věku už není tak hutná a rentgenové paprsky tak dokážou zobrazit případné změny s velmi malou radiační zátěží žlázy. Objevu jí se ale jiné problémy – program je totiž zcela dobrovolný a mnoho žen se jej neúčastní. „A tak zatímco se významně zvýšil záchyt časných, tedy lépe léčitelných stadií karcinomu prsu, počet nemocných, které přicházejí zcela pozdě, tedy ve fázi metastáz zhoubného nádoru, se nijak nezměnil. Tyto nemocné screening ignorují, a ten jim tedy nemůže nijak pomoci,“ popisuje potíže Tesařová. Doufá, že zapojení žen do screeningu by mohlo vylepšit jejich adresné zvaní, ke kterému pojišťovny přistoupily v lednu 2014.
Onemocnět ale mohou i ženy, které prevenci nepodceňují, existují totiž i takzvané intervalové karcinomy. „Ty se objeví mezi mamografiemi navzdory tomu, že na screening nemocná vzorně dochází. Naštěstí jsou však tyto případy vzácné,“ dodává Tesařová.
POZDĚJŠÍ POROD ZVYŠUJE PRAVDĚPODOBNOST
Dosud není přesně jasné, co rakovinu prsu způsobuje, nicméně rizikové faktory lékaři znají. Vedle obezity a celkově nezdravého životního stylu mezi ně patří například i časné zahájení (před 12. rokem) a ukončení ( po 55. roce) menstruace, alkohol, kouření, první porod po třicítce, případně bezdětnost. Některé studie naopak poukazu jí na kladný dopad kojení.
Velké debaty se vedou o roli hormonální antikoncepce. Zatímco podle některých lékařů a vědců jednoznačně riziko rakoviny prsu zvyšuje, jiní jsou v posuzování jejího vlivu obezřetnější a spíše zdůrazňují její pozitivní vliv na rakovinu vaječníku. Statistická data totiž poukazují na výrazný pokles karcinomů tohoto typu a gynekologové čísla spojují právě s rozšířením dostupnosti hormonální antikoncepce. Dlouhodobé užívání pilulek podle nich snižuje výskyt rakoviny vaječníku až o 50 procent.
„Užívání antikoncepce několik desítek let není jistě přirozené, nicméně klinické studie u obecné populace žen bez rizika karcinomu prsu neprokázaly její zvýšený výskyt, zvlášť pokud užívaly preparáty s nízkou dávkou hormonů. Myslím si ale, že u mladých dívek s rodinnou zátěží karcinomem prsu bychom při předepisování antikoncepce měli být podobně ostražití jako u žen s geneticky podmíněnou tendencí k vzniku trombózy,“ upřesňuje Tesařová.
Do rizikové skupiny spadáte automaticky, pokud se s rakovinou prsu léčil někdo z vaší rodiny. Jestliže má zhoubný nádor prsu matka, sestra či dcera, je riziko onemocnění skoro dvojnásobné než u ostatní populace. U rodin s výskytem nádorů prsu nebo vaječníků u dvou a více blízkých příbuzných, kdy alespoň jedna z žen onemocněla v časném věku pod 50 let, je vysoké podezření na dědičnou poruchu některého genu.
—
Život s rakovinou
Bára Rektorová řadu let úspěšně podniká se sushi. Loni v listopadu jí lékaři našli nádor na mozku. Jak jí to změnilo život? A jak se vůbec žije s rakovinou? To se dočtete v pondělním magazínu Ona Dnes.
Přidejte odpověď