Postižení si stěžují na zbytečné zákazy, které platí pro asistenční a vodicí psy. Zvířata jim přitom pomáhají 24 hodin denně.
Lidé odkázaní na svého čtyřnohého přítele proto chtějí nový zákon, jenž umožní mít s sebou psího asistenta bez náhubku a vodítka v tramvaji, vzít si jej do divadla, banky nebo třeba i do nemocnice.
V Česku žije přibližně 1500 lidí, kteří se bez neustálé pomoci speciálně vycvičených psů neobejdou. Asistenčního psa si zatím nemohou lidé s sebou brát na rehabilitační pobyty do některých lázní. Jiná zařízení je sice umožňují, ale účtují si za to velké peníze.
„Se psem jsme jedna osoba, což zdravý člověk těžko pochopí,“ řekla Právu šedesátiletá Hana Černá z Prahy, která je kvůli roztroušené skleróze upoutána na invalidní vozík. Pětiletá fenka Ashlie plemene zlatý retrívr jí asistuje, kde je to jen možné. Podává jí věci, otvírá dveře, rozsvítí světlo, pomůže s převlékáním a dohlíží i na zdravotní stav paničky.
Pokud se zhorší, fenka to vycítí a snaží se ji přimět k aktivitě. Před časem se musely na měsíc rozloučit. Paní Hana musela na měsíc na rehabilitační pobyt a lázně jí sdělily, že psa si tam vzít nemůže.
S nepochopením se setkávají majitelé vodicích a asistenčních psů v městské hromadné dopravě, kde musejí být psi na vodítkách a s náhubky. Tak jim ale nemohou pomáhat.
Postižení se psy jsou vykazováni z restaurací, jsou nezvanými návštěvníky některých bank. Pokud lázně umožní pobyt lidem s asistenčními psy, v některých případech si účtují vysoké částky. Ne ve všech nemocnicích smí asistenční psi se svými pány do převlékárny, aby jim pomohli se svléknout před vyšetřením, podat spadlý předmět a otevřít dveře.
„Máme klientku, autistku, kterou bylo nutné při lékařských vyšetřeních uspávat, protože byla ve stresu. Teď je zvládá, protože je po celou dobu vedle ní její pes,“ řekla Právu ředitelka organizace Helppes Zuzana Daušová.
Za uplynulých 15 let vycvičili pracovníci tohoto sdružení více než 200 asistenčních psů pro handicapované. Mezi jejich klienty jsou tělesně postižení, nevidomí, neslyšící, kardiaci, diabetici, lidé trpící epilepsií nebo autisté.
Přítomnost bez příplatků
Pomoc lidé s těmito problémy hledají u ombudsmanky Anny Šabatové, která je řeší přesvědčováním institucí, aby zohledňovaly význam asistenčních psů. Někdy podle ní pomůže až upozornění, že firma či úřad zákazem diskriminuje zdravotně postiženého. „Asistenční pes je nedílnou součástí doprovázené osoby. Vládě jsem navrhla, aby přijala zákon, který bude hájit práva postižených a jejich psů. Jsou prostě místa, kam musí být umožněn vstup asistenčním psům. Majitel takového psa by rozhodně neměl připlácet za to, že je jeho čtyřnohý přítel s ním,“ sdělila Právu.
Vladimír Klepáč
Právo
Přidejte odpověď